Podmínky pro rozvoj hliněného tovaru zde byly mimořádně příznivé. V městečku i okolí byl dostatek vhodné, tvárné hlíny a tak se v Kunštátě vyrábělo první nádobí pro denní potřeby: hrnce, hrníčky, pekáče, bábovky, krajáče, pulcary, džbánky... Nejvíce kvetlo hrnčířství na sklonku 19. stol. Už tenkrát bylo vyváženo do cizích zemí. Výrobky dnešních keramických dílen proslavují Kunštát jak Evropě, tak např. i v Americe. Zvlášť velký význam pro hrnčířství na Kunštátsku měl rok 1990, kdy vznikají další soukromé dílny a dílničky, které předvádějí rozličné tvary výrobků a zajímavé glazury. V roce 1993 byla navázána tradice hrnčířských jarmarků, který se zde koná každoročně v září.
Navštívit můžete ve městě
Kunštát řadu památek, z nichž nejznámější je zámek. Kunštátský zámek, původně středověký hrad, získal svoji současnou podobu přestavbami v polovině 16. století, dále pak v 2. pol. 17. století. V roce 2002 byl zámek prohlášen národní kulturní památkou. Po prohlídce zámku se projděte i zámeckou zahradou s unikátním historickým psím hřbitovem.
S Kunštátem je spojeno několik známých osobností: básník a kunštátský rodák
Klement Bochořák, historik a spisovatel
Jan Tenora a básník
František Halas, jehož rod pocházel z nedaléké Rozseče a on sám v Kunštátě často a rád pobýval. Od roku 1980 se v přírodním parku koná akce Halasovo Kunštátsko. Na náměstí také bydlí a žije známý český spisovatel, básník a překladatel
Ludvík Kundera – kdysi blízký přítel Františka Halase. Z historie První písemná zmínka o Kunštátu pochází z roku 1279. Stavitelem hradu a majitelem panství byl Kuna, syn Gerharda ze Zbraslavi, po něm se sídlo i městečko nazývalo Kunovo místo. Páni z Kunštátu drželi panství do roku 1521. Nejslavnější z tohoto rodu byl český panovník Jiří z Kunštátu a z Poděbrad, který byl majitelem kunštátského panství v letech 1427 – 1464. Posledními držiteli panství byli v letech 1901-1945 hrabata Coudenhove-Honrichsové.