Kamenická a kamenosochařská tradice v Hořicích
Město
Hořice a jeho blízké okolí je odedávna spjato s těžbou a zpracováním pískovce.
Hořický pískovec byl využíván jako stavební a kamenosochařský materiál nejen ve zdejším regionu, ale našel své uplatnění i na
nejvýznamnějších stavbách v Čechách i za hranicemi dnešní České republiky (např. při dostavbě a restaurátorských pracích na
katedrále sv. Víta v Praze,
chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, Hofburgu ve Vídni ad.). Kamenická a kamenosochařská tradice zdejšího regionu byla nepochybně příčinou, že právě v
Hořicích byla roku 1884 založena odborná
sochařská a kamenická škola, jež se řadí mezi nejdéle fungující instituce svého druhu v Evropě.
Stálé expozice
Stálé expozice v nově zrekonstruovaném muzeu jsou věnovány kamenosochařské tradici zdejšího regionu. Přízemní výstavní prostor návštěvníkům přibližuje
historii těžby pískovce ve zdejším regionu a jeho řemeslného zpracování. Součástí této expozice je i sekce věnovaná geologii a pravěkým kamenným nástrojům, neboť s trochou nadsázky lze tvůrce těchto
pravěkých nástrojů pokládat za jakési „první kameníky“. Umění dávných kameníků a sochařů dokumentuje v této výstavní síni řada vystavených artefaktů z 16. až 19. století, které přímo souvisejí s
Hořicemi a jejich nejbližším okolím.
Zatímco expozice v přízemí je věnována staršímu období,
do poloviny 19. století, kdy kameníci, resp. kamenosochaři byli více řemeslníky než umělci a náleželi k cechovním organizacím, je expozice v prvním patře věnována už opravdovému umění. Tento výstavní prostor návštěvníkům představuje
díla umělců spjatých s Hořicemi. Vystaveny jsou zde především exponáty, jež byly v konečné podobě realizovány ve veřejném prostoru Hořic. Autoři těchto i dalších prezentovaných děl byli většinou nějak spojeni se zdejší kamenickou a sochařskou školou, ať už jako pedagogové, nebo jako absolventi. Vedle samotného estetického zážitku přináší tato expozice návštěvníkům i poučení, např. formou
názorné ukázky, jak pracuje reprodukční sochař, který přenáší podobu modelu do konečného materiálu.
Vedle samotných expozic, věnovaných kamenosochařské tradici v Hořicích, mohou návštěvníci zhlédnout v dalších prostorách budovy (schodiště, sloupová síň) nově
restaurované obrazy a sochy z muzejního depozitáře, jejichž krása teď může naplno vyniknout v rekonstruované historické budově muzea.
Štorchova síň
Dalším přelomovým obdobím v dějinách hořického muzejnictví jsou léta 1967 – 68, kdy k zadní části budovy muzea byla přistavěna Štorchova síň, financovaná z
výtěžku autorských honorářů děl Eduarda Štorcha (1878 – 1956), které známý spisovatel románů z pravěku a rodák z nedaleké Ostroměře odkázal hořickému muzeu. V nedávné minulosti se v
Malé síni muzea (40 m
2) konaly pravidelné tematické výstavy, v přilehlé Štorchově síni (200 m2) pak od dubna do října hlavně prezentace moderního umění a občasná kulturní vystoupení, bohaté sbírky a knihovna pak sloužila veřejnosti i jako studovna.
Znovuotevření po celkové rekonstrukci
Dne 26.4.2019 bylo slavnostně otevřeno
Městské muzeum Hořice pro veřejnost. Od prvních skic, které vznikaly přes vánoce roku 2015 uběhlo pouze 3,5 roku a vše je hotovo! Zdá se to až neuvěřitelné, neboť během této doby proběhla nejen vlastní realizace stavby, ale bylo získáno stavební povolení a dopracován prováděcí projekt, ale hlavně získána významná dotace, která pokryla větší část nákladů. Všem kteří se na tomto záměru i realizaci jakýmkoli způsobem podíleli patří velký dík!
Městské muzeum a galerie Hořice
Instituce byla oceněna v
Národní soutěži muzeí Gloria musaealis:
2019 – II. místo v kategorii Muzejní počin roku 2019 – za projekt „Rekonstrukce muzea a nová expozice Od kamene k soše“