Když mlýn v
Arnolicích přestal sloužit původnímu účelu, v roce 1877 dostal novou plechovou střechu a interiér byl upraven k obývání. Od poválečného osunu Němců, kteří byli jeho obyvateli, mlýn zpustnul. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let jej jako ruinu bez střechy odkoupil otec dnešního majitele za 800 Kčs a objekt zrenovoval k rekreačním účelům.
Budova mlýna je postavena z lomového pískovce a je jediným dochovaným pozůstatkem mlýna. Mlecí složení už neexistuje. K budově mlýna je přistavena další obytná část a slouží k rekreačním účelům. Výška budovy je 10 m, průměr půdorysu 7 m, zdi jsou silné 1 – 0,6 m, vnitřní průměr je 6 m. Pod 2 m vysokou nepůvodní kuželovou střechou jsou tři vikýře.
Mlýn je památkově chráněn. Podle památkářů je o ojediněle zachovanou technickou památkou (z 900 známých větrných mlýnů se jich zachovalo pouze 40), patří do relativně početné děčínské skupiny těchto mlýnů. (Další mlýny se nacházejí v
Růžové,
Janově,
Huntířově a ve
Světlíku – Horním Podluží).