Úvod > Aktivity & akce > Aktivity > Areál s poutním kostelem Navštívení Panny Marie v Horní Polici

Areál s poutním kostelem Navštívení Panny Marie v Horní Polici

Památky
Mariánská Police je významné barokní poutní místo nedaleko České Lípy. Zahrnuje kostel, zvonici, ambit, arciděkanství a pomník Wenzela Hockeho. Je zde uctívána soška Panny Marie, nalezená podle legendy na břehu řeky Ploučnice.
Mariánská Police, jak je celý areál v historických dokumentech nazýván, je významné barokní mariánské poutní místo s milostnou soškou Panny Marie, která byla podle legendy nalezena v roce 1523 na břehu řeky Ploučnice. Nález je spojován s luteránstvím a jeho obrazoborectvím. Poutní areál je situován na vyvýšené místo a je důležitým orientačním bodem v krajině. Samotné místo nálezu hornopolické sošky připomíná mohutný barokní pískovcový sloup, nacházející se mezi starým a novým mostem níže v obci.
 
První zmínky o kostele jsou již ze 13. století, kdy víme, že spadal pod klášter v Doksanech. Ke konci 17. století (v roce 1689) pak Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský začal na jeho místě budovat nový barokní kostel. V té době bylo panství spravováno ze Zákup. Stavitelem byl slavný litoměřický architekt Julius Broggio. Z původního gotického kostela byla do novostavby začleněna pravděpodobně pouze jeho západní část, zbytek je čistě v barokním slohu. Dcera vévody Sasko-Lauenburského a manželka posledního toskánského velkovévody z rodu Medici Gastona, Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská, dovedla hornopolický areál k jeho největší slávě a rozkvětu. Její dvorní architekt Václav Špaček, který je také autorem zámku v Ploskovicích nedaleko Litoměřic, přestavěl a rozšířil Mariánskou Polici do podoby, v jaké ji známe dnes.
 
Bez nadsázky lze tvrdit, že je areál barokní perlou. Jako magnet přitahoval poutníky, kteří místo v desetitisících navštěvovali. Svědčí o tom mimo jiné nemalé množství zpovědnic, dochovaných jak v kostele, tak v ambitech. Existují doklady o tom, že bylo denně podáváno 30–40 tisíc svatých přijímání. Víme dokonce o tom, že z východní strany byl na zvonici umisťován obraz Krista, který krvácel. K tomu se dochovaly účty za červenou barvu. Neméně zajímavé je to, že Mariánská Police měla svoji vlastní poustevnu.
 
Péče a mecenášství velkovévodkyně Toskánské je patrné v jednotlivých prvcích, které tvoří vybavení kostela. Jde například o relikviářové figuríny s ostatky sv. Kristýny a sv. Pavla z římských katakomb, kdy se přenesení ostatků stalo obrovskou slavností (1724). V kostele jsou umístěné monogramy velkovévodkyně, nacházejí se například na menze hlavního oltáře nebo kazatelně. Její zásluhou došlo k povýšení na arciděkanství (1723) a podařilo se jí dosáhnout toho, že hornopoličtí arciděkané získali právo nosit při slavnostních bohoslužbách mitru a berlu (1736). Mezi nejvýznamnější hornopolické arciděkany patřil známý šprýmař a výjimečná osobnost Wenzel Hocke (1732–1808), zvaný Hockewanzel, který má při vstupu do areálu po pravé straně pomník.
 
Panna Marie Hornopolická je typem sošky Panny Marie v naději, tedy těhotné Panny Marie. Má sepjaté ruce v modlitbě a v prosklené schráně na břiše je postavička nenarozeného Ježíška. Soška je umístěna na hlavním oltáři v kostele a v průběhu roku je podle liturgického období a svátků převlékána. Hlavní pouť, Třešňová, se koná v neděli před 2. červencem, kdy se dříve slavilo Navštívení Panny Marie. Druhou významnou poutí byl v minulosti ještě srpnový svátek Panny Marie Sněžné.
 
Poutní areál je cenný především z důvodu jeho jedinečného a intaktního zachování v barokním duchu, který nebyl setřen ani pozdějšími udržovacími pracemi a zásahy. Jakousi „generální opravou“ prošlo místo v roce 1861 za Ferdinanda Dobrotivého a poslední větší změna se potom uskutečnila na začátku 20. století. Do tohoto období patří například vybudování nového schodiště na varhanní emporu v západní části.
 
K poutnímu místu se váže řada legend. Kromě nálezu gotické sošky jde například o barokní svíce v presbytáři kostela, které mají být naplněny střelivem. Byla zde i řada zázračných uzdravení. Okovy, umístěné v ambitu, připomínají vysvobození Matěje Hosera, kterého zajali Švédové a odvezli ho do Úštěka a kterému při útěku v Horní Polici okovy samy spadly.
 
