ÚvodAktualityPtákem roku 2019 je hrdlička divoká
Příroda

Ptákem roku 2019 je hrdlička divoká

  • 28. února 2019
Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2019 hrdličku divokou, tradiční symbol lásky a víry. Pomyslné žezlo přebrala od sýčka obecného, se kterým sdílí jeho původní domovinu v zemědělské krajině. Udělením titulu hrdličce divoké chce Česká společnost ornitologická upozornit na ubývání vhodného životního prostředí vlivem intenzivního hospodaření. Na 1. května ornitologové vyzývají k vycházkám za hrdliččiným zpěvem, o kterém básnil už Karel Hynek Mácha.
Hrdlička divokáHrdliček divokých žije v Česku podle odhadu ornitologů 40 000 až 80 000 párů. Na rozdíl od hrdličky zahradní, kterou lze v zimě často vidět na krmítkách, tráví jejich divocí příbuzní zimu na jižním okraji Sahary. Na evropská hnízdiště se vrací obvykle v dubnu. Udělením titulu tomuto pestrému tažnému holoubkovi chce Česká společnost ornitologická upozornit veřejnost na ubývání vhodného životního prostředí pro hrdličky v důsledku intenzivního hospodaření.

Hrdlička divokáJeště v 19. století se něžný hrdliččin hlas na jaře ozýval z mnoha našich polí a remízkůinspiroval básníka Karla Hynka Máchu k básni Máj, ve které hrdliččin zval ku lásce hlas. Přesto, že básník nezmiňoval druhové jméno, jistě šlo o hrdličku divokou, její příbuzná hrdlička zahradní se na našem území poprvé objevila až v roce 1942 v Brně. Právě v této době u nás byla hrdlička divoká běžně rozšířená. Nyní je ale její vrkání stále vzácnější. Hrdlička ke svému životu potřebuje pestrou krajinu s hustými pásy křovin. V krajině s velkými lány bez luk, remízů a keřů nemá příležitost hnízdit. Navíc, kvůli používání herbicidů, nenajde ani dostatek vhodné potravy v podobě semen. Zásadní pro přežití hrdličky je také zásoba vody, přičemž ta ubývá jednak vysycháním krajiny, ale také odvodňováním polních mokřadů.

HrdličkyHrdlička divoká dorůstá délky 25 až 28 cm a v rozpětí křídel měří 45 až 50 cm, je tak o něco menší než běžnější hrdlička zahradní, od které se liší i pestřejším zbarvením. Ozývá se hlubokým, nosovým, několikrát opakovaným „turrr turr turrr“. Při vzlétnutí tleská křídly.

Kromě intenzivního zemědělství hrdličku ohrožuje také lov. Přestože je na seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) uvedena jako zranitelný druh, v deseti státech Evropské unie je možné ji lovit legálně!

Pokud byste chtěli hrdličku divokou zahlédnout v některé z našich zoologických zahrad, máte na výběr buď Zoo Praha anebo Zoo Ohrada v Hluboké nad Vltavou.
 

Vydejte se 1. máje na pěší vycházku do luk a polí a pátrejte po Máchově hrdličce

HrdličkaKvůli tomu, že je plachá a žije skrytě, je možné ji mnohem častěji slyšet než vidět. Zaslechnout a případně i spatřit hrdličku divokou je velký zážitek. Vydejte se 1. máje na pěší vycházku do luk a polí a pátrejte po Máchově hrdličce. Pozorně poslouchejte a pozorujte. Všímejte si jednotlivých znaků, které vám pomohou při určování a hlavně – naposlouchejte si jejich hlas! Ten je naprosto odlišný a pomůže vám ke správnému určení.

I když jde o příbuzné druhy, každý si oblíbil jiné prostředí. Hrdlička zahradní, věrná svému jménu, vyhledává v hnízdním období hlavně zahrady lidských obydlí a běžně ji potkáváme v obcích. Naopak hrdlička divoká je obyvatelem zemědělské krajiny a se svou příbuznou se potká maximálně na rozvolněném okraji vesnic.

HrdličkaVýsledky svého pozorování pak můžete přes webové stránky nahlásit České společnosti ornitologické, nejpozději do 12. května 2019. Záznam musí obsahovat datum a čas (od – do) pozorování, souřadnice místa pozorování, počet pozorovatelů a počet pozorovaných hrdliček. Ornitologové radí vypravit se za hrdličkami ideálně v dopoledních hodinách nebo v podvečer. I když v této době se hrdličky ozývají během celého dne, po poledni jejich aktivita klesá.
Jihočeská zoologická zahrada Hluboká nad Vltavou – adoptujte si zvíře Příroda

Jihočeská zoologická zahrada Hluboká nad Vltavou – adoptujte si zvíře

V těsném sousedství pohádkového zámku Hluboká nad Vltavou můžete zavítat do Zoologické zahrady Hluboká, dříve známé jako Zoo Ohrada. Stát se zde můžete také adoptivními rodiči některého ze zvířat.

Zoo Praha – pátá nejlepší zoo na světě Příroda

Zoo Praha – pátá nejlepší zoo na světě

Zoologická zahrada hl. města Prahy se nachází v krásném, členitém terénu Trojské kotliny. Otevřeno má denně (včetně víkendů a svátků) od 9 hodin. Najdete zde 15 pavilonů, 150 expozic, 4 restaurace, 10 občerstvení, lanovou dráhu, vláček i další atrakce pro děti i dospělé.

