Kostel sv. Panny Marie Pomocné na Gruni

Jedná se o prostou obdélnou jednolodní stavbu v romantizujícím slohu s nenápadným pětibokým presbytářem, řadou nevelkých oken a předsíní, kterou završuje štíhlá hranatá věž s vyřezávanými detaily. Obdélný půdorys kostela zaujme řadou obdélných oken ve stěnách lodi. Nad vchodem do svatostánku je nápis Maria Pomocnice Křesťanů, oroduj za nás. Kostel má dva zvony pojmenované po Panně Marii a sv. Filipovi.

Historie kaple na Gruni začíná rokem 1773. Toho roku místní pasekář-rolník Šimon Tomeček, který byl vlastníkem rozsáhlých pozemků (později ve vlastnictví Charbuláků, Bakoty a Kozla), umístil při staré formanské cestě ze Slezska na Slovensko ve výšce 810 m.n.m. na kamenný podstavec figuru Panny Marie rustikálního slohu. Od té doby se tu věřící z Gruně, Řečice i Turzovky scházeli k modlitbám pod širým nebem. Roku 1847 nechal borovský kaplan Jan Špaček nad mariánskou figurou stlouct z desek jednoduchou kapli jako přístřeší pro modlící se věřící.

Od té doby se sem začaly organizovat poutě. Domaslovský farář Filip Habernal se ve své závěti postaral o budoucnost Gruně, která mu přirostla k srdci. Určil, aby výnos ze dvou rolí v Domaslavicích se ukládal a střádal na budoucí výstavbu kostela. Když se roku 1887 shromáždil stavební kapitál, začaly se na Gruni zdít základy a kácet stavební dřevo.

Stavbu provedl ke všeobecné spokojenosti roku 1890 mistr tesařský Stanislav Pětroš z Frýdku. Kostelík postavil v severském slohu, navazující na tradice místní lidové architektury, dle nákresů stavitele Heinricha. Je 17 metrů dlouhý, 10 metrů široký, s věží nad vchodem vysokou 20 metrů. Oltář a kazatelna jsou práce řezbáře Gavlasa ze Sedlišť, pozlatil je Menšík z Frýdku. Ve štítě oltáře je obraz Panny Marie-Pomocnice křesťanů od frýdeckého malíře Vaška, v prostředním výklenku je figura Dobrého pastýře od Riefesera z tyrolského Grödenu. Figura Panny Marie se nachází na pravém bočním oltáři. nechybí sv. Karel Boromejský a sv. Antonín Paduánský jako patroni biskupského komisaře a starohamerského Faráře Antonína Nogola. Dvourejstříkové varhany zhotovil Rieger z Krnova za 400 zlatých. Roku 1891 byly instalovány dva zvony z dílny Hilcera od Vídně a 1.října vysvěceny. Dvoucentový byl zasvěcen Panně Marii-Pomocnici křesťanů a jednocentový sv. apoštolu Filipovi. Celkové náklady na stavbu činily 7000 zlatých. Roku 1959 byla do kaple zavedena elektřina a původní šindelová střecha byla v sedmdesátých letech nahrazena plechovou krytinou. Dne 8.října 2002 byl kostelík vyhlášen kulturní památkou.

Květnová pouť

Příležitostně se tu slouží mše a v neděli předcházející 24. květnu – svátku Panny Marie, Pomocnice křesťanů se konají poutě. Dobrá akustika dřevěné lodi a dvourejstříkové varhany z kostelíka činí také jedinečné místo pro koncerty a sborový zpěv.
 

Kříže zmizelých lidí i obcí

Kromě zachovalé výzdoby jsou dojemnou zajímavostí domácí kříže zavěšené poblíž oltáře. Když se budovala přehradní nádrž Šance, lidé ze zátopové oblasti, kteří museli své domovy opustit, sem nosili kříže a křížky ze svých chalup sem na kopec a v kostele je nechávali – snad s prosbou o ochranu v novém domově, snad jako poděkování za krásné chvíle života prožité uprostřed beskydských hor, snad jako příslib, že na svůj rodný kraj nezapomenou a že se ještě přijdou podívat...