Vodní elektrárny ČEZ v posledních letech procházejí rozsáhlou modernizací, aby i v měnící se energetice 21. století zůstaly důležitými prvky české energetické soustavy. Mimořádný program na oslavu Dne vody připravilo také infocentrum na
královéhradeckém Hučáku.
Vodní elektrárny se v České republice
významnou měrou podílejí na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jejich význam ale v posledních letech ještě více roste díky schopnosti dosáhnout během několika desítek vteřin plného výkonu, a tak přispívat ke stabilnímu provozu české energetické sítě. O jejich významu a přínosu se veřejnost může přesvědčit už příští sobotu, kdy Skupina ČEZ u příležitosti
Mezinárodního dne vody uspořádá na východě Čech mimořádné exkurze do dvou provozů. Na Labi se lidem otevře elektrárna ve východočeském Lese Království a na řece Chrudimce přivítá návštěvníky personál elektrárny Práčov.
Na horním toku
Labe se otevře více než sto let fungující „pohádková“
elektrárna Les Království postavená v secesním slohu. Lidé si budou moct prohlédnout také odvážně řešenou
elektrárnu Práčov na Chrudimce, která vodu pro provoz turbíny získává originálním 3,2kilometrovým přivaděčem z Křižanovické přehrady.
V obou případech jde o spolehlivé lokální zdroje ekologické elektřiny, které ve svých regionech pokrývají spotřebu tisíců domácností. Díky průběžným modernizacím a pečlivé údržbě jsou i tyto elektrárny spolehlivou součástí energetické sítě v regionu.
Přesvědčit se o tom mohou návštěvníci, kteří se včas
zaregistrují na jeden z termínů komentovaných prohlídek na www.svetenergie.cz/infocentra. Mezinárodní den vody mohou návštěvníci přijít oslavit i do infocenter.
O Lesu Království
Podnětem pro výstavbu přehrad na horním toku
Labe byla katastrofální povodeň v červenci 1897. Podrobný projekt
přehrady Les Království (dříve uváděné jako přehrada Těšnov nebo Bílá Třemešná) vypracovalo Technické oddělení pro úpravu řek v
Praze pod vedením stavebního rady Ing. Josefa Plicky.
V roce 1909 byla stavební část vodního díla zadána
firmě Ing. J. V. Velflík v Praze a dodávka železných konstrukcí firmě Fanta & Jireš v Praze. Stavba proběhla v letech
1910 – 1919, dlouhou dobu výstavby
značně ovlivnila 1. světová válka.
Ve své době se jednalo o
největší nádrž v Československé republice, pokud se týkalo zadrženého množství vody, a nejdelší přehradě, co do délky zděné hráze.
V letech 1920 – 1923 byla na pravém břehu pod hrází firmou Ing. J. V. Velflík v Praze postavena průběžná vodní elektrárna.
Technologickou část dodala firma Českomoravská – Kolben z Prahy a elektrické zařízení firma
Křižík Praha.
Od roku 1958 je přehrada včetně vodní elektrárny pro svoji
architektonickou jedinečnost nemovitou památkou.
Účelem vodního díla je
- snížení velkých vod na Labi a částečná ochrana území pod přehradou před účinky povodní
- využití odtoků z nádrže k výrobě elektrické energie v průběžné vodní elektrárně
- zajištění minimálního zůstatkového průtoku v Labi pod nádrží
- další využití ve smyslu obecného užívání vody mimo ochranné pásmo vodního díla (rekreace, sportovní rybolov apod.)Jedná se o gravitační, obloukovou zděnou přehradní hráz z královédvorského pískovce, která je umístěna na Labi v úzkém kaňonovitém údolí Tišnov nade Dvorem Králové nad Labem. Výška koruny hráze nad základovou spárou je 41,0 m, šířka v koruně činí 7,2 m a šířka úrovni základů 37,0 m. Celková délka koruny hráze je 218 m. Pro převádění průtoků pod hráz slouží pět spodních výpustí. Nehrazený korunový přeliv ve středu hráze má pět polí. Dva šachtové přelivy jsou umístěny symetricky k ose hráze. Levý s vnitřním průměrem 4,2 m je umístěn asi 80 m nad hrází, pravý s vnitřním průměrem 5,1 m asi 150 m nad hrází. Odpady od jednotlivých šachtových přelivů jsou navázány na levý a pravý obtokový tunel, který ústí do koryta pod hrází. Přehradní nádrž má celkový objem 7260,5 tis. m3.
Průběžná vodní elektrárna je umístěna při pravém břehu pod přehradní hrází. Elektrárna je vybavena dvěma horizontálními Francisovými turbínami, které mají při max. hltnosti 2 x 6,0 m3/s instalovaný výkon 2 x 1,105 MW.