Výlet do Malé Amazonie
Akvárium v pavilonu Malá Amazonie
obývají tři druhy ryb, které jsou
endemity mexického státu Jalisco. To znamená, že se nevyskytují nikde jinde na světě. Všechny obývají a nebo obývaly povodí Río Ameca a střetávaly se v malé
říčce Teuchitlán. Jedná se o dva zástupce živorodých ryb gudejí –
gudeu pomerančovou a
skifii žlutou, a jednoho zástupce kaprovitých ryb
jelečka teuchitlánského (Notropis amecae). A vlastně se ani jeden z těchto druhů přirozeně nevyskytuje už ani v této říčce. Na přelomu tisíciletí odsud tyto drobné rybky (i další druhy gudejí)
vymizely. Důvodem vymizení byl souběh více faktorů: říční voda se ve velkém využívá místními obyvateli k zavlažování, jako pitná voda a byla znečišťována domácími zvířaty (koně, krávy a prasata). Okolní lesy byly plošně káceny, což také přispělo k nestabilitě vod, místně bylo fatální
extrémní sucho. Největším problémem byla pravděpodobně
introdukce nepůvodních druhů ryb a jejich kompetice s těmi původními.

Naštěstí se ale tyto rybky těší poměrně velkému zájmu
specializujících se akvaristů, ať už obdivovatelů gudejí, nebo akvaristů zaměřující se na ohrožené druhy, a také zoologických institucí, takže jsou
zastoupeny v chovech v lidské péči. Díky tomu zatím nevymizely z planety úplně. Ba co víc, některé druhy byly navráceny zpět do přírody! Do záchrany mexických rybek je zapojena i
Zoo Ostrava! Už v roce 2008 začala s chovem prvního zástupce vzácných gudejí –
ameky motýlkové. Je chována v akvaristickém zázemí, kde se také úspěšně rozmnožuje. Později
zoo začala s chovem dalších druhů gudejí. Aktuálně chová
čtyři druhy těchto vzácných živorodek. Kromě výše zmíněných je to ještě
ilyodon Whiteův.
Záchrana Gudei pomerančové

V roce 2017 se
Zoo Ostrava stala členem Goodeid Working Group (GWG), což je mezinárodní pracovní skupina zaměřená na
ochranu ryb z čeledi gudeovití (Goodeidae), která byla založena v roce 2009. Členové GWG zajišťují především ochranu ex situ formou podpory vzájemné
spolupráce mezi privátními akvaristy, školami a univerzitami,
zoologickými institucemi (např. zoologické zahrady a akvária Haus des Meeres, Beauval, Bristol, Chester, London, Plock, Stuttgart, Ostrava a další) či muzei tak, aby se zachovaly akvarijní populace druhů a přirozeně se vyskytujících forem gudejí. Zároveň ale podporuje zapojení členů do in situ projektů přímo v místě výskytu gudejí.

Hlavní břímě ochrany gudejí v Jaliscu nese Fakulta biologie na mexické Univerzitě Michoacana v Morelii. Hlavním cílem projektu je ochrana přirozeného habitatu, výzkum a repatriace kriticky ohrožené gudey pomerančové.
Gudea pomerančová je jakousi vlajkovou lodí snah o záchranu gudejí. Je to druh, který se před dvaceti lety
vrátil do Mexika z Evropy poté, co na své původní lokalitě vymizel. Velkou zásluhu na tom mají
britští akvaristé, v jejichž chovech druh přežil. Následně byly rybky namnoženy na univerzitě v mexické Morelii, kde funguje jakási
„rybí archa“ – laboratoř, která se snaží získat všechny ohrožené druhy mexických ryb, především gudejí, a udržet je v chovu. V roce 2016, tj. po skoro 20 letech, tak mohlo dojít k
vypuštění téměř tisícovky jedinců zpátky na původní lokalitu. Projekt byl velmi pečlivě vypracovaný a zahrnoval nejen zkoumání vodního prostředí a jeho obyvatel, ale také práci s místními obyvateli. Právě oni převzali patronát nad „strážením“ rybek, místní školáci a studenti budou kontrolovat, jak se gudejím daří a jaký je stav lokality.
I prostřednictvím nového akvária u vstupu do
pavilonu Malá Amazonie se
Zoo Ostrava snaží informovat o tom, že záchrana druhu může být dílem jediného nadšeného akvaristy, ale pomoci k němu mohou i všichni návštěvníci
Zoo Ostrava, a to prostřednictvím programu „
Dvě koruny ze vstupu“.
Gudeje – ryby rodící živá mláďata

Čeleď gudeovití zahrnuje celou řadu endemitů především z Mexika, přičemž značná část z nich je velmi vážně ohrožena. Jsou to unikátní
paprskoploutvé ryby. Až na dva rody, které jsou začleněny do vlastní podčeledi, jsou gudeje živorodé. Samci mají kopulační orgán (tzv. andropodium), oplození je tedy vnitřní.
V těle samice se pak vyvíjí několik mláďat, která jsou vyživována prostřednictvím obdoby pupečních šňůr – trofotenií. Mláďata se rodí poměrně velká a dobře vyvinutá. Na rozdíl od savců o ně
rodiče nepečují.