Čertova stěna

Libreto Eliška Krásnohorská (1847–1926) Hudební nastudování Marek Šedivý Režie Jiří Nekvasil „Moje opera bude hádankou pro mnohého kritika,“ zapsal si Smetana při práci na svém posledním dokončeném operním opusu, v němž vytvořil pozoruhodné dílo plné jevištní a hudební fantazie. Způsobem koláže se zde mísí romantická rozevlátost, komika, niterná citovost árií a duetů, rafinovanost hudebních ansámblů, sborové scény i disonance a zkratkovitost předjímající svět příští hudby 20. století. Libreto inspirované starou pověstí vypráví příběh o ďáblovi, který sleduje svůj prospěch a brání panu Vokovi oženit se a zachovat rod. Smetana naplnil příběh ve své hudbě silně autobiografickými prvky. Ztvárňuje svou touhu po lásce, po naději, osobním štěstí a společenské rehabilitaci, po vykoupení a zboření své vlastní „čertovy stěny“ – smrtící zdi, již kolem něj vystavělo prokletí hluchoty, mučivých halucinací a postupujícího šílenství.