Z dvaceti pěti staveb, které prohlásilo ministerstvo kultury ve třetím čtvrtletí roku 2014 za kulturní památku,
tvoří pět položek vily, tedy samostatně stojící budovy obklopené obvykle zahradou, které si majetnější vrstvy pořizovaly pro rodinné bydlení. V českých zemích se
rozšířily v druhé polovině 19. století, kdy vznikaly v tehdy oblíbených historizujících architektonických slozích.
Zbraslavská vila čp. 630 byla vystavěna v letech 1892–1893 pro právníka a univerzitního profesora Františka Storcha. V její architektuře se mísí vlivy
historismu, secese a tzv. heimatstilu. Jen o málo mladší je dům čp. 632 Eduarda Hamburgera
ve stylu německé renesance, dokončený v roce 1895
v Olomouci. Z dvacátých let 20. století století pochází venkovskou zástavbou a hlavně
architekturou horských turistických chat inspirovaná vila čp. 2355
v Jablonci nad Nisou, ale také velmi odlišný dům čp. 184
z Liberce-Kristiánova, jehož architektura je popisována jako
barokizující moderna s odrazy soudobého novoklasicismu. Oblíbenost historizujících slohů přetrvávala i nadále;
palácová novobarokní vila čp. 1837 byla
v Ústí nad Labem – Střekově vystavěna až ve 30. letech 20. století.
Ve stejném období jako tyto vily vznikaly i další moderní stavby, které se nově staly kulturními památkami.
Za kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury České republiky věci či soubory, jež jsou
významnými doklady historického vývoje a životního stylu společnosti, projevy tvůrčích schopností člověka či mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Kulturní památky jsou evidovány v
Ústředním seznamu kulturních památek České republiky; ke 30. září 2014 v něm bylo zapsáno 40 291 nemovitých kulturních památek a 296 národních kulturních památek.