Další aktuality

Zimní stezky v korunách stromů – užijte si výlety nad zemí a v oblacích!

Báječné výhledy do okolí, zábava, poučení, adrenalinové a interaktivní prvky, tobogány i unikátní vyhlídku Skywalk – to všechno nabízejí stezky v korunách stromů, na které vás zve portál Kudy z nudy. Zima jim vůbec nevadí, otevřeno mají totiž i během zimní sezóny. Navíc v tomto období nabízejí zcela unikátní výhledy na sněhem pocukrovanou krajinu.
6. prosinec 2024 13:00
Příroda

Víkendovou oblohu rozsvítí zářící Jupiter

Planeta Jupiter přichystá pro pozemšťany pěkné prosincové divadlo. V sobotu 7. prosince se Jupiter dostane do opozice se Sluncem, bude nejblíže Zemi a bude také nejjasnější v tomto roce! Na večerním nebi se bude jevit jako výrazná „hvězda“ v souhvězdí Býka. Jupiter o bude možné spatřit dalekohledem i z měst, která se jinak potýkají se světelným znečištěním.
4. prosinec 2024 11:00
Příroda

Co znamená zimní slunovrat? A jaké legendy přináší nejdelší noc v roce?

V sobotu 21. prosince 2024, přesně v 10:19 hodin nastává zimní slunovrat, Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a nastane zimní slunovrat, což znamená že po nejkratším dni v roce přijde nejdelší noc. Slunce je nejníže nad obzorem, takže jeho paprsky dopadají do české kotliny nejvíce šikmo. Na své pouti po obloze Slunce dosáhlo obratníku Kozoroha a vrací se zpět k rovníku. Nastává také astronomická zima. Od této chvíle se ale začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu.
3. prosinec 2024 19:42
Příroda

Tipy na zimní fotografování v přírodě i ve městech

Zimní měsíce jsou pro milovníky fotografování, kteří se rádi toulají přírodou s foťákem na krku, velmi atraktivním obdobím. Lze fotit krásy zimní krajiny, které vykouzlí sníh a mráz, ale také pomíjivé okamžiky městské zimní výzdoby a světelných efektů na Silvestra či Nový rok. Nechte se inspirovat a udělejte si fotografický výlet do přírody i města.
1. prosinec 2024 13:36
Příroda

20 tipů, kam za kouzlem zimy v Krkonoších

Při toulkách přírodou v Krkonoších objevíte velmi zajímavá místa, která v zimě sníh a mráz změní k nepoznání. Tak například na svahu Studniční hory vznikne každý rok mapa republiky, vodopády se promění v ledopády a běžkaři mají šanci dostat se tam, kam v létě nemohou, například pod Stříbrný hřeben a na Čertovu louku, nebo na Lysou horu u Rokytnice. Nenechte si ujít nejkrásnější zimní výpravy Krkonošským národním parkem!
1. prosinec 2024 13:00
Příroda

50 tipů na Silvestrovské a Novoroční výstupy a vycházky 2024/2025

Silvestr 2024 a Nový rok 2025 je už téměř tady! Pokud to ve vás nevyvolává žádné velké emoce nebo naopak přemýšlíte, co si s volnými dny počít, prozkoumejte naše dnešní tipy. Silvestr a Nový rok se dají slavit i jinak, než hektolitry alkoholu a zábavou před televizí. Zkuste to letos jinak – vyrazte do přírody a pokochejte se pohledem z vyhlídky nebo rozhledny!
1. prosinec 2024 9:46
Příroda

10 tipů na zimní procházku naučnými stezkami

I v zimě mají naučné stezky své kouzlo – objevovat je můžete právě nyní, když ještě nenapadlo tolik sněhu, aby se dalo jezdit na běžkách. K návštěvě láká například Božídarské rašeliniště, Hostivické rybníky, tichá krajina Kokořínska anebo sněhem již políbená krajina Jizerských hor, Krkonoš či Beskyd.
30. listopad 2024 10:00
Příroda

Putování za smrkovou vůní: 10 tipů na výlet ke smrkům a do smrčin

Více než třetinu rozlohy ČR pokrývají lesy, z nichž polovina patří právě smrku ztepilému. Smrk je naší původní dřevinou – poprvé se u nás objevil již před 8 000 lety, s koncem doby ledové. Tehdejší lesy ale nevypadaly tak, jak je známe dnes. Ty původní byly černé, neprůchodné a plné divokých zvířat. S rozvojem civilizace však pralesy vzaly za své. Nejvíce jich ubývalo od 15. do 18. století, kdy bylo potřeba dřevěné uhlí ve sklářství a lesy ustupovaly pastvinám. Vzniklé odlesněné plochy bylo během dalších století třeba znovu zalesnit. A jako nejvhodnější dřevina se jevil smrk. Dokázal růst na mnoha místech, nebyl náročný, navíc jeho dřevo bylo všestranně využitelné. V neposlední řadě jej lze těžit v rozmezí 80–100 let, na rozdíl od buku, na jehož zralé dřevo musejí lesníci čekat až 160 let. Výsadbu nových smrkových lesů můžete podpořit v rámci sbírky Darujme stromečky lesu Nadace dřevo pro život. A kde se setkáte ještě dnes s původními starými smrčinami a jaké stromy – pamětníky můžete na svých toulkách potkat, vám poradí Kudy z nudy.
28. listopad 2024 10:00
Příroda