Černobílé dny

Jaký je svět, do kterého nás autor zve? Všudypřítomné jsou v něm stíny, temné a syté, které však nedoprovázejí postavy – ony samy jsou postavami. Jako v Platonově jeskyni tady divák nemá žádný bezprostřední kontakt se skutečností, ale dívá se na fotografie a pozoruje jejich ozvěny v podobě právě výše připomenutých stínů. Nenacházíme zde ani jasnou a jednoznačnou interpretaci, jež by omezovala naši představivost. Právě naopak, naše představivost je fotografiemi inspirována a vybízena k růstu, aby se posléze jednoduchým způsobem změnila ve fantazii. Cestujeme tady pod povrchem skutečnosti, ze které autor poukázal na okamžiky, které běžně přehlédneme v proudu každodenního života. Podestát interpretuje umělecké a humanistické hodnoty, vyhledává často metaforické vyjádření vlastních pocitů a vizuálních zážitků.

V souboru černobílých snímků pojmenovaném jednoduše „Lidé“, je člověk na pozorovaných fotografiích více zasazen do reality, – v domácím prostředí, nejednou i v zahraničí. „Moment zastavení, setkání s lidskými příběhy, je pro mě vždy velmi důležitý,“  poznamenává autor. (text Michal Szalast) Václav Podestát (*1960) je fotograf, pedagog, kurátor, docent na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Vyučuje zde Základy reportážní fotografie, Subjektivní dokument, Dokumentární soubor Otevřený seminář. 

Fotografuje cíleně od 1978, dokumentární fotografii se programově věnuje od poloviny 80. let (cykly Život beze snů, Lidé z Porty,  Lidé, Privátní příběhy aj.) Účastnil se projektů a tvůrčích dílen Galerie 4 v Chebu (1988 – Ašsko, 1989 – Lubsko, 1990 – Salzburg College, 1998 – Ašsko), v roce 1993 obdržel stipendium Asociace fotografů Praha (cyklus Lidé devadesátých let), v roce 1993 fotografoval projekt pro Centrum dobré vůle v Chebu (Příběh Luboše N.). Měl řadu autorských i kolektivních výstav v ČR i v zahraničí.