Rodný dům Viktora Kuglera ve Vrchlabí

Dne 6. června 1900 se švadleně Emilii Kuglerové v bytě na dnešní Krkonošské ulici ve Vrchlabí narodil syn Viktor. O 42 let později byl tento vrchlabský rodák jednou z hlavních postav deníku třináctileté židovské dívky, která se ukrývala v tajném bytě na amsterdamské ulici Prinsengracht – Anne Frankové. Dnes se na jeho rodném domě nachází pamětní tabule se stručným textem v češtině, němčině a angličtině, upomínající na život tohoto německy mluvícího Vrchlabáka.

Viktor Kugler žil ve Vrchlabí do svých deseti let, než se s matkou a otčímem přestěhovali do Porůří. Pak se sem ještě vrátil na dva roky středoškolského studia. Od roku 1920 žil a pracoval v Nizozemí - nejprve v Utrechtu a v Hilversumu, od roku 1933 pak jako výkonný ředitel firmy Opekta, patřící Otto Frankovi, Anninu otci. V květnu 1940 nacistické Německo začalo okupovat i do té doby svobodné Nizozemí a v roce 1941 tu již platily protižidovské norimberské zákony. Židům bylo zakázáno také podnikat a tak byl Otto Frank nucen se zbavit Opekty a majetek firmy přepisal na své kolegy. Viktor Kugler se tak stal ředitelem nové firmy Gies & Co.

Ale ani to zakrátko nestačilo a rodina Frankových, spolu s další rodinou židovského společníka Frankovy firmy Hermanna van Pelse, se musela 6. července 1942 začít ukrývat (o něco později se k nim přidává ještě lékař Fritz Pfeffer). Viktor Kugler, spolu s kolegy Johannesem Kleimannem, Miep Giesovou a Bep Voskuijlovou vymysleli důmyslný úkryt v zadním traktu sídla firmy na amsterdamském Prinsengrachtu. Viktor byl jednou z vůdčích postav této skupiny pomocníků, avšak i přes značnou opatrnost byl 4. srpna 1944 úkryt prozrazen. Dosud se neví, kdo úkryt prozradil.

Všichni ukrývaní Židé byli odtransportováni do koncentračních táborů. Uvězněni byli také Viktor Kugler a Johannes Kleimann. Kugler sám se musel později osm měsíců ukrývat poté, co se mu podařilo při náletu utéct z pracovního tábora. Ze všech ukrývaných se konce války dožil pouze Otto Frank. Jeho žena Edith zemřela v koncentračním táboře Osvětim - Březinka 6. ledna 1945. V únoru 1945 zemřela na tyfus v koncentračním táboře Bergen-Belsen nejprve starší dcera Margot, o pár dní později také mladší Anne. Život Hermanna van Pelse skončil v plynových komorách Osvětimi v září 1944. Jeho žena Auguste zemřela v první polovině dubna 1945 v Terezíně a jejich devatenáctiletý syn Peter 10. května 1945 v Mauthausenu. Fritz Pfeffer zemřel 20. prosince 1944 v táboře Neuengamme. Annin deník poprvé vyšel knižně v holandštině 25. června 1947.

V roce 1973 obdržel Viktor Kugler, spolu s ostatními pomocníky – Johennesem Kleimannem, Miep Giesovou a jejím manželem Janem a Bep Voskuijlovou (později van Wijkovou) – titul Spravedlivý mezi národy od izraelského výboru Jad vašem. Kuglera za jeho čin ocenila také Canadian Anti-Defamation League. Stižen Alzheimerovou chorobou zemřel Viktor Kugler 14. prosince 1981 v kanadském Torontu.