Chodník pro bosé nohy na Gruni

Starodávný název tohoto místa je Hranice. Proč asi dostalo od našich předků toto pojmenování? Mezi starousedlíky se tradují různá zdůvodnění tohoto názvu. Někteří se domnívají, že tady byly hranice pastevního družstva, jiní hovoří o hranicích lesních správ. Pravdou je, že v těchto místech v minulosti stávala předsunutá hlídka financů – někdejších celníků, kteří sídlili v jedné z gruňských chalup dále na hřebeni a kontrolovali pohyb zboží přes hranici. Financi tu chytali pašeráky tabáku a jiného zboží. Přesto, že je skutečná hranice odtud o několik kilometrů dále, místo dostalo pojmenování – Hranice.
 
Sundejme si boty a pojďme se projít tak, jak tudy chodívaly v létě děti z okolních chalup do školy – na boso. Vždyť je to zdravé a docela zajímavé. Chůze v mokré trávě posiluje nohy. Je vlastně přirozenou koupelí nohou, její účinek posiluje čerstvý vzduch. Pozitivní působení chůze bosýma nohama po přírodních materiálech na lidský organismus má vysvětlení – každý ví, že chodidla jsou lechtivá, a to je důsledkem toho, že tam je velké množství nervových zakončení. Své nervové zakončení, reflexní bod na chodidle, má každý vnitřní orgán těla. Chůzí bosýma nohama se tak provádí přirozená reflexní masáž, působící na celé tělo. Povzbuzuje se přirozeným způsobem látková výměna, oběhová soustava, svěžest celého těla a dobrá nálada.