Libuše Jarcovjáková – S kůží na trh

Vztah Libuše Jarcovjákové (nar. 1952) k výtvarnu se rozvíjel přirozeně, vyrůstala v uměleckém prostředí. Fotografovat začala pod vlivem kamarádky své matky Ester Krumbachové a vystudovala užitou fotografii na tehdejší Střední průmyslové škole grafické v Hellichově ulici v Praze. Cesta ke k vysokoškolskému uměleckému studiu však byla trnitá poté, co její rodiče, oba malíři, vystoupili z komunistické strany. Protloukala se v dělnických profesích, ale fotila, například dělníky ve smíchovské tiskárně. Nakonec byla v roce 1976 přijata na třetí pokus ke studiu fotografie na FAMU a v druhé polovině 70. let fotila romskou a vietnamskou komunitu v Československu a také dění v pražských klubech zaměřených na homosexuální menšinu. Za intimní, spontánní vhledy do prostředí je přezdívá máma momentek, snapshotů. V 80. letech podnikla první fotografickou cestu do Japonska. Když jí režim po návratu zabavil pas, vystěhovala se díky fingovanému sňatku za manželem do Západního Berlína. Po revoluci se vrátila do Prahy a začala vyučovat fotografii na „Helichovce“.

Vždy stála mimo hlavní fotografické kruhy, její snímky ležely dlouhé roky v krabicích, spolu s fotografováním si vedla i deníky. Všeobecně známou se unikátní práce Jarcovjákové stala po přelomu tisíciletí, především od let 2017 až 2019, kdy byla po dvakráte oceněna Asociací profesionálních fotografů ČR titulem Osobnost české fotografie a byla vydána její kniha Bouřlivé roky kombinující často intimní texty a fotografie. Do mezinárodního povědomí doslova vtrhla účastí na mezinárodním fotografickém festivalu Rencontres d’Arles v roce 2019. Na přehlídce v jihofrancouzském městě oslnila souborem Evokativ skládajícím se ze dvou stovek syrových černobílých a často neostrých děl ze 70. a 80. let minulého století jako autentická vypravěčka pocitů z éry socialismu. Britský deník The Guardian ji ve svém top 10 nejvýznamnějších fotografických událostí roku zařadil na první místo. S uznáním o ní referovaly francouzský Le Monde nebo zámořské New York Times. Ředitel přehlídky přirovnal Jarcovjákovou k americké hvězdě undergroundové fotografie Nan Goldinové. Fotoknihou roku pak byla vyhlášena její publikace Evokativ. Je držitelkou francouzského řádu Rytíř umění a literatury.

Fotografka se stále věnuje vlastní umělecké a výtvarné tvorbě i pedagogické činnosti, v současné době jako vedoucí ateliéru fotografie na Fakultě umění a designu Západočeské univerzity v Plzni

Večer nad fotografiemi s Libuší Jarcovjákovou není žádnou odbornou přednáškou, ale především povídáním s milým hostem nad jeho tvorbou.

„Osobní, autentické, syrové – synonyma, která se nejčastěji objevují v souvislosti s mojí prací. Dopracovala jsem se ke zjištění, že to nejintimnější a nejvíce osobní se může stát univerzálním sdělením. Že obyčejné a všední věci a události, které jsou nám tak blízko, že je vůbec nevnímáme, mohou být výzvou k velkému fotografickému dobrodružství. A také nástrojem pochopení sebe sama a svého místa na světě. O tuto zkušenost se chci během našeho setkání podělit,“ říká ke své autorské prezentaci v Kladenském zámku sama fotografka.