Dnešní podobu zámku v Hořiněvsi, v královéhradeckém okrese, formovali nejen doboví architekti, ale i nespokojení rolníci při selském povstání. V současnosti je zámek v soukromých rukou a po desetiletích chátrání zde probíhá rekonstrukce.
Zámek tvoří jednak jednopatrová obdélná sídelní část s členitou fasádou, dvěma nárožními dvoupatrovými věžemi na jihu a rizalitem umístěným na západní straně a jednak rozsáhlá přiléhající hospodářská část, která s obytným palácem vytváří rozsáhlý dvůr. Na vrcholku věží jsou umístěny ukazatelé vanoucího větru v podobě figur ze znaku Šporků – český lev s korouhví a říšský korunovaný orel. Zámek Hořiněves je původně středověká tvrz pánů z Hořiněvsi, která byla na konci 16. století renesančně přestavěna. Dnešní podoba zámku je výsledkem přestavby, provedené za Jana Michala hraběte Šporka, během 20. let 18. století. Autorství návrhu je připisováno Janu Santinimu. Jednokřídlá stavba byla na jižní straně doplněna dvěma nárožními věžemi, mezi které byl vsunut nový trakt.
Poznejte historii a architektonickou krásu zámku Hořiněves, který byl renesančně přestavěn a ovlivněný Janem Michalem hrabětem Šporkem.
Původními majiteli byli páni z Hořiněvsi.
Na konci 16. století byl zámek renesančně přestavěn.
Přestavba zámku proběhla během 20. let 18. století.
Za přestavbu byl zodpovědný Jan Michal hrabě Špork.
Autorství návrhu přestavby je připisováno Janu Santinimu.
Stavba byla rozšířena o jednokřídlý nový trakt umístěný mezi dvěma nárožními věžemi na jižní straně.
Figurky na vrcholcích věží symbolizují českého lva s korouhví a říšského korunovaného orla a patří k erbu rodiny Šporků.
Před rekonstrukcí zámek chátral po desetiletí.
Zámek je v současnosti v soukromých rukou.
Nespokojení rolníci měli vliv na jeho podobu během selského povstání.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.