Druhý prohlídkový okruh v Klášteře Kladruby obsahující expozici sv. Jana Nepomuckého, interiér zimního refektáře, lapidárium soch M. B. Brauna a knihovnu rodu Windischgrätz. V roce 2019 je z důvodu rekonstrukce uzavřen.
Druhý okruh začíná, stejně jako první okruh, výkladem
o historii kláštera a prohlídkou
expozice sv. Jana Nepomuckého v budově Staré prelatury. Tato instalace se snaží návštěvníkům přiblížit oblíbenost světce-mučedníka, která se projevila nejen v uměleckých dílech (sochy, obrazy), ale i v praktických předmětech každodenní potřeby (hodiny, nábytek, zrcadlo). Výjevy z Janova života ztvárňovali špičkoví i lidoví umělci nejrůznějšími technikami a z jakýchkoliv myslitelných materiálů. V doprovodu průvodce pokračuje prohlídka interiéry v Novém konventu.
Zimní refektář byl v době, kdy Kladruby plnily funkci kláštera, užíván jako společná jídelna. Po založení pivovaru Alfrédem II. v roce 1864 byl sál využíván jako strojovna. Až v 70. letech byla místnost opravena, štukování na stropě bylo zrestaurováno a na podlahu byl položen bulharský
mramor.
V
ambitové chodbě konventu jsou instalovány plastiky ze
zámeckého parku ve Valči na Karlovarsku. Byly vytvořeny ve 30. letech 18. století dílnou českého barokního sochaře
Matyáše Bernarda Brauna a představují náměty z řecké a římské mytologie a alegorie lidských vlastností. Pro devatenáctiletou dceru hraběte z Valče nechal vyhotovit hrabě Špork sousoší na konci lapidária. Představuje apotheózu (nanebevzetí)
hraběte Šporka.
Knihovna spolu s rodinným archivem dokumentuje
starobylost rodu Windischgrätz. Hlavními budovateli byli hrabě Mikuláš Windischgrätz a dále pak polní maršál kníže Alfréd I. Windischgrätz. Dnešní empírová podoba knihovního sálu spadá do roku 1936, kdy se panství v
Kladrubech ujímá Ludvík Aladár z uherské větve rodu. Kníže ve zcela nové prostoře soustředil
knihovní fondy ze zámků ve Štěkni, Vídni, Světcích a Tachově. V knihovním sále končí prohlídka druhého okruhu.