Hlavním exponátem jsou zrestaurované vzorníky, které jsou doplněny o tiskařské formy i hotové výrobky. Forem jsou v muzeu zhruba dvě desítky, ne všechny si ale mohou návštěvníci vyzkoušet – některé z nich váží i přes pět kilo a není snadné s nimi manipulovat.

Interaktivní expozice přibližuje hravou formou aktuální techniky potiskování textilu a nabízí možnost si tyto technologie přímo vyzkoušet. Výběr technologií navazuje na tradiční tiskařské techniky, ale zároveň reflektuje i nejmodernější způsoby potisku textilu. Pro nejmenší je připraveno jednoduché potiskování pomocí razítek a relaxační koutek s dřevěnými kostkami a stylovými omalovánkami. Součástí expozice je i videoprojekce prezentující historické i současné potiskování textilu.

Prohlídky, které jsou vždy s průvodcem, začínají vždy v celou hodinu: v 9:00, 10:00, 11:00, 13:00, 14:00, 15:00, 16:00 hodin. Poslední prohlídka začíná hodinu před koncem provozní doby.

Z historie výroby textilu

Historie výroby a zpracování textilu sahá v České Lípě až do středověku. Již v roce 1382 je zde doložen cech tkalců, v Čechách nejstarší listině doložený. Největšího rozmachu však výroba a zpracování textilu v České Lípě dosáhla, v období od konce 18. do poloviny století 19. kdy se Českolipsko stalo jedním z významných evropských center výroby textilu, zejména barvení a především kartounkářství neboli potiskování. První manufaktury na potiskování látek – kartounky vznikají v České Lípě v 80. letech 18. století (např. Richterova a Weidrichova).

Kartounkářství se na Českolipsku výjimečně daří, v roce 1837 již na Českolipsku pracuje 20 větších kartounek z celkového počtu 60 v Čechách − Česká Lípa je po Praze druhým největším centrem potiskování textilu v tehdejším Rakousko-uhersku. V roce 1845 provozuje kartounkářský magnát Ignác Thume v České Lípě kartounku o 200 potiskovacích stolech, svého času největší v zemi. Ve druhé polovině 19. století však o Českolipské látky přestává být zájem a v roce 1873 vyhlašuje Thumeho kartounkářský gigant úpadek, poslední českolipská kartounka, Rosenthalova, však končí svůj provoz až v roce 1938.