Renesanční zámek přestavěný na počátku 16. století z bývalé tvrze, stojí na břehu řeky Berounky na okraji Dobřichovic.
Na místě
bývalé tvrze dal velmistr řádu Křížovníků s červenou hvězdnou Hynek Berka z Dubé postavit renesanční zámek, který sloužil jako
letní sídlo velmistrů. Zámek utrpěl za třicetileté války, v roce 1639 byl vypálen Švédy. V roce 1679 za velmistra řádu Jiřího Ignáce Pospíchala byl zámek znovu vystavěn a byla přistavena
kaple sv. Judy Tadeáše. V roce 1779 zámek znovu vyhořel, v zápětí však byl znovu vystavěn.
Na původním renezančním základu byl přestavěn do dnešní, pozdně barokní podoby. Tehdy byla také postavena
zámecká věž. Křižovníci s červenou hvězdou drželi zámek
až do roku 1948.
Po roce 1950 byl zámek ve správě státního statku, později JZD Dobřichovice a v r. 1976 připadl Československé vědeckotechnické společnosti. Od r. 1980 patřil Památníku národního písemnictví v Praze. Dnes je zámek Dobřichovice opět majetkem Křižovníků, kteří jej postupně rekonstruují. Zámek je
veřejnosti nepřístupný. Dva zrekonstruované sály jsou určeny pro malé i velkolepé svatby.
Poznejte historii a architekturu zámku Dobřichovice, původně renesančního sídla s pozdně barokními úpravami, nyní svatební lokace.
Zámek Dobřichovice byl původně postaven na počátku 16. století.
Před výstavbou zámku Dobřichovice na tomto místě stála tvrz.
Renesanční zámek dal postavit velmistr řádu Křížovníků s červenou hvězdnou Hynek Berka z Dubé jako letní sídlo velmistrů.
Během třicetileté války byl zámek vypálen Švédy v roce 1639.
Zámek Dobřichovice v sobě kombinuje renesanční a pozdně barokní architektonické prvky.
Po roce 1948 zámek přešel do různých státních správ až nakonec v roce 1980 patřil Památníku národního písemnictví a dnes je opět v majetku Křížovníků.
Ne, zámek Dobřichovice není veřejnosti přístupný.
Zrekonstruované sály na zámku Dobřichovice jsou určené pro konání malých i velkolepých svateb.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.