Zoo Ostrava bude letos oslavovat 75. výročí založení

Oficiálním datem vzniku zoologické zahrady v Ostravě je 21. říjen 1951. Původně se ale nacházela v jiné části města – na šestihektarovém pozemku v Ostravě-Kunčičkách, kde byla součástí tzv. Hornického sadu. Již při založení zoologické zahrady se hledala vhodnější lokalita pro výstavbu nové zoo. Volba padla na areál Velkého ostravského lesa ve Slezské Ostravě. Výstavba na nové lokalitě byla zahájena v roce 1956 a v únoru 1960 se začalo se stěhováním zvířat z Kunčiček. Pro veřejnost byla zoo otevřena 1. května 1960, ale nutno dodat, že v té době byla stále jedním velkým staveništěm.

Zoo Ostrava ušla, podobně jako mnohé další zoologické zahrady, od založení po současnost obrovský kus cesty. Zejména v posledních desetiletích se díky podpoře zřizovatele zoo statutárního města Ostrava podařilo vybudovat řadu moderních chovatelských zařízení odpovídajících přísným standardům pro chov zvířat v lidské péči. Velký důraz je kladen hlavně na to, aby se expozice zvířat co nejvíce podobaly jejich přirozenému prostředí, potažmo aby co nejvíce respektovaly potřeby a přirozené projevy zvířat a podněcovaly jejich přirozené chování. I díky tomu se zde úspěšně rozmnožuje řada vzácných a ohrožených druhů.

Některá mláďata se daří vypouštět do volné přírody, kde posilují divoké populace. Zvířata v Zoo Ostrava a dalších moderních zoologických zahradách tak nyní představují záložní, geneticky cenné populace pro případ, že by konkrétní živočišné druhy byly v přírodě vyhubeny. Tak se již několikrát stalo, a právě jen díky zvířatům odchovaným v zoo nedošlo k úplnému vymizení těchto druhů z naší planety.
 

Zoo Ostrava – místo inspirace statisíců návštěvníků i významná ochranářská instituce

V loňském roce navštívilo ostravskou zoo 621 443 lidí. Hranici 600 tisíc se podařilo překročit počtvrté za sebou. Nedosáhli jsme na rekord z roku 2024, kdy dorazilo 630 577 návštěvníků, přesto byla loňská návštěvnost mimořádná a historicky druhá nejvyšší. Zaznamenali jsme ale pár dílčích rekordů: v červnu (86 418), srpnu (125 181) a listopadu (19 093). Srpnová návštěvnost byla vůbec nejvyšší měsíční návštěvností v celé historii zoo. Naopak, kvůli nepříznivému počasí, které panovalo v červenci a září, přišlo v těchto jinak silných měsících o poznání méně lidí, než obvykle přichází.
 
Zoologická zahrada a botanický park bezesporu patří k nejatraktivnějším turistickým cílům, a to nejen v rámci města Ostravy, ale i celého moravskoslezského regionu.
 

Stavba nových expozic v Zoo Ostrava

Hned zkraje roku byla zahájena výstavba Amphibiaria – specializovaného pavilonu pro obojživelníky, nejohroženější skupinu obratlovců. V průběhu roku byla dokončena 1. etapa stavby zahrnující hrubou stavbu včetně veškeré technické přípravy. Následovat bude vybavení pavilonu terárii a technologiemi, příprava informačního systému a zabydlování zvířat. Tak trochu ve stínu Amphibiaria začaly vznikat další pokladny a druhý vstup do zoo. Se stále stoupajícím počtem návštěvníků potřebujeme posílit vstupní areál, aby mohli být lidé rychleji a pohodlněji odbaveni. Na konci září 2025 byla zahájena dlouho očekávaná stavba expozičně-chovatelského komplexu pro tučňáky. Dále v zoo probíhaly rekonstrukce, úpravy a rozšíření hned několika expozičních celků: dokončení rekonstrukce pavilonu Malá Amazonie, rozšíření a rekonstrukce výběhu jaků, rekonstrukce dvou výběhů jihoamerických koček. Na závěr roku proběhla oprava návštěvnického oplocení na mnoha místech v zoo.
 