Zajímavostí je, že má poutní místo pod severním ambitem kostnici, která vznikla tehdy, když byl zrušen hřbitov kolem kostela. Ta je nepřístupná.

S platností od 1. července 2018 se poutní místo stalo národní kulturní památkou.
 
Obnova poutního areálu
V současné době prochází poutní areál rozsáhlou obnovou, na kterou se podařilo získat prostředky z Evropské unie (program IROP). Bohužel stav areálu je natolik špatný, že bylo nutné přikročit ke komplexní obnově. Ta má za cíl „oprášit“ barokní krásu poutního místa. Obnova je rozdělena do dvou etap. První by měla být dokončena v průběhu roku 2020, druhá pak v roce 2021. V průběhu první etapy bohužel není možné, aby byl areál z bezpečnostních důvodů a z důvodu rozsáhlosti prací přístupný veřejnosti. Poslední nedělní mše se v kostele konala 29. dubna 2018 a na začátku května bylo předáno staveniště. Výhodou je, že do doby, než začnou probíhat práce na zvonici a v exteriéru na spodní terase před arciděkanstvím (2019), je možné si prohlédnout exteriér právě z této terasy a také pozorovat, jak celá obnova postupuje. V první etapě bude opraven kostel, věžičky ambitů, zvonice, upraven exteriér a v kostele na emporách vybudována muzejní expozice. K tomu budou zrestaurovány části vybavení kostela (mimo jiné vybrané oltáře a kazatelna), varhanám bude vrácen jejich barokní lesk, do zvonice zavěšeny „nové“ zvony a péčí restaurátora projde i hodinový stroj. V druhé etapě budou práce pokračovat obnovou ambitů a části farní zahrady.
 
Jak se k areálu dostat?
Poutní areál se nachází přímo v obci Horní Police, na vyvýšeném místě nad řekou Ploučnicí. Od společného průjezdu silnic II/262 a II/263 (jižní předmostí obou mostů), kde je možné zaparkovat, se vystoupá alejí k areálu, vstup je zvonicí. V současné době jde o jediný vstup, vstup přes hřbitov na jižní straně je z důvodu obnovy areálu uzavřen. Osoby s omezenou pohyblivostí mohou s velkou opatrností vyjet autem až nahoru a projet zvonicí na terasu před arciděkanstvím. Doporučujeme však, pokud je to jen trochu možné, zaparkovat dole a vyjít cestou nahoru, tak jako dříve poutníci.
Celý popis
Naposledy změněno: 19. 10. 2018
22.9.
31.10.
Podzim na státním zámku Benešov nad Ploučnicí

Podzim na státním zámku Benešov nad Ploučnicí

Benešov nad Ploučnicí, Severozápadní Čechy
11.5.
17.11.
Výstava 100 let bude mrazit v České Lípě

Výstava 100 let bude mrazit v České Lípě

Česká Lípa, Českolipsko a Jizerské hory
7.12.
Mikulášská nadílka s Krampusáky na státním zámku Benešov nad Ploučnicí

Mikulášská nadílka s Krampusáky na státním zámku Benešov nad Ploučnicí

Benešov nad Ploučnicí, Severozápadní Čechy
2.11.
Na zámku straší - státní zámek Benešov nad Ploučnicí

Na zámku straší - státní zámek Benešov nad Ploučnicí

Benešov nad Ploučnicí, Severozápadní Čechy
Naučná stezka Okolím Karlovských rybníků

Naučná stezka Okolím Karlovských rybníků

Starý Šachov, Severozápadní Čechy
Rozhledna Strážný vrch u Merboltic

Rozhledna Strážný vrch u Merboltic

Merboltice, Severozápadní Čechy
Zřícenina hradu Ostrý

Zřícenina hradu Ostrý

Františkov nad Ploučnicí, Severozápadní Čechy
Zámek Horní Libchava

Zámek Horní Libchava

Horní Libchava, Českolipsko a Jizerské hory

Ubytování a restaurace v okolí

Rekreační areál Slunce v Žandově

Rekreační areál Slunce v Žandově

Žandov, Českolipsko a Jizerské hory
Fara maltézských rytířů Horní Libchava

Fara maltézských rytířů Horní Libchava

Horní Libchava, Českolipsko a Jizerské hory
Vyjížďky na koních na Ranči Radana

Vyjížďky na koních na Ranči Radana

Veselé, Severozápadní Čechy
Restaurace U Pavlasů v Kamenickém Šenově

Restaurace U Pavlasů v Kamenickém Šenově

Kamenický Šenov, Českolipsko a Jizerské hory