Česká hruška se postaví tisíciletým dubům i olivovníkům. Soutěž Evropský strom roku začíná!

Hlasování letos provází několik změn. Především se jedná o kratší dobu hlasování, aby byla soutěž dynamičtější a intenzivnější. Další novinkou je, že počty hlasů budou po celou dobu soutěže skryté, 8. února a 15. února ovšem pořadatelé odhalí průběžné pořadí. Celá soutěž je nově celá v angličtině, aby měly všechny soutěžní stromy stejné podmínky. Oblíbenou evropskou soutěž organizuje česká Nadace Partnerství, která vyhlásí výsledky 20. března 2024 během slavnostního večera v Evropském parlamentu v Bruselu. Do 22. února můžete hlasovat na webu treeoftheyear.org.

Česká vítězka – památná a chráněná hrušeň v Mrákotíně není příliš velká, kolem kmenu měří asi dva metry a na výšku osm, je ale nesmírně odolná a statečná. Přežila kolektivizaci, scelování polí, stavbu meliorací i neodborné zásahy. V jejím neobvyklém tvaru se odráží silný vítr, který na Vysočině vane nejčastěji ze západu a také její osamělá poloha uprostřed pole. Místní nejdříve vůbec nečekali, že by se probojovala do finále. O titul Strom roku 2023 pak hrušeň usilovala jako jediný zástupce ovocných stromů. Hlasující svým specifickým tvarem zaujala natolik, že ji poslali až do superfinálového kola, kde nakonec hrušeň zvítězila. Na počest vítězství hrušky se přímo u ní uskutečnila menší oslava za přítomnosti řady lidí. Opékaly se párky, zahrál i harmonikář a samozřejmě nemohla chybět kvalitní hruškovice... Na jaře roku 2024 ji zároveň čeká arboristické ošetření, které si jistě zaslouží – než ji anketa proslavila, nedostávalo se jí žádné péče.
 

Silná evropská konkurence: kamélie, morušovník i kaštany

Jste zvědaví, jací soupeři letos naši hrušku v evropském kole čekají? Konkurence je velmi silná, soutěží rovnou 15  stromů z 15 zemí. A opravdu je z čeho vybírat – například Slovensko nominovalo přes 500 let starý dub rodiny Pálffyů, Portugalsko představuje 300 let starou kamélii v zahradě vily z 10. století, Belgie vysílá do soutěže cedr z vysoké školy Sainte-Marie a za Nizozemí bojuje 600 let stará Lípa Marie.

Mezi opravdové rarity pak náleží asi 400letá moruše bílá z Chorvatska, která roste v národním parku Krka a přezdívá se jí Zelená Paní. Tisíciletý olivovník ze Sardinie nominovala Itálie, majestátný strom je chloubou ostrova. Ve hře jsou ale i dva kaštany – jedlý kaštan, který přestál velké bouře i dvě světové války posílá do soutěže Velká Británie a jírovec, pod kterým se scházeli pronásledovaní vlastenci soutěží pod vlajkou Litvy.

Hojná je i účast tradičních velikánů evropské přírody – dubů a buků. Národním skvostem Francie je Plačící buk z Bayeux s neobvykle došířky rozvětvenou korunou. Láska lidí k tomuto stromu se projevuje nejen velkou péčí, ale i tím, že strom dostává početné emaily... Lotyšsko posílá do soutěže solitérní dub úctyhodného stáří, které nůže dosahovat až 800 let. Naproti tomu Ukrajina si je jistá, že nejstarší dub Lvovské oblasti je stár více než 1000 let. Další vzrostlé duby má v anketě Španělsko a Estonsko, buk lesní láskyplně nazývaný Srdce zahrady má v soutěži Polsko.