Chov zvířat v ostravské zoo v roce 2025

Zoo Ostrava chovala na konci roku 2025 451 druhů zvířat v 6 140 jedincích. Zhruba jedna třetina druhů patří k ohroženým a je vedena v mezinárodním Červeném seznamu (The IUCN Red List). Sedm taxonů je zařazeno dokonce v kategorii vyhubený v přírodě (Extinct in the Wild), což je poslední kategorie před kategorií vyhubený (Extinct). V souladu s posláním moderních zoologických zahrad se i Zoo Ostrava podílí na zachování biologické rozmanitosti a je zapojena do bezmála stovky mezinárodních záchranných programů na udržení životaschopných populací vzácných živočichů chovaných v lidské péči, především v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).

V ostravské zoologické zahradě se za uplynulý rok 2025 narodilo, vylíhlo či vykulilo přes 2200 mláďat – zástupců všech skupin živočichů. Nejvíce z nich bylo u paprskoploutvých ryb (více než 1500), nemálo také u ptáků, savců, korýšů, plazů a obojživelníků. Byla mezi nimi řada velmi vzácných, raritních a mimořádných odchovů. Některým druhům se podařilo odchovat mláďata úplně poprvé. Na druhou stranu, a to k chovu zvířat taky patří, některá mláďata nepřežila. Jelikož se v zoo snažíme co nejvíce respektovat přirozené děje, zasahujeme zvířatům do péče o potomky jen výjimečně. Za všechna úspěšně odchovaná mláďata zmiňme mládě lemura mongoze (Eulemur mongoz), které je jediným mládětem tohoto kriticky ohroženého primáta narozeným v Evropě, v pořadí čtvrté mládě kriticky ohroženého šimpanze hornoguinejského (Pan troglodytes verus) či mládě komby Garnettovy (Otolemur garnettii), jedno za tří přeživších mláďat v roce 2025 v Evropě. Rozmnožily se mezi jinými i dva druhy ohrožených jihoamerických papoušků amazoňani velcí (Amazona oratrix) a amazoňani vínorudí (Amazona vinacea). Oba páry vyvedly dvě mláďata. U ještěrů byl opětovný odchov krokodýlovců vietnamských (Shinisaurus crocodilurus vietnamensis) – čtyři mláďata, nebo vylíhnutí 14 mláďat kriticky ohroženého gekona modrého (Lygodactylus williamsi).
 
Poprvé se v ostravské zoo rozmnožily tayry (Eira barbara), samice této lasicovité šelmy odchovala dvě mláďata, vzácní filipínští jeleni sambaři skvrnití (Rusa alfredi) – jedno mládě, a také lemuři širokonosí (Prolemur simus), těm se však mláďata nepodařilo odchovat. Zato ústřičníci velcí (Haematopus ostralegus) odchovali dvě mláďata bez problémů.
 
Po dlouhých 23 letech se narodila dvě mláďata u jaguarundi (Herpailurus yagouaroundi), po delší době odchovali dvě mláďata i kočkodani Dianini (Cercopithecus diana), po třech letech se narodilo mládě u zeber Grévyho (Equus grevyi). Dále se podařilo odchovat mládě u karakalů (Caracal caracal). Rekordní odchovy se zdařily i u orlosupů bradatých (Gypaetus barbatus barbatus) – celkem čtyři mláďata, supů hnědých (Aegypius monachus) – dvě mláďata. Početné snůšky byly i u krajt zelených (Morelia viridis) – 11 vylíhnutých mláďat.
 
Nové druhy zvířat
Mezi nové doposud nechované druhy pořízené v roce 2025 patří například holub zlatoprsý (Gallicolumba rufigula), který obývá Voliéru Papua. V Malé Amazonii je k vidění pralesnička strašná (Phyllobates terribilis), v Pavilonu evoluce pak halančík Sjoestedtův (Fundulopanchax sjostedti). Některé nové druhy zatím pobývají v chovatelském zázemí: margay (Leopardus wiedii), flétňák kápový (Cracticus cassicus), červorovec splývavý (Typhlonectes natans), který se zde dokonce už i rozmnožil, rak papuánský (Cherax peknyi) nebo gekon (Cyrtodactylus deccanensis). V jednom případě došlo k návratu dříve chovaného druhu – manula (Otocolobus manul manul). Naopak jsme ukončili chov veverek šedobřichých (Tamiops swinhoei) a úhynem poslední staré samice jsme dočasně přerušili i chov pardálů obláčkových (Pardofelis nebulosa).
 
