Zříceniny
hradu Vildštejna se dochovaly na skalnatém ostrohu nad říčkou Lomnicí severozápadně od
Budišova nad Budišovkou. Někdy kolem roku
1274 vznikl
Vildštejn zřejmě jako správní středisko budišovského panství, s nímž sdílel jeho osudy. První písemná zmínka však pochází až roku 1316 a v pozdějších letech byl
součástí majetku olomouckého biskupa.
Hrad zanikl spolu s několika okolními vesnicemi pravděpodobně koncem 14. století za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem. Důkazem toho je dochovaná
zpráva z roku 1399
o vypálení Budišova stoupenci markraběte Prokopa, nepřítele olomouckého biskupa Jana XI. Mráze (1397 – 1403). Od 15. století nejsou o hradu již
žádné písemné zmínky a panství bylo řízeno přímo z Budišova.
Nedaleko zříceniny se zvedá skála nesoucí název Kazatelna. Podle pověsti se v okolí zříceniny a u tohoto skalního útvaru v roce 1621
ukrýval J. A. Komenský po té, co musel utéct z města Fulneku.
Cesta ke zřícenině hradu vede z městečka Budišov nad Budišovkou po Bezručově ulici směrem do lesa, k místu zvanému
Hubert. Odtud lesní cestou doprava až k potůčku, kde se opět musí zahnout vpravo do kopce. O kousek dál se nachází
informační tabule o hradu. Přístupová cesta, která vedla těmi samými místy jako dnes (červená značka), byla chráněna
příkopem vytesaným do skály a
předhradím, z něhož jsou patrné především základy hlavní hranolové stavby, a proto je často návštěvníky považované za samotný hrad. Pravděpodobně však šlo jen o nepříliš vysokou
obrannou věž a samotný hrad začíná až za druhým hlubokým
příkopem.
V Budišově nad Budišovkou je mimo jiné k vidění i pozdně barokní
kostel Nanebevzetí Panny Marie a u vlakové zastávky začíná naučná
Břidlicová stezka.