Plzeňský kraj a město Plzeň letos oslaví jubileum první republiky

Dramaturgie projektu Plzeň 2018 zahrnuje tradiční akce města i zcela nové počiny. První z desítek událostí bude už 19. ledna ples města, který se v prostorách Měšťanské besedy ponese v duchu první republiky. V průběhu celého roku se pak budou střídat výstavy, festivaly, koncerty a další akce, reflektující vznik československého státu. Nostalgický návrat do časů první republiky i dobovou atmosféru si při různých příležitostech budou moci užít Plzeňané i návštěvníci města všech generací.

Do přípravy projektu je už nyní zapojena široká veřejnost, která byla přizvána ke spolupráci na unikátní výstavě Sto let republiky očima pěti generací. Zaměří se na životní styl a design v pěti obdobích v konfrontaci s prezentací každodenního života obyvatel města prostřednictvím autentických vzpomínek a na pozadí velkých historických a společenských událostí. Výstava se uskuteční od května do října 2018 v prostorách DEPO2015.

Od 8. do 10. června čeká Plzeňany a návštěvníky Plzně Historický víkend ve stylu 1. republiky. Oblíbenou akci pořádá Nadace 700 let města Plzně již od roku 1995. V roce 2018 se ve stínu katedrály sv. Bartoloměje zhmotní objevená dávná kronika a dá nahlédnout do mnohých tajů dějin západočeské metropole. Po tři dny bude připraven pestrý program na několika scénách, ožijí také některé z historických budov. Nebude chybět sobotní večerní Vejšlap plzeňských strašidel, který je fenoménem Historických víkendů.

Na 7. září se chystá Open Air Prodaná nevěsta – představení Smetanovy Prodané nevěsty pod širým nebem na náměstí Republiky pořádá Plzeňský kraj ve spolupráci s Divadlem J. K. Tyla v Plzni. Bedřich Smetana napsal Prodanou nevěstu jako lidovou a zábavnou podívanou, která se odehrává právě na Plzeňsku na začátku devatenáctého století. Inscenace v kulisách plzeňského historického náměstí nabízí možnost vytvořit Prodanou nevěstu tak, jak si ji pravděpodobně mohl představovat sám autor. Opera bude uvedena ve verzi z roku 1870, která počítá s kompletně zhudebněnými recitativy a tanci. Měla by být realizována s naprostým respektem k tradici a zcela klasicky, za využití těch nejmodernějších technologií. Je určena pro všechny věkové skupiny. Divákům nabídne mnoho taneční scén, jedno velké defilé komediantů a velké sborové výstupy, na kterých by se mohly podílet i místní folklorní soubory.  

Výstava Rok 1918 a umění v Plzni. Československá samostatnost v historii plzeňského uměleckého života 1914–1928 ve výstavní síni „13“se pokusí v časovém rozmezí let 1914–1928 zachytit dopad velkých historických událostí na kulturní a umělecký život v Plzni. Situaci regionálního uměleckého života v souvislostech vzniku samostatného Československého státu přiblíží prostřednictvím uměleckých děl, plzeňských kulturních časopisů, dokumentů a fotografií spojených s národní kulturou a vznikem republiky.

Řada institucí se bude podílet na vyvrcholení projektu – Plzeňských oslavách vzniku republiky. Oslavy v roce 2018 budou poprvé třídenní, a to ve dnech 26. až 28. října. Své brány otevřou tři desítky kulturních institucí, pamětihodností, zajímavých míst nebo i zahrad či vybraných sportovišť se vstupem za symbolických 28 korun nebo zdarma. Mimořádně bude na plzeňské radnici vystaven originál rukopisu Tylovy hry Fidlovačka s textem písně Kde domov můj, na programu bude i originální koncert věnovaný hudbě první republiky nebo koncert populární české skupiny pořádaný Plzeňským krajem. Program doplní také pochod 28 plzeňských kilometrů pořádaný Klubem českých turistů, jízdy historickými vozy PMDP, společně zazpívaná hymna na náměstí Republiky, slavnostní ohňostroj a další zajímavosti.

Výstava v mázhauzu plzeňské radnice představí od 2. do 23. listopadu průřez životem a tvorbou Miroslava Horníčka – významného plzeňského rodáka, českého herce, spisovatele, dramatika, režiséra, výtvarníka, glosátora a divadelního teoretika.

Posledním počinem bude od 21. listopadu 2018 do 24. února 2019 Pracovna republiky. Architektura Plzně v letech 1918–1938. Výstava ve výstavní síni „13“ nabídne komplexní pohled na dobovou plzeňskou architekturu v souvislostech. Mimo jiné představí významné osobnosti, které měly k Plzni tvůrčí vztah a současně jejich význam je nadregionální (Loos a jeho okruh, Jan Gillar, Josef Špalek, Karel Honzík, Jan Víšek). Současně bude nastíněna dobová situace, která vedla k vytvoření určitého ohniska moderní architektury i ze samotné Plzně, kde předně díky městskému stavebnímu úřadu a pedagogickému sboru průmyslové školy působila řada schopných architektů, připomenuti budou i soukromě projektující tvůrci – Leo Meisl, Václav Neckář, František Němec ad.