Kynžvartský kámen

Příroda

Přírodní památka Kynžvartský kámen leží na žluté turistické trase vedoucí z železniční stanice Lázně Kynžvart po polní cestě k Pastevnímu rybníku a do města Kynžvartu. Osamělý žulový balvan dosahuje výšky zhruba 6 metrů a je porostlý mechorosty a lišejníky.

Kynžvartský kámen je asi 5 m vysoký blok homolovitého tvaru, jehož oblé stěny jsou zbrázděny výraznými žlábky (až 0,5 m hlubokými a 5-20 cm širokými), vzniklými mechanickou i chemickou agresivitou stékající srážkové vody. Tento útvar je patrně produktem podpovrchového zvětrávání a představuje odolnější "jádra" horniny, která se na povrch dostala až po odnosu okolních zvětralin.

Kámen je chráněný od roku 1997 protože se na něm postupným zvětráváním vyvinuli tzv. pseudoškrapy. Termín škrapy pochází ze srbochorvatštiny a označuje žlábkovité prohlubně na holém vápencovém povrchu v Dinárském krasu. Podobné prohlubně se vytvořily i na kynžvartském žulovém kameni, a protože vypadají, jako škrapy na krasových horninách připojuje se k tomu ještě slovo pseudo. Pseudoškrapy vznikají kombinací stékající vody, mechanickou erozí a chemickým zvětráváním.

Cesta ke kameni je sjízdná jen na krosovém nebo horském kole. V první polovině prochází lesíkem, ve kterém je rozmístěno několik žulových kamenů. Ke Kynžvartskému kameni se dostanete, když za Lučním rybníkem zahnete vpravo kolem informační tabulky a dále ještě asi 250 m po pěšině. Polní cesta pokračuje lesíkem na pole a na kraji lesa napravo jsou další žulové balvany. Na vrcholu jednoho z nich můžeme vidět další zajímavý jev - skalní mísu. Dříve byla považovaná za lidský výtvor určený k pohanským obřadům tzv. obětní mísa. Dnes už je prokázán její přírodní původ a vznikají podobně jako škrapy.

Celý popis