Transporty
V roce 2025 proběhlo v Zoo Ostrava 130 transportů. Celkem jsme dovezli 236 jedinců. Naopak, ze zoo jsme úspěšně odvezli 519 jedinců – většinou se jednalo o odchovaná mláďata, která posílila chovy v jiných zoologických zahradách. Dovezli jsme mladou samici lva indického (Panthera leo persica), poté co naše původní samice musela být ze zdravotních důvodů utracena. Dovezli jsme i nového chovného samce žirafy Rothschildovy (Giraffa camelopardalis rothschildi), zatímco náš původní samec odcestoval do Zoo Jihlava, kde se připojil ke zdejší samčí skupině. Významný byl odvoz chovného páru lemurů Sclaterových (Eulemur flavifrons) do specializovaného chovného centra v Zoo Mulhouse jako poslední šance k záchraně tohoto druhu v evropských zoologických zahradách. Ze Zoo La Teste k nám byl dovezen chovný samec hulmana posvátného (Semnopithecus entellus) a ze Zoo Hodonín nová chovná samice šimpanze hornoguinejského (Pan troglodytes verus).
 
Mezi nejkomplikovanější a nejdelší transporty jistě patřil odvoz samice outloně malého (Xanthonycticebus pygmaeus) do Zoo Taipei a odvoz mladého samce slona indického (Elephas maximus) do francouzské Zoo Pont Scorff.
 

Botanický park v roce 2025

Zajímavým přírůstkem je například ibišek křehký (Hibiscus fragilis) nebo velmi unikátní exemplář – leknín trpasličí (Nymphaea thermarum). Tato nenápadná, ale vzácná rostlina byla až do roku 2024 považována ve volné přírodě již za vyhubenou. V zoo je umístěna ve speciální nádrži v jednom z pěstebních skleníků v botanickém zázemí. Tyto prostory jsou návštěvníkům přístupné pouze v rámci komentovaných prohlídek, které probíhaly od dubna až do prosince vždy o víkendech. V roce 2025 se jich zúčastnilo bezmála tři tisíce zájemců. Velmi dobře se daří záchranný program včelníku rakouského (Dracocephalum austriacum), jehož semena jsou vrácena na původní lokality. Druhým rokem se v předjaří uskutečnily i komentované prohlídky bonsají – během březnových víkendů ve fóliovníku, kam jsou bonsaje na zimu přestěhovány z venkovní expozice u vstupu do zoo. Zúčastnilo se jich přes 300 zájemců. Významnou událostí v oblasti botaniky se stalo zařazení rododendronů v Zoo Ostrava do Národních sbírek. V areálu zoo roste téměř 8 000 exemplářů v přibližně 550 druzích a kultivarech. Jedná se o jednu z největších sbírek v rámci České republiky i Slovenska.
 

Seriál Na chvíli na Zemi

Šestidílný dokumentární seriál Na chvíli na Zemi produkovala Zoo Ostrava ve spolupráci s agenturou Sandiva za podpory statutárního města Ostrava a Moravskoslezského kraje. Seriál prezentuje moderní zoologické zahrady nejen jako místa odpočinku a zábavy, ale zejména jako instituce usilující o ochranu přírody a záchranu nejohroženějších druhů. Záběry mapují pestrou škálu aktivit Zoo Ostrava v oblasti ochrany divokých zvířat, druhové rozmanitosti, zachování a obnovy původního prostředí a dalších aktivit směřujících k ochraně přírody v ČR i daleko za hranicemi v různých koutech světa. Úspěchy záchranných projektů řadí ostravskou zoo k významným a uznávaným ochranářským institucím v domácím i světovém měřítku. Premiéra šestidílného seriálu se uskutečnila 24. dubna 2025 v Olomouci v rámci mezinárodního filmového festivalu Academia Film Olomouc. Seriál se následně prezentoval na dalších mezinárodních i tuzemských festivalech o ochraně přírody a od 1. června je také dostupný na Oneplay.

Vedle mezinárodních záchovných programů probíhajících v rámci spolupráce mezi zoologickými zahradami se zoo zapojila do podpory ochranářských projektů, které jsou realizovány přímo v místech výskytu daných druhů (in situ).
 
Velký zájem dobrovolníků o nezištnou pomoc v zoo nepolevoval ani v loňském roce. Lidé uklízeli areál, natírali ploty, hlídali expozice, zapojovali se do akcí pro veřejnost. Celkem to bylo 68 dobrovolníků, z nichž více než polovina je i členy Kruhu přátel zoo. Dohromady zoo věnovali 2034 hodin, o téměř 150 hodin více oproti roku 2024.