!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Ptákem roku 2021 je káně lesní
Ptákem roku 2021 je káně lesní
"> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

Ptákem roku 2021 je káně lesní

Vydáno 17. února 2021
Ornitologové vyhlásili ptákem roku 2021 káni lesní, která je naším nejhojněji zastoupeným dravcem. Snad i kvůli tomu je veřejností přehlížená. Přitom jde o dokonale přizpůsobivý druh, který vyvinul skvělé strategie, jak přežívat a prosperovat v krajině pozměněné člověkem. Udělením titulu chtějí ornitologové káni lépe představit.
káněČeská společnost ornitologická vyhlašuje ptákem roku 2021 káni lesní. Pomyslné žezlo přebírá od jiřičky obecné. Udělením titulu káni chtějí ornitologové lépe představit veřejnosti tento hojný, ale přehlížený druh naší krajiny. Pozorováním kání lesních se může veřejnost dozvědět více o způsobu života těchto dravců.

Káně lesní tvarem a velikostí těla připomíná menšího orla – široká křídla, na konci s prstovitě roztřepenými letkami, středně dlouhý ocas a zejména obliba v plachtění. Káně drží v letu křídla obvykle mírně zvednutá, jejich tvar z profilu tak připomíná mělké písmeno V. Káně potkáváme úplně tmavé, úplně světlé nebo nejčastěji něco mezi tím. Patří totiž k asi 3,5 % ptačích druhů, u nichž se vyskytuje barevný polymorfismus, tedy dvě nebo víc barevných variant.

káněKáně lesní je v Česku i v Evropě nejrozšířenějším a nejpočetnějším dravcem. Podle posledních odhadů hnízdí v Česku 11–14 tisíc párů kání lesních. V Evropě se káně v době hnízdění vyskytuje na 78 % území. Žádný jiný dravec není rozšířenější a hojnější. A právě v tom je výjimečná. Káni se opravdu daří dobře přežívat a má k tomu skvělé strategie. Zajímavostí je i to, že většina káňat u nás zůstává i v zimě a kromě našich starousedlíků tu zimní měsíce tráví i nemalá část kání z oblastí severně od ČR, zejména z Polska, některých částí Německa, Finska a Pobaltí.


Dokonalý letec i lovec

káně a kořistTělo káně je dokonale přizpůsobené k plachtění. Široká a prstovitě roztřepená křídla drží v letu mírně zvednutá a dokonale tak využívá stoupavé vzdušné proudy – náraz silnějšího proudění do jedné strany křídel je snadno vyrovnán snížením na druhé straně a káně tak dlouho dokáže plachtit i v proměnlivém proudění bez vynaložení další energie. Kroužení vysoko nad krajinou doprovázené hlasovým projevem využívá káně k vyznačování hranic teritoria.

Výhodou káně je také to, že dokáže potravu trávit efektivněji než někteří jiní draví ptáci. Díky tomu, že má delší tenké střevo, dokáže ze stejného množství potravy absorbovat více živin než jiní dravci. Denně potřebuje pozřít kořist o váze odpovídající asi 10 až 15 % její hmotnosti, zatímco sokol, krahujec či jestřáb potřebují přibližně 20 až 25 %. Nejčastěji se káně živí hlodavci, především hraboši a díky tomu je účinným pomocníkem zemědělců redukujícím stavy těchto často přemnožených hlodavců.

káňataZe silných hraboších roků dokáží káně významně těžit. Naopak v letech, kdy je hrabošů méně, snášejí káně menší snůšky a mají vyšší hnízdní ztráty. V některých případech se stává, že ani nezahnízdí všechny páry. Káně sice dokáží nedostatek hlodavců nahradit například lovem ptáčat a také hmyzu, plazů a obojživelníků, ale jejich tělesná stavba je především uzpůsobena pro lov malých pozemních obratlovců v otevřené krajině. V posledních dvou letech jsou přemnožení hraboši tráveni jedem, což představuje podle ČSO nebezpečí i pro káni. Hraboše polyká vcelku, případný jed tak proniká i do jejího těla. Dospělá káně potřebuje denně zhruba pět hrabošů, mláďata na hnízdě než vylétnou, jich spotřebují asi 700.
 

