Nedílnou součástí Kladenského zámku je
Galerie Kladenského zámku, která slouží k pořádání výstav výtvarného umění. Konají se zde i příležitostné koncerty vážné hudby přednášky nebo recitály. Existuje zde také možnost si prostory Galerie Kladenského zámku pronajmout. Součástí je také
Kabinet fotografie a umělci mají prostor prezentovat své umění také v nedávno vzniklém
Foyer Galerie Kladenského zámku v zámeckém přízemí.
Expozice Zdeňka Milera "Nejen Krtek"
Když se řekne „
Zdeněk Miler“, většině lidí se vybaví
animovaná postavička Krtečka, kterou milovaly a milují snad všechny děti a jejíž věhlas již dávno překročil české hranice. V nově zrekonstruovaných prostorách Kladenského zámku se roku 2020 otevřela
unikátní expozice věnovaná právě tomuto významnému výtvarníkovi a
kladenskému rodákovi, jeho bohaté tvorbě, které zasvětil celý svůj život.
Těšit se můžete na
originály skic, černobílou filmovou prvotinu inspirovanou
Kladnem, dokument o
výletu Krtečka do kosmu nebo
Milerovu autentickou pracovnu. Pro nejmenší je připraveno promítání pohádek o Krtečkovi v originální krtečkově herně.
Broučci a loutkový svět Zdeňka Podhůrského
V září 2025 vznikla na Kladenském zámku expozice Zdeňka Podhůrského, jednoho z nejvýznamnějších československých loutkářů 20. století. Představuje
jedinečnou sbírku loutek z kultovního večerníčku
Broučci i další kouzelné postavičky
Neználka,
Čokoládového panáčka nebo
Čmeláka Aninku. Návštěvníci uvidí také výtvarníkovu reklamní tvorbu, jeho kresby, technické nákresy a osobní předměty. Celková sbírka Zdeňka Podhůrského čítá 300 až 400 loutek. Výstava na Kladenském zámku jich představí až 200 a bude se postupně doplňovat a obměňovat.
Pracovna břevnovského opata
Opaté břevnovského kláštera, jemuž Kladno od počátku 18. století patřilo, měli zásadní podíl na
přebudování zámku do jeho dnešní podoby. Jejich působení přibližuje atraktivní formou expozice dobově zařízené opatovské pracovny. V expozici, uspořádané tak, aby
evokovala podobu opatovy zámecké pracovny z 18. století, se dozvíte řadu informací o vztahu břevnovských opatů ke Kladnu. Její součástí jsou i dobové artefakty přímo z archivu břevnovského arcibiskupství.
Kaple sv. Vavřince
Kaple v patře
jihozápadního křídla zámku pochází z období zásadní přestavby Kladenského zámku, jejímž autorem byl stavitel Kilián Ignác
Dientzenhofer. Výstavba kaple byla dokončena v roce
1740 a její mistrovské pojetí nese řadu shodných rysů s výzdobou břevnovského kláštera. Na výzdobě kaple se podíleli přední doboví umělci, jde o společné dílo malíře Jana Karla Kováře, sochaře Karla Josefa Hiernla a truhláře Johanna Sichtmüllera.
Nástěnné malby včetně výzdoby na stěnách kaple byly v roce 1998
restaurovány akademickými malíři Michalem Tomkem, Jaroslavem Altem, Tomášem Skořepou a Jiřím Maškem. Obnova nástěnných maleb Jana Karla Kováře, dokončena v roce 2001 byla financována Statutárním městem Kladnem.
Galerie Kladenského zámku
První patro kladenského zámku dává již desetiletí prostor pro výstavy výtvarného umění. Od roku 1996 zde působí
zámecká galerie města Kladna. Prostory galerie hostily za dobu své historie četné výstavy významných výtvarníků z Kladna a blízkého okolí (Karel Souček, sestry Válovy, Cyril Bouda, fotograf Jiří Hanke ad.), výstavy osobností českého výtvarného umění (např. výstavy Fillovi žáci) i putovní expozice s různorodou tematikou. Pravidelně se zde také odehrává bienále Kladenský salon, které je přehlídkou aktuální tvorby umělců spojených s regionem.
Kabinet fotografie na zámku v Kladně
Kabinet fotografie pod kurátorským dohledem Jiřího Hankeho volně navazuje na tradici Malé galerie České spořitelny. Jeho posláním je ukazovat pestrost přístupů k fotografickému médiu.
Zahrada Kladenského zámku
Zámecká zahrada patří mezi nejzajímavější místa na
Kladně. V letech 2024 – 2025 prošla generální rekonstrukcí. Kombinuje moderní prvky a sochařskou výzdobu s historickým kontextem původní zahrady, v níž trávilo čas panstvo a později představitelé benediktinského řádu. Jsou zde vydlážděné cesty s lavičkami, v centrální části se nachází odpočinkové místo se šachovnicí. Zajímavým prvkem je
kamenná koule s přetékající vodou, na jejímž místě bývala zámecká studna. Při rekonstrukci zahrady bylo zachováno
sanktuárium z původního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Atraktivní součástí zahrady je také
medvědárium s rozlehlým výběhem a bazénem, ve kterém našly domov dvě medvědice, Marta a Míša. V zahradě se také instalují nejrůznější plastiky a vzniká tak další výstava pod širým nebem. Zámecká zahrada je místem konání svatebních obřadů, koncertů, divadelních představení a jiných kulturních a společenských akcí.
Z historie zámku Kladno
Barokní trojkřídlý zámek byl přestaven v letech 1738 – 1740 podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V původní podobě se dochovala v prvním patře
kaple sv. Vavřince vyzdobená nástěnnými malbami od Jana Karla Kováře. Součástí zámku byl hospodářský dvůr, z něhož se do dnešní doby zachovala budova tzv.
Josífky a
stodola za zámeckou zahradou.