První Čechoslovák ve vesmíru – a další „s českou stopou“
Historie začala velkolepě: v roce 1978 se do kosmu vydal
Vladimír Remek. Na palubě
stanice Saljut 6 strávil týden a stal se prvním člověkem ve vesmíru, který nepocházel ani z
USA, ani ze
Sovětského svazu. Let absolvoval v rámci
programu Interkosmos, společně s ním prošel výcvikem i náhradník
Oldřich Pelčák.
Česká stopa ale sahá ještě dál. Do vesmíru se dostali i
astronauti amerického programu s českými kořeny – například
Eugene Cernan, zatím poslední člověk, který kráčel po Měsíci, nebo
Jim Lovell a
John Blaha. Cernan s sebou dokonce vzal
československou vlajku. Při své neoficiální a utajované návštěvě Československa v roce 1974 tuhle vesmírnou cestovatelku předal řediteli
Astronomického ústavu v Ondřejově.
A budoucnost? V roce 2022 byl do
záložního týmu European Space Agency vybrán vojenský pilot
Aleš Svoboda. V dubnu 2026 dokončil v nizozemském středisku ESTEC základní výcvik. Na ISS by mohl odletět již koncem roku 2027 a v rámci ambiciózního projektu
Česká cesta do vesmíru by měl na orbitální stanici strávit 10 až 14 dní. Hlavním cílem mise je realizace desítek českých vědeckých experimentů v oblastech medicíny, technologií a psychologie.
Krteček: malý astronaut s velkou slávou
Do vesmíru se ale nepodívali jen lidé. Dvakrát se tam dostal i
Krteček, legendární pohádková postavička od
výtvarníka Zdeňka Milera. Jako maskota si ho vzal
americký astronaut Andrew Feustel na palubu
raketoplánu Endeavour i na
Mezinárodní vesmírnou stanici. Krtek musel splnit přísná pravidla NASA:
vejít se do malé krabičky, být lehký a nehořlavý. Nakonec se stal nejen symbolem mise, ale i miláčkem veřejnosti. A ano – ve vesmíru už byl vlastně dřív, alespoň ve
filmu Krtek a raketa z roku 1965.
Krteček ale nebyl jen roztomilý talisman – sloužil i jako
jednoduchý indikátor beztíže. Jakmile se začal vznášet, bylo jasné, že je všechno v pořádku. A proč Krtek letěl právě s
Feustelem? Jeho manželka
Indira Devi Bhatnagarová má po své mamince české kořeny. Během mise Feustel posílal vzkazy v češtině a připomínal tak, že česká stopa ve vesmíru není jen symbolická.
Písně kosmické a dětské obrázky z Terezína
Feustel si s sebou nevzal jen
Krtečka. Do vesmíru putovala i básnická sbírka
Písně kosmické od
Jana Nerudy – krásné propojení vědy a poezie. Na své třetí cestě s sebou
Andrew Feustel do vesmíru vzal
kopii titulní stránky z časopisu Vedem, který byl vydáván za
druhé světové války chlapci v
židovském ghettu Terezín, a
kopii obrázku Měsíční krajina, který nakreslil
zakladatel časopisu Vedem, čtrnáctiletý
Petr Ginz.
České družice: malí průzkumníci vesmíru
Česko má ve vesmíru i vlastní techniku. Už od konce 70. let tam létaly
družice Magion, které zkoumaly zemskou magnetosféru. Dnes na ně navazují moderní projekty jako
VZLUSAT nebo
SATurnin. Čeští vědci a firmy se navíc podílejí i na
mezinárodních projektech ESA a dalších misích, takže česká stopa ve vesmíru není jen historická, ale i velmi současná.
Spodky ze Sokolova: když rozhoduje pohodlí
Překvapivou českou stopu najdeme u astronautů
mise Artemis II: při obletu Měsíce si oblékali
spodní prádlo z Česka. Konkrétně výrobky firmy
Lasting ze
Sokolova, a to
trička z nejjemnější merino vlny Atar a
termoprádlo Atok. NASA je testovala několik let – a uspěly. Díky jemné merino vlně jsou lehké, prodyšné a pohodlné, a ani po dlouhém nošení „nekoušou“. Ve vesmíru totiž rozhodují detaily.
Vesmír po česku
Od
kosmonautů přes
družice a
sbírky básní až po
Krtečka nebo
merino spodky – česká stopa ve vesmíru je možná nenápadná, ale rozhodně nepřehlédnutelná. A kdo ví? Třeba se brzy rozšíří o další kapitolu.