Úvod > Co chcete dělat? > Zámek Strážnice – Národní ústav lidové kultury
Zámek Strážnice – Národní ústav lidové kultury
"> "> "> "> "> "> "> ">
Přidat foto
Kultura

Zámek Strážnice – Národní ústav lidové kultury

Zámek, obklopený rozsáhlým parkem je ozdobou města Strážnice. Stálý prohlídkový okruh s historickou knihovnou a nově otevřená zámecká kaple s vysoce cenným oltářem. 3D expozice Lidový oděv na Moravě a Hudební nástroje v lidové kultuře. Výstava obrazů Cyrila Mandely a loutek Milana Knížáka.

Zámek Strážnice stojí na místě původního zeměpanského hradu postaveného nejspíše v druhé polovině 13. století, který asi od počátku 14. století vlastnili páni z Kravař. Jiří z Kravař provedl v roce 1453 rozsáhlou gotickou přestavbu hradu, po jeho smrti v roce 1466 zdědila Strážnici dcera Alžběta. Ta panství roku 1486 zastavila pánům z Žerotína, kteří tyto majetky definitivně odkoupili po její smrti v roce 1500. Za Žerotínů došlo k velkému rozkvětu města i hradu, jenž byl kolem poloviny 16. století přestavěn na renesanční zámek. Během třicetileté války musel kvůli své protestantské víře poslední žerotínský majitel Jan Jetřich II. panství opustit a následně ho získal císařský plukovník František Magnis. V průběhu 17. století byly město i zámek často napadány, až na počátku 18. století došlo k uklidnění.

K rozvoji parku přispěl na začátku 19. století hrabě František Antonín Magnis, který nechal postavit skleníky a řetězový most přes Morávku. Poslední přestavbu zámku, kdy dostal dnešní malebnou novorenesanční podobu, uskutečnil v roce 1854 Filip Magnis. Magnisové vlastnili strážnický zámek s malými přestávkami až do roku 1945, poté byl zámek zestátněn.

Od roku 1956 až dosud je zámek sídlem Národního ústavu lidové kultury. Ve zpřístupněné části zámku se nachází historická knihovna, zámecká kaple a ve výstavních prostorách řada zajímavých expozic a výstav:

  • Lidový oděv na Moravě
  • Hudební nástroje v lidové kultuře
  • Cyril Mandel 1873–1907 Tichá řeč malířovy palety
  • Historické loutky ze sbírek Milana Knížáka

Za návštěvu určitě stojí platanová alej, tvořená 52 stromy, jenž je největším souborem platanů v ČR. Byla vysazena v polovině 19. století podél kočárové cesty původně vedoucí do zámku v Hodoníně. Největší platan má v obvodu 480 cm a stáří okolo 200 let. Nejmohutnějším stromem v zámeckém parku je však památkově chráněný akát s obvodem kmene 590 cm, jehož stáří je odhadováno přes 200 let.

V prostředí zámeckého parku a budovy zámku se koná již od roku 1946 Mezinárodní folklorní festival, jeden z nejstarších a největších folklorních festivalů na světě.

Ubytování a restaurace v okolí