Člověk byl v minulosti více spojen s přírodou, než je tomu dnes. Do každodenního života lidí se výrazně promítal přírodní cyklus. Proto je expozice tematicky koncipována jako jeden rok, čtyři roční období a zároveň čtyři etapy lidského života, v nichž se odehrávaly důležité životní okamžiky i zvyky obyvatel Hřebečska. Podstatnou roli kromě přírody hrála také křesťanská víra, tento aspekt je v expozici rovněž zohledněn.

Lidová kultura v sobě zahrnuje mnohé – architekturu, umění, hudbu a tanec, jídlo a pití, specifické odívání nebo zvyky. Všechny tyto projevy mimo jiné určovaly identitu obyvatel regionu, v případě Hřebečska identitu veskrze německou. Proto po druhé světové válce v souvislosti s nuceným odchodem místního německého obyvatelstva lidová kultura na Hřebečsku zanikala a dodnes některé její projevy přežily jen díky aktivitám spolků (za všechny je možné zmínit Společnost česko-německého porozumění Waltera Hensela a Hřebečský taneční soubor) či paměťových institucí. Mnohé hmotné památky na hřebečskou lidovou kulturu se zachovaly ve sbírce Městského muzea v Moravské Třebové, které již od konce 19. století shromažďovalo předměty etnografického charakteru. Výběr z nich si budete moci v rámci expozice prohlédnout.

Hlavní autorkou koncepce expozice je Lucie Žáková, odborná pracovnice moravskotřebovského muzea. Spolu s ní se do tvorby koncepce a výběru exponátů zapojil historik a archivář Tomáš Thun. Na přípravě expozice se podílely další osoby a instituce, jako je Irena Kuncová ze Společnosti česko-německého porozumění Waltera Hensela, Schönhengster Heimatmuseum Göppingen, Etnografický ústav Moravského zemského muzea v Brně nebo Městské muzeum Lanškroun. Restaurování předmětů se ujali Zuzana Červenková a Lukáš Koval. Architektonický návrh vytvořil Martin Šimek, ateliér DBDA. Výrobu výstavních boxů, úpravu výstavních prostor a adjustaci exponátů provedla společnost Expoline AT, s. r. o. Finančně vznik expozice podpořily město Moravská Třebová, Pardubický kraj a MAS Moravskotřebovsko a Jevíčsko.

Kontakt