Botanická zahrada Štramberk

Do roku 1998 bylo v místech dnešní Botanické zahrady škvárové fotbalové hřiště, pod ním staré smetiště – z části skládka komunálního, z části průmyslového odpadu. Dno starého lomu (těžba zde byla ukončena v roce 1920) bylo očištěno až na holou skálu a byla ponechána pouze vápencová drť různé velikosti.

Pro další úpravu se nabízely dvě možnosti: buď zavést zrekultivovanou část zeminou a založit klasickou zahradu se záhony a trávníkem, nebo respektovat současný (vyčištěný) tvar a založit „kamennou zahradu“. Definitivní rozhodnutí se přiklonilo ke kamenné zahradě.

Jurské vápence a zdejší flóra a fauna jsou nejsevernějším výběžkem mediteránu (středomoří) v Evropě. Jako symbol této oblasti se užívá labyrint – proto byl jeho motiv použit i zde a tvoří kamennou dominantu na dně starého lomu. Autorem projektu je Prof. Ing. Ivar Otruba, CSc. Stepní, vápnomilná a teplomilná společenstva a společenstva skalních štěrbin představují hlavní část expozice. Hlavní důraz je kladen na místní „štramberskou“ flóru, která je neobyčejně rozmanitá. Zahrnuje pestrou škálu rozchodníků, lomikamenů, kapradin a trav i dalších bylin.
 

Rostliny, jezírka, mokřady

V  průběhu prvních tří let byly na ploše téměř 10 ha vysázeny stovky stromů a keřů. Bezprostřední okolí lomu a svahy nad městem budou zajímavé a atraktivní za několik let, až stromy a keře povyrostou. Další tisíce rostlin jsou průběžně dále vysazovány a vysévány v bylinné části zahrady.

Zdánlivý chaos ve výsadbách je záměrný – byl vytvořen proto, aby zde vznikla společenstva rostlin typická pro krasová území a jejich mokřady. Proces vzniku takového biotopu je dlouhodobý, za normálních okolností trvá 15 – 25 let. Zde se jej díky systematické péči podařilo výrazně zkrátit.

V zadní části zahrady se nacházejí jezírka a příčně přes dno starého lomu vznikl unikátní vápencový mokřad bohatý na vodní a bahenní rostliny. Zvláště zajímavé jsou mechové bulty bohaté na orchidejovité rostliny a obsahující několik desítek dalších druhů – tato část tvoří základ budoucího slatiniště.

Ve vodě roste vachta, řezan, rdestice, stulík a různé druhy rdestů. Na březích se vedle orobinců, sítin, přesliček a vrbovek vyskytuje i masožravá tučnice. Vzniká zde ráj zvířat a rostlin - hojně se zde usadili obojživelníci a další živočichové.
 

Paleontologické naleziště i cvičné horolezecké stěny

Dno lomu a jeho stěny ukrývají více jak 800 druhů zkamenělin. Jedná se o světově proslulé paleontologické naleziště. V levé části se nachází propasťová jeskyně znovuobjevená v roce 1999. Podle data znovuobjevení (ve Štramberku se v té době konala tradiční pouť) dostala jeskyně jméno „Pouťová“.
 
Část stěn lomu slouží jako cvičné stěny pro horolezce, nejstarší cesty z roku 1930. Jsou hojně využívány milovníky vápencového lezení.