Zájemci se do přibližně
stometrové štoly dostanou od jara do podzimu, protože zhruba od listopadu do března zde zimují chránění netopýři.
S průvodcem prozkoumáte chodbu zakončenou velkou komorou, kde se
ve druhé polovině 19. století lámala břidlice.
Raabova štola byla
funkční v letech 1873 až 1888. Za pouhých patnáct let tam zahynulo šest dělníků, což byla jedna z příčin uzavření. Současně jeho doly nestačily okolní konkurenci. V břidlicových štolách
pracovalo jen pár kvalifikovaných horníků, majitelé většinou najímali lidi, kteří předtím dělali v lese nebo na statku. Nejčastěji se umíralo poté, co se
odlomil velký kus břidlice, který horníky zavalil.
Nejčastěji se
břidlice využívá jako krytina, dále se z ní v minulosti dělaly například brousky, dlažby nebo školní psací tabulky. Z velkých plátů se vyráběly i
stoly a z
břidlicové směsi dokonce
gramofonové desky. Břidlice ze Zálužné a nejbližšího okolí kryje střechy významných budov –
Národního divadla v Praze, Parlamentu v Budapešti nebo katedrály svatého Štěpána ve Vídni. Bývala i na
chrámu svaté Barbory v
Kutné Hoře, ale tam už krytinu vyměnili.
Kromě štoly bude zajímavá také procházka po
naučné stezce Dědictví břidlice malebnou krajinou údolí řeky Moravice. Trasa stezky o délce
5 km vede kolem zaniklých dolů na břidlici a to jak povrchových tak hlubinných.