Budova Českého rozhlasu v Plzni byla jako jediná ve střední Evropě vybudována přímo pro potřeby rozhlasového vysílání. V padesátých letech 20. století, kdy vyrostla, byla vybavena nejmodernější technikou. Dnes jsou některé prostory přístupné jako muzeum.
Plzeňská rozhlasová stanice zahájila vysílání velmi dramaticky – budoucí ředitel Karel Šindler s odjištěným samopalem zabral ráno 5. května 1945 německou vysílačku a už po čtyřech hodinách úprav a oprav se v éteru ozvalo jeho první hlášení.
Dva roky poválce byla přímo pro potřeby rozhlasu zbudována moderní funkcionalistická budova. Plzeňský rozhlas byl vybaven všemi tehdejšími technickými vymoženostmi – mřížemi chránícími vstup, unikátním systémem vytápění ve zdech, speciálními plovoucími studii, která jsou dokonale zvukově izolovaná od vnějšího světa. Nad každým vchodem v každé kanceláři je kombinace světel, tzv. hledačky, které buď blikají, nebo svítí. Každý z pracovníků měl svůj kód, podle něhož věděl, že se má ozvat na dispečinku.
Architektonicky zajímavé interiéry nevyužitých prostor dřívějšího vysílacího pracoviště se nyní změnily v galerii historických přístrojů, nahrávací a záznamové techniky i přehlídku dobových radiopřijímačů a magnetofonů. Exponáty se podařilo nashromáždit nejen díky rozhlasákům, ale také několika posluchačům a Západočeskému muzeu. Obdivovat můžete dobové rozhlasové přijímače a magnetofony i vysílací a záznamovou techniku. V muzeu nechybí ani zvukové záznamy historických událostí a spousta dobových fotografií. Součástí muzea je i historické vysílací pracoviště odkud se dostávaly informace do celé republiky v srpnových dnech roku 1968. Protože pražský rozhlas obsadili okupanti, technici přepojili všechny linky a vysílače na Plzeň a stanice tak šířila pravdivé informace a pomohla zabránit chaosu. V historickém studiu vypadá vše tak, jako kdyby si pracovníci rozhlasu jen odskočili na svačinu. Bez zvuku by nebylo rozhlasu, a tak je velká část v Rozhlasovém muzeu věnována významné technické etapě – vývoji zvukové výroby, a proto zde najdete takzvanou elektroakustickou laboratoř z konce šedesátých let.
Muzeum najdete v budově Českého rozhlasu na náměstí Míru v Plzni. Je otevřeno po předchozí domluvě, a to od pondělí do pátku od 8 do 15 hodin.
Poznejte unikátní rozhlasové muzeum v Plzni, které nabízí pohled na historické technologie a důležité události, jako je Pražské jaro.
Budova byla postavena v padesátých letech 20. století.
V muzeu můžete obdivovat dobové rozhlasové přijímače, magnetofony, vysílací a záznamovou techniku, historické zvukové záznamy a mnoho dobových fotografií.
Budova má mříže chránící vstup, unikátní systém vytápění ve zdech a speciální plovoucí studia, která jsou zvukově izolovaná.
Důležitým momentem bylo, když technici přepojili všechny linky a vysílače na Plzeň po obsazení pražského rozhlasu okupanty v roce 1968, a šířili pravdivé informace během Pražského jara.
Ne, muzeum je otevřeno jen po předchozí domluvě od pondělí do pátku od 8 do 15 hodin.
Exponáty byly nashromážděny díky rozhlasákům, posluchačům a Západočeskému muzeu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.