Proč si káňata zdobí hnízda?

hnízdo káněKáně si staví vlastní hnízdo obvykle na stromech, v některých oblastech je známo i hnízdění na skalách a občas i na zemi. Druh stromu nehraje příliš roli, hnízda kání byla nalezena snad na všech druzích stromů, které splňovaly požadavky na bezpečné umístění hnízda, blízkost lovišť a možnost bezpečného příletu ke hnízdu. Roli hraje též nenápadnost hnízda, které samo o sobě může být dosti velké (metr v průměru není vzácností). Pár kání obvykle ve svém okrsku staví více hnízd a často také více hnízd na začátku hnízdní sezony zdobí čerstvými zelenými větvičkami stromů. K vlastnímu hnízdění však použije jen jedno vybrané hnízdo. Význam zdobení zelenými větvičkami, které rodiče přinášejí na hnízdo i v průběhu inkubace a krmení mláďat, není stále uspokojivě objasněn. Vedle funkce odpuzování parazitů se uvažuje o tom, že zelené větvičky na hnízdě signalizují obsazené teritorium ostatním káním.

Jakmile je hnízdo připraveno, samice začíná snášet dvě až tři vejce. Začátek snůšky spadá na začátek dubna, avšak může být posunut směrem k časnějším, nebo naopak pozdějším datům zejména podle toho, kolik potravy je v daném roce k dispozici. Samice začíná zahřívat už první snesené vejce, a jelikož intervaly mezi snesením vajec mohou být jeden až tři dny, líhnou se mláďata s několikadenním odstupem. Doba zahřívání vajec je něco přes měsíc a po většinu té doby zahřívá vejce samice. Samec ji střídá, jen když se samice potřebuje nasytit (potravu jí přináší samec) nebo protáhnout.

káně mláděS mláďaty od jejich vylíhnutí zůstává na hnízdě samice, na samci leží tíha zásobování celé rodiny až do věku tří týdnů od vylíhnutí, kdy se do lovu zapojuje i samice. Ta nejprve potravu mláďatům porcuje a podává do zobáku, s rostoucím věkem se však mláďata ve zpracování potravy osamostatňují, menší kořist polykají vcelku a větší se snaží sama trhat. Kolem poloviny srpna se vyvedená mláďata již vydávají na pohnízdní potulky. Prozkoumávání neznámých území mladé káně prokládají návratem do domovských okrsků a takto se dokáží vracet i v dalších letech života, dokud neobsadí vlastní teritorium.
 

Sledujte káně a dejte o nich ornitologům vědět

káněI v těchto dnech lze káně sledovat na polích, jak loví hraboše. Pro milovníky zvířat je to skvělá příležitost, jak se zapojit do sledování  tohoto zajímavého druhu. Všímejte si kání, pozorujte je a vkládejte informace do databáze birds.cz. Pomůžete tím ornitologům zjistit, kde se káním daří a naopak, kde na ně může číhat nebezpečí, pokud například najdete mrtvou káni.

Nejenom vzácné a ohrožené druhy stojí za naši pozornost. Naopak, běžné druhy mají zásadní význam pro fungování ekosystémů a právě díky nim dostávají odborníci včasné signály o tom, co záhy ohrozí i druhy méně běžné.
Ornitologická stanice Muzea Komenského v Přerově

Ornitologická stanice Muzea Komenského v Přerově

Při návštěvě ornitologické stanice můžete navštívit stálou expozici Ptáci ČR a Ptačí zahradu Františka Gintera, která se v průběhu roku mění podle ročního období. V současnosti probíhá rekonstrukce objektu.

