Můžete se těšit například na speciální zimní komentovaná krmení.
Na neděli 2. února připadá Světový den mokřadů připomínající nezměrný význam tohoto typu biologicky bohatého prostředí a zároveň jeho vážné ohrožení. Mokřady jsou domovem 40 % rostlinných a živočišných druhů planety, ale v důsledku lidské činnosti a klimatických změn mizí překotným tempem. Zoo Ostrava o ochranu mokřadů a vzdělávání veřejnosti o jejich důležitosti usiluje jak prostřednictvím unikátní přírodní stezky Mokřady ve svém areálu, tak také podporou ochranářských aktivit přímo v terénu, jako je projekt Kozmické ptačí louky i výzkum kriticky ohroženého jeřába popelavého v ČR.
Mokřady jsou důležitou součástí naší krajiny. Mají velmi pestrou škálu jak rostlinných, tak i živočišných druhů. Asi 40 % všech druhů rostlin a živočichů na světě žije v mokřadech, ale čtvrtina mokřadních druhů je ohrožena vyhubením, včetně řady vodních ptáků. Mokřady mizí dokonce třikrát rychleji než pralesy. Od 17. století zmizelo 87 % mokřadů, přičemž pouze od 70. let minulého století planeta ztratila 35 % tohoto vzácného biotopu. Důvodem jsou zavlažovací a odvodňovací systémy, znečištění, zavlékání invazivních druhů a klimatické změny.
Světový den mokřadů připadá každoročně na 2. února, neboť tento den byla v roce 1971 v íránském městě Ramsar většinou států světa podepsána tzv. „
Ramsarská úmluva“ o ochraně a moudrém využívání přírodních zdrojů mokřadů. V tento den si lidé na celém světě připomínají důležitý význam tohoto postupně ubývajícího prostředí. Mokřady totiž v krajině plní mnoho důležitých funkcí. Zadržují vodu v krajině, poskytují ochranu před záplavami a jejich vegetace čistí vodu od znečištění. Skladují také třetinu uhlíku uloženého v pevnině, což je dvakrát více než ve světových lesích, a díky tomu jsou mokřady zcela klíčové pro zmírňování dopadů klimatických změn.
Zoo Ostrava si je vědoma významu tohoto typu prostředí, proto se stará o mokřady a celkové zvyšování biodiverzity nejen ve svém areálu, kde lze navštívit např. unikátní naučnou expozici
Mokřady, ale i na dalších místech v České republice. Podporuje např. projekt na obnovu mokřadu
Kozmické ptačí louky firmy Semix či výzkum typicky mokřadního ptačího druhu, kriticky ohroženého
jeřába popelavého (
Grus grus). Tento druh je nejen ve střední Evropě vázán na mokřadní biotopy především v hnízdní době, kdy okolí hnízda bývá obklopeno vodou často o hloubce i 50 cm, a suché roky se negativně podepisují na hnízdní úspěšnosti. V loňském roce v severním Německu v oblasti s vysokou hustotou hnízdních párů jeřábů došlo vlivem sucha k poklesu hnízdní úspěšnosti minimálně o 70 %. I v severních Čechách došlo k vyschnutí několika mokřadů, ale protože zde jeřábi využívají také okolí rybníků, nebyl zde pokles úspěšnosti hnízdění nijak výrazný. Jeřábi popelaví se při hledání potravy pohybují často i na suchých loukách či polích, existují však druhy jeřábů, které jsou na mokřadech závislé i z hlediska získávání potravy. Vysoušení mokřadů se pak projevuje na rapidním snižováním početnosti celých populací nejen jeřába popelavého, ale také kriticky ohroženého
jeřába sibiřského (
Leucogeranus leucogeranus), jednoho z nejvzácnějších druhů jeřábů na světě. Zoo Ostrava je jednou z mála zoologických zahrad v Evropě, které tento druh chovají.