Nevěříte? Nevadí, možná ale mezi místy s poklady najdete inspiraci pro zajímavý výlet. A kdyby vás přece jen popadla zlatá horečka,
zázračná chvíle nastane na Velký pátek ve tři hodiny odpoledne. V době, kdy podle evangelií zemřel Ježíš na kříži, se otvírají hory a skály a také rozkvétá zlaté kapradí, dávný spojenec všech pátračů.
Legendy ožívají v
Erbenově básni Poklad anebo
Vrchlického Baladě blanické:
Na Veliký pátek při pašijí hlase / vždycky jednou za rok Blaník otvírá se. / Zle je, zle je tomu, čí krok tam se šine, / musí čekat, musí, až rok zase mine.
Hrady plné pokladů
Při „pašijí hlase“ se neotvírá jen
Velký Blaník, ale třeba také templářský poklad ve sklepení
tvrze v Čejkovicích, poklady na
zřícenině hradu Zubštejn, pod
hradem Rokštejn u
Brtnice a ve zbytcích
starého hradu Mydlovary nebo loupežnický poklad pod zříceninami
skalního hradu Rotštejn v
Českém ráji. Velikonoční poklady se skrývají i ve skále, na které stojí
hrad Český Šternberk: při čtení pašijí prý kamenná stěna pukne a sypou se z ní zlaté mince přímo do řeky. Totéž platí i pro skálu pod
Kozím hrádkem u
Tábora, kde kdysi pobýval Jan Hus.
Vysněný poklad pro někoho nemusí mít podobu hromady zlata, ale třeba výletu do hluboké minulosti. Povést by se to mohlo třeba na
hradě Hasištejně nad
Chomutovem: na Velký pátek se hrad má podle legendy objevit v celé své bývalé kráse s panstvem i služebnictvem. Ve své původní kráse prý z hlubin země vystupuje i
dávno zaniklý hrad na Kákovském hřebeni jižně od
Nepomuku nebo
kostel sv. Mikuláše pod Krudumem. Tolik praví pověsti, jestli je na nich něco pravdy, musíte zjistit sami až na místě.
Skály, kopce a zlaté tele
Na Velký pátek můžete pátrat po otevřených pokladech na
stolové hoře Ostaš u
Police nad Metují, pod
vrchem Třemšín poblíž
Rožmitálu i ve
Vinařické hoře u
Kladna. Velkou vzácnost mají v
Tetíně, kde se při čtení pašijí otvírá nedaleký
vrch Damil a z něj vychází zlaté tele. Pozor, prý ho může vidět
jen poctivý člověk. Ostatně u spousty pokladů nestačí jen být ve správnou chvíli na správném místě – například poklady ukryté v několika kopcích kolem
Kraslic se otevřou jen
lidem narozeným v neděli a poklad v
Čeladné získají pouze
prvorození synové od tří sester, kteří sem přijdou kopat v pašijové dny o půlnoci.
Poklad ze
zaniklé tvrze Kotkov u
Peček na
Kolínsku zase dostane jen ten, kdo na Velký pátek se zatajeným dechem třikrát oběhne obvod hradu. Chce to jen maličkost: vědět, kde přesně hrádek stával. Kdo dokáže běhat a nedýchat, může také zkusit štěstí také u
Opočnice na
Nymbursku.
Poklad pod návrším V Bolicích se prý otevírá jen dvakrát do roka, o jitřní vánoční mši a o Velikonocích při čtení pašijí, ale jen tomu, kdo kopeček
devětkrát oběhne bez jediného nadechnutí. Výzva jak hrom, co říkáte?
O Velkém pátku, spícím vojsku a pašijových nitích
- K nejmladším velikonočním pokladům patří ruská vojenská pokladna, zakopaná před bitvou u Slavkova v polích poblíž Bučovic. Neměl ji kdo vyzvednout, celý pluk u Slavkova padl. V místě, kde je ukrytá, prý na Velký pátek hoří oheň.
- Podobně jako poklady se na Velký pátek otvírají i hory, v nichž spí zakletá vojska. Skryté armádní rezervy nedřímají jen pod Blaníkem, legendární je i bájné vojsko Slavníkovců pod kopcem Oškobrhem u Poděbrad a podobná pověst se vypravuje o Turovu u Hronova.
- Hledání pokladů není žádná legrace, navíc Velký pátek je dnem smutku, ticha a rozjímání. Výzdoba kostelů bývá prostá a chudá, bez květin a svící na oltáři. Na připomínku Kristova utrpení se v kostelech konají jen zvláštní večerní obřady. Písně nedoprovází varhany a mlčí i zvony: ty odletěly na svou každoroční pouť do Říma.
- V minulosti Velký pátek provázela řada obřadů a zvyků, například mytí pramenitou vodou ještě před východem slunce na ochranu před nemocemi. Země měla být v klidu, takže se nepracovalo v polích ani na zahradách, a nepralo se prádlo: máčelo by se prý v Kristově krvi.
- V oblastech, kde žili tkalci, se prý předly takzvané pašijové nitě; několik stehů v šatech prý dokázalo odehnat zlé duchy. Ještě lepší byla košile sešitá pašijovými nitěmi, ta údajně ochránila svého majitele před blesky.
Podle starých legend se na Velký pátek otvírají poklady, skály a některé kopce.
Ve skalních štěrbinách se prý objevují světýlka, zlaté kapradí anebo záře, které mohou napovědět, kde se nachází skryté poklady.
K místům spojeným s legendami o pokladech patří hrad Blaník, templářský poklad ve tvrzi v Čejkovicích, poklady na zřícenině hradu Zubštejn nebo pod hradem Rokštejn u Brtnice.
Podle legendy v Tetíně na Velký pátek zlaté tele uvidí jen poctivý člověk při čtení pašijí.
U návrší V Bolicích se poklad prý otevírá jen dvakrát do roku během čtení pašijí, pokud kopeček někdo devětkrát oběhne bez jediného nadechnutí.
Večerní obřady v kostelech na Velký pádek připomínají Kristovo utrpení zemřelého na kříži, kostely bývají prostě vyzdobeny, bez květin a svící na oltáři, a doprovodná hudba je omezena.
Podle legendy ruská vojenská pokladna zakopaná před bitvou u Slavkova v polích poblíž Bučovic, je spojená s tím, že na Velký pátek na místě ukryté pokladny prý hoří oheň.
Podle legendy na Velký pádek se hrad Hasištejn může objevit v celé své bývalé kráse s panstvem i služebnictvem, což symbolizuje výlet do hluboké minulosti.
K historickým skvostům patří tvrze Kotkov, oblasti kolem Chomutova, a starobrněnského opatství, které byly uvedeny v cyklu 'Skryté skvosty'.
Návštěvníci mohou na Velký pádek zažít prohlídky vyzdobených hradů a zámků, divadelní a hudební vystoupení, kejklíře a nákupy na velikonočním jarmarku.