Exkurze do záchranné stanice pro zraněné živočichy ve Voticích

Exkurze do záchranné stanice pro zraněné živočichy ve Voticích

Nahlédněte do činnosti organizace zaměřené na ochranu volně žijících živočichů a jejich biotopů a ekologickou výchovu veřejnosti. Posláním stanice je péče o zraněné volně žijící živočichy, jejich léčení a opětovný návrat do volné přírody.

Ptačí stezka na Lipně

Ptačí stezka na Lipně

Ptačí stezka je novinkou od léta 2018 na Lipně, přímo u Stezky korunami stromů.

Záchranná stanice volně žijících živočichů Buchlovice

Záchranná stanice volně žijících živočichů Buchlovice

V zámeckém parku v Buchlovicích vlevo od brány najdete zámecké zahradnictví - pokud jím projdete, objevíte záchrannou stanici, která pečuje o zraněné volně žijící živočichy a opuštěná mláďata.

Záchranná stanice a Dům přírody Poodří

Záchranná stanice a Dům přírody Poodří

Návštěvnické středisko Dům přírody Poodří je součástí Záchranné stanice v Bartošovicích na Moravě. Naleznete zde mnoho prvků, které vás zavedou do malebné krajiny Poodří a expozice s živými zvířaty potěší nejenom malé návštěvníky.

Záchranná stanice pro volně žijící živočichy v Jinačovicích na Brněnsku

Záchranná stanice pro volně žijící živočichy v Jinačovicích na Brněnsku

Cílem a posláním záchranné stanice v Jinačovicích je provozovat kvalitní zařízení, které pomůže co největšímu počtu živočichů a zvýší zájem veřejnosti o vliv lidí na volně žijící živočichy a o tyto živočichy samotné.

Záchranná Stanice Pavlov u Ledče nad Sázavou

Záchranná Stanice Pavlov u Ledče nad Sázavou

V severní části malebné Vysočiny v malé vesničce Pavlov mezi Ledčí a Světlou nad Sázavou najdete rozlehlý areál jediné záchranné stanice pro živočichy na Vysočině. Potěší vás na 70 stálých zvířecích obyvatel. Areál je ideálním výletním cílem nejen pro rodiny s dětmi.

Záchranná stanice pro handicapované živočichy Vrchlabí

Záchranná stanice pro handicapované živočichy Vrchlabí

Od června 1997 je ve Vrchlabí otevřen útulek pro poraněná či jinak handicapovaná divoká zvířata. Jeho provozovatelem je Správa KRNAP ve Vrchlabí. Úkolem tohoto zařízení je poskytnout poraněným jedincům komplexní ošetření. Uzdravená zvířata jsou vypouštěna zpět do volné přírody.

Záchranná stanice pro volně žijící živočichy v Třeboni

Záchranná stanice pro volně žijící živočichy v Třeboni

V expozici záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Třeboni jsou umisťována jen ta zachráněná zvířata, která se již z důvodu nějakého trvalého hendikepu nemohou navrátit zpátky do přírody.

ParaZOO na záchranné stanici pro živočichy ve Vlašimi

ParaZOO na záchranné stanici pro živočichy ve Vlašimi

Přijďte si prohlédnout zvířata České republiky, dovědět se více o příčinách jejich zraňování v důsledku lidské činnosti a především se naučit, jak je můžete chránit.

Záchranná stanice živočichů Makov

Záchranná stanice živočichů Makov

Záchranná stanice živočichů Makov byla založena v roce 1993 Českým svazem ochránců přírody.Je umístěna v areálu hájenky Makov.

Centrum Ochrany fauny ČR Hrachov u Sedlčan

Centrum Ochrany fauny ČR Hrachov u Sedlčan

Centrum Ochrany fauny ČR v Hrachově u Sedlčan si vás zve na návštěvu. V rámci exkurze v záchranné stanici navštívíte expozici volně žijících živočichů či sladkovodních ryb, aktuální výstavu nebo aktivity pro děti.