Tuto spekulativní otázku si totiž můžeme klást u každého představení z pestrého výběru z Polska, Kosova, Moldavska a Slovenska, které jsou na letošní ročník pozvaní. Události, jimiž poslední rok a půl v Evropě žijeme totiž až příliš jasně dokazují, jak je náš evropský prostor křehký a s jakou razancí se nás mnohdy dotýkají události, které jsme donedávna možná vnímali na hony vzdáleně.
Festival zahájí inscenace 24 Slovenského národného divadla, která autorským způsobem zkoumá emoce ve slovenské společnosti vyvolané konfliktem na Ukrajině. V inscenaci diváci zažijí zpovědi herců, stand-up i přímé oslovování herci, kteří si část textů napsali sami. Osudy ukrajinských příchozích, postoje ruské strany, ale hlavně náš vztah k tomu, co se momentálně v Evropě děje, dělají tuto inscenaci výjimečně aktuální.
Se strachem jako zastřešujícím tématem pracuje moldavské představení Sibiřské spisy Národního divadla Mihai Eminescu, pojednávající o stalinistickém teroru na příkladu besarabských Rumunů. Teror, který sovětský vůdce rozpoutal, znamenal zmaření několika desítek tisíc životů obyvatel dnešního Moldavska a s jeho následky se tamní společnost vyrovnává dodnes.
Vztah umění a politiky zkoumá divadelní soubor Qendra Multimedia z kosovské Prištiny v inscenaci Projekt Handke aneb Spravedlnost pro Peterovy blbosti. Ústředním tématem je kontroverzní rozhodnutí udělit rakouskému spisovateli Peteru Handkemu čestný titul laureáta Nobelovy ceny za literaturu, a to navzdory jeho dobře zdokumentované podpoře Slobodana Miloševiče.
Kontroverzi může vyvolat i netradiční inscenace Snadné věci, vymykající se běžným divadelním schématům, kterou do Libně přiváží z polského divadla Stefana Jaracza v Olštýně charismatické, oblíbené a oceňované herečky – Irena Telesz-Burczyk a Milena Gauer pod režijní taktovou jedné z nejuznávanějších polských režisérek mladé generace - Anny Karasińské.
Kromě divadelního programu festival představí také bohatý doprovodný program; přednášku Blízké i vzdálené světy Williama Shakespeara profesora Martina Hilského, básníka, badatele a našeho největšího překladatele Shakespearových her nebo výstavu akademického malíře Teodora Buzu, původem moldavského umělce, který představí na Palm Off Festu svou v pořadí 99. autorskou výstavu. Mimoto se diváci mohou těšit na již tradiční diskuze s tvůrci po každém představení a na poetické divadelně-hudební večery.
Festivalový týden uzavře koncert hudební skupiny Dunaj. Výjimečný bude doplněním základní tříčlenné sestavy Dunaje oběma hudebními producenty tohoto alba - Petrem Ostrouchovem (dříve Sto zvířat, nyní Blue Shadows) a Ondřejem Mikulou (Aid Kid, Zvíře jménem Podzim, Kittchen) a přidá se také zpěvačka Bára Zmeková.
Palm Off Fest je letos také součástí Fóra o budoucnosti kultury, který probíhá 13. – 14. října na téma Divadlo jako veřejná kulturní instituce: ideologické stereotypy a (bez)hodnotový pragmatismus. Druhý ročník Fóra je bezpečným prostorem pro vytváření vize otevřené, rozmanité a inkluzivní kultury reagující na výzvy 21. století a bude pokračováním rozpravy o uměleckých, společenských a politických funkcích divadla.