!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Na krkonošském sněhovém poli s názvem Mapa republiky stále zůstává 6 m sněhu
Na krkonošském sněhovém poli s názvem Mapa republiky stále zůstává 6 m sněhu
"> "> "> ">
Příroda

Na krkonošském sněhovém poli s názvem Mapa republiky stále zůstává 6 m sněhu

Vydáno 4. června 2021
Sněhové pole na svahu Studniční hory, které roztává v Krkonoších jako poslední, připomíná svým tvarem bývalou Československou republiku. V posledních dnech se útvar ze sněhu přiblížil charakteristickému tvaru Československé republiky, jejíž součástí bývala až do roku 1945 i Podkarpatská Rus. Poslední sníh by mohl v Krkonošském národním parku odtát na přelomu června a července. Podle odhadů může být na místě až 6 metrů sněhu.
Mapa republikyMístní znalci i odborníci se shodují na tom, že množství sněhu, které v průběhu zimy v Krkonoších – zejména v nižších částech hor – napadlo, bylo nebývale malé. I přesto na tradičním sněhovém poli Mapě republiky, které pracovníci Správy KRNAP řadu let sledují, naměřili 3. května 2021 maximální výšku sněhové pokrývky 9,5 m. Správci parku odhadují, že by na svahu Sudniční hory mohlo být nyní asi 6 metrů sněhu. Zatím absolutní maximum sněhové pokrývky tohoto sněhového pole bylo 15,7 metru v roce 2000.

Lokalitu zkoumá Správa KRNAP za pomoci moderní technologie GPS už jedenadvacátým rokem. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory. Odtávání sněhu na Mapě republiky ovlivňuje kombinace několika faktorů. Záleží hlavně na četnosti a intenzitě srážek, čím více deště, tím rychleji odtává. Roli hraje také teplota či oblačnost.
 

Nejdřívé odtává "Podkarpatská Rus", poslední jsou "střední Čechy"

Mapa republiky KrkonošePřestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéleKrkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa - nejdříve odtaje Podkarpatá Rus, potom Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si za první republiky všimli turisté a od té doby se přírodnímu útvaru začalo přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v I. zóně národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá.

Dobře viditelná je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou. Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z dalekého Podkrkonoší.
Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Mapa republiky v Krkonoších - místo, kde je nejvíce sněhu

Mapa republiky v Krkonoších - místo, kde je nejvíce sněhu

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které obvykle odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Místo dostalo název podle svého tvaru - připomíná prvorepublikovou mapu Československa s Podkarpatskou Rusí.

Chalupa Na Rozcestí u Liščího hřebenu v Krkonoších

Chalupa Na Rozcestí u Liščího hřebenu v Krkonoších

Chalupa Na Rozcestí je jednou z legendárních krkonošských bud. Nachází se skutečně na rozcestí cest na hlavním hřebenu Krkonoš. Od boudy se dá dojít na Sněžku, do Pece, Špindlu nebo na Strážné (Vrchlabí).

Modrý Důl v Krkonoších - horská osada pod Studniční horou

Modrý Důl v Krkonoších - horská osada pod Studniční horou

Horská osada Modrý důl, jedno z nejvýše položených osídlených míst v Čechách, leží na svazích stejnojmenného ledovcového údolí v centrální části Krkonoš. Severní strana údolí je vymezena strmými, částečně lavinovými svahy Studniční hory, třetího nejvyššího vrcholu Čech.