Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si
aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte
aktuální akce v regionu Praha nebo navštivte
Výstavy v celé ČR.
Kryštof Kaplan jednoznačně vytváří psychologicky účinné sestavy, aniž by předem vkládal do procesu vlastní významy. Nerealizuje subjektivní záměr, pouze vypovídá o přítomnosti objektivních zákonitostí, jež lze převést do abstraktního zápisu funkce.
Tvary a kompoziční sestavy sochařských objektů a instalací Kryštofa Kaplana jsou dost často výsledky tvůrčího zacházení s elementárními fyzikálními zákonitostmi. Již v raném souboru Mizení (2013) jsme se setkali s kombinacemi reálných objektů a jejich odlitků, jednoduchými mechanismy se srozumitelnou expresivní výpovědí. Podobné tvarosloví autor použil v site specific instalaci Memento 1618–2018 vytvořené pro město Slaný. Prostřednictvím sochařských konstrukcí poukazoval k pohnutým událostem místa z období třicetileté války. Odlišnou formu použil v souboru Okna, prezentovaném letos v prostorách Centra současného umění DOX v rámci vlastní výstavy Tenze. Výraz souboru spočíval v plastickém působení velkoformátových tvarů, opět vytvořených na základě jednoduchých mechanických zákonů. Obdobně v sochařské instalaci pro broumovský klášter, inspirované architektonickými formami Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových, Kaplan pracoval invenčně ve velkém měřítku s plasticitou prostřednictvím základních fyzikálních daností práce s materií. Do výrazového prostoru mezi oběma uvedenými typy děl náleží soubory pro výstavy Velké sklo a DOOM, v nichž kromě materiálové exprese důležitou roli sehrála kombinace principů páky, kladky a formy kola.
Výrazným charakteristickým prvkem prací Kryštofa Kaplana je vizuálně účinná kombinace rámu / podpůrné konstrukce a organičnosti tělesného charakteru – pevnosti a měkkosti. Ilustrativním příkladem je site specific objekt pro nádraží Bubny, vytvořený v roce 2017 v rámci výtvarných intervencí Vrstvy paměti, věnovaných historické i současné rovině problematiky xenofobie. Podpůrné kovové je zde v kontrastu s postupně se rozpadajícím „organickým“. Významuplné situace materiálů a mechanismů jsou tedy vymezeny pevnou strukturou. Je vytvořen prostor pro možnost procesu. Taková konstrukční zázemí se ale mohou stát rizikem, simulacemi pastí. Tematizují hraniční situace, které ovšem nemusí být realizovány, a mohou tak setrvávat v konstantní tenzi.
Také v souboru prostorových a nástěnných objektů pro Atrium Žižkov Kaplan pracuje s mechanickými principy páky a kladky, které spoluformují významuplný tvar. Nově přidává rovinu generování výsledné formy fyzikálně-chemickým procesem. Cíleně a současně experimentálně tak zachází s vizuální metaforickou řečí implicitně přítomné funkce. Používá fyzikální zákonitosti a procesy mechaniky, je proto logické, že výsledný objekt má vlastně velmi přirozený charakter i vzhled. Rámující konstrukce nesou orgánové tvary/nádoby z měděného plechu, jejichž finální podobu spoluvytvořila vnitřní expanzivní síla. Stav napětí byl završen.
Kryštof Kaplan jednoznačně vytváří psychologicky účinné sestavy, aniž by předem vkládal do procesu vlastní významy. Nerealizuje subjektivní záměr, pouze vypovídá o přítomnosti objektivních zákonitostí, jež lze převést do abstraktního zápisu funkce. Umožňuje ale současně, aby se fyzikální zákonitosti vymanily ze své materiálové funkčnosti a staly se podnětnými nosiči významů projektovaných samotným divákem.
Kaplanovy vystavené objekty vypovídají o jednotlivém i obecném, o fyzice i fyziku přesahujícím. Metaforicky tak odkazují k Aristotelově spisu Metafyzika, sepsaném po Fyzice a interpretujícím nehmotné skutečnosti. Uvažujícím o jsoucnu – o obecném a první podstatě – a fyziku nahlížejícím jako druh moudrosti.
Kryštof Kaplan (nar. 1987) vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu kamenickou a sochařskou v Hořicích (2002–2006), v letech 2008–2013 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze – ateliér Socha 2 (škola J. Zeithammla), kde následně v letech 2015–2017 působil jako asistent. Samostatně vystavuje od roku 2015: Velké sklo, Výklady AXA v Praze; Dům smíření, Baptistická modlitebna Na Topolce v Praze a DOOM – Kabinet T ve Zlíně (obě výstavy 2016); site specific instalace Memento 1618–2018, Slaný (2018) a letos Sochařská posilovna v Pragovka Gallery, TENZE v Centru současného umění DOX v Praze a exteriérová instalace Okna pro Atrium Žižkov. Roku 2008 spoluzaložil kapelu Vložte kočku, která získala o tři roky později první místo na festivalu Malá Alternativa, roku 2013 byla nominována na cenu Anděl, v následujícím roce tuto cenu obdržela v kategorii elektronická hudba a letos byla nominována na Českého lva v kategorii hudba. Úspěšně působí i v rámci hudební dvojice Kaplan Bros. (s bratrem Cyrilem).