7 věcí, které nevíte o… židovských tradicích a zvyklostech

V České republice objevíte řadu míst, zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. Vedle mistrovských děl architektury můžete obdivovat jedinečná zákoutí přírody, svědky průmyslové revoluce i poklady moderní doby. Poznejte místa, která všem cestovatelům berou dech!

Jak se pražské středověké ghetto proměnilo v luxusní obchodní třídu? Kolikrát, odkud a kam se stěhovala kašna na Uhelném trhu? Kde stávala tajemná Foglarova Stínadla a které stavby navždy zmizely při asanaci historického centra? A víte, že Zlatou uličku nenajdete jen na Pražském hradě, ale i v srdci Starého Města? Na všechny tyto všetečné otázky odpoví portál Kudy z nudy.

Spoustu židovských památek můžete vidět po celé České republice. Dochovalo se u nás několik set židovských hřbitovů, můžete vidět 200 synagog, ale jen pár (v Praze pouze Staronová a Jubilejní) slouží dodnes k bohoslužbám. Nejzachovalejší židovskou čtvrtí, je ta v Třebíči, která je i na seznamu památek UNESCO. Židovská kultura to ovšem nejsou jen stavby. Od roku 1906 je v Praze Židovské muzeum, kde lze vidět knihy, rukopisy a umělecké předměty.

Jubilejní synagoga císaře Františka Josefa I. byla vystavena jako náhrada za zbořené synagogy po asanaci pražského ghetta. Jedná se o nejmladší a zároveň největší synagogu pražské židovské obce. Stavba je zajímavou směsí secese a maurského slohu.

Život židovských obyvatel na území Vysočiny dokládají dodnes dochované památky. Vydejte se po jejich stopách na Třebíčsko. Navštívite unikátní židovské město, které je zapsáno na seznam UNESCO, poznáte život hrdiny Antonína Kaliny a objevíte synagogu v Polici u Jemnice.

Ikona světové architektury, památka UNESCO a vůbec první moderní vila v České republice, do níž mohla nahlédnout veřejnost – to všechno je brněnská vila Tugendhat. V jejích interiérech se ale skrývá také příběh rodiny Tugendhatovy, architekta Ludwiga Miese van der Rohe a naplnění snu o svobodě. Znáte však i další brněnské vily, například rodiny Stiassni či Löw-Beerů? A víte, kde bydlel v Brně Dušan Jurkovič? Pojďte s námi na výlet a žádná otázka nezůstane nezodpovězená!

Prohlédněte si historické jádro města Telče, baziliku sv. Prokopa a židovské město v Třebíči a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou – pohodlně navštívit všechny tři památky na Vysočině zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO stihnete během jediného víkendu!

Uzavřené židovské město vzniklo až po roce 1727. Návštěvníci dnes v Boskovicích mohou využít prohlídkových okruhů židovskou čtvrtí s průvodcem, které jim představují historii a život židů na Boskovicku včetně návštěvy židovských památek.

Šachova synagoga ze 16. století patří mezi nejvýznamnější památky nejen v Holešově a okolí, ale také v celé České republice. Jelikož je tato synagoga dnes už jedinou synagogou tzv. polského typu, která se takto v originále zachovala až dodnes, bývá označována dokonce jako světový unikát.

Synagoga byla postavena za 1. světové války jako náhrada za starou synagogu. Od roku 1950 je budova využívána jako křesťanský kostel Církve československé husitské.

První dřevěná synagoga byla vystavěna již kolem roku 1560. V letech 1805 – 1806 došlo k rozšíření nové synagogy a k její úpravě v klasicistním slohu. V této podobě se budova dochovala do současnosti.

Pražská památková rezervace patří k největším rezervacím světa. Vyhlášena byla v roce 1971 na území o rozloze 863 ha, kde se nachází 1322 památkových objektů všech architektonických stylů. Zahrnuje historické části Starého Města, Malé Strany, Hradčan a Pražského hradu, Nového Města a Vyšehradu.

Je unikátním souborem 123 dochovaných domů. Mezi ně patří například obě synagogy, židovské muzeum, budova židovské radnice, rabinátu, dále pak chudobinec, nemocnice a dvě školy. Židovská čtvrť je volně přístupná.

Velká synagoga je největší synagogou v České republice, druhou největší v Evropě a pátou největší na světě. Velkolepá stavba postavená v maursko-románském slohu se zajímavými interiéry slouží dnes i jako koncertní a výstavní sál.

Iconic Houses je mezinárodní síť sdružující architektonicky významné domy, vily umělců a ateliéry otevřené pro veřejnost. Hlavní výhoda? Všechny můžete prozkoumat zblízka a hlavně zevnitř. 12 objektů v České republice, náleží do této sítě. Nemusí vyhovovat vašemu osobnímu vkusu, ale nikdo nemůže popřít, že jsou skutečně elegantní a nadčasové, věhlasné a kultovní. Zkrátka Ikonické domy. Pojďte se s nimi seznámit.

Starý židovský hřbitov na Žižkově v Mahlerových sadech byl založen v roce 1680 jako morové pohřebiště pražské židovské obce a je významnou historickou památkou. Bylo zde pohřbeno na 40 000 osob, mezi nimi řada významných rabínů a učenců.

Opuková hlava Kelta patří k nejvzácnějším kouskům archeologické sbírky Národního muzea. Vystavená bývá jen výjimečně, a tak využijte příležitost a prohlédněte si ji ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Na nové přírůstky se ale těší i jiné historické expozice, třeba v Holešově nebo v Pardubicích.

Expozice muzea nazvaná „Litomyšl – město kultury a vzdělanosti“ prezentuje stovky zajímavých událostí, příběhů i osobností.

Město Terezín, založené na konci 18. století jako vojenská pevnost, je dnes známé především jako tragický symbol utrpení desetitisíců nevinných lidí. Za 2. světové války sloužilo jako internační tábor židovského obyvatelstva a stalo se přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů.

Městská vila manželů Alfreda a Hermine Stiassnych s velkoryse koncipovanou zahradou, postavená mezi lety 1927-28 podle návrhu Ernesta Wiesnera, je jedním z dokladů mezinárodního významu brněnské meziválečné architektury.

Praha, stověžaté město českých králů, patří k nejhezčím v Evropě. V roce 1992 to ocenil i svět a historické jádro našeho hlavního města bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Která místa patří do památkové zóny a která ne, co se vyplatí vědět a kde udělalo UNESCO výjimku?

Kdo nezná historii Terezína, bude na první pohled přesvědčený, že je to úhledné a milé městečko. Druhá světová válka ale do jeho tváře vyryla tragické a hluboké stopy, které nikdy beze stopy nezmizí. V rámci konečného řešení židovské otázky, jak nacisté eufemisticky nazývali program likvidace evropských Židů, se Terezín proměnil v ghetto pro židovské vězně. První transporty sem přijely 30. listopadu 1941.

Židovské Město jinak zvané také Josefov bylo po celá staletí nejmenším katastrálním územím metropole. V minulosti bylo velmi živé, pulzující a plné lidí. Platilo za nejdůležitější obchodní centrum staré Prahy, kde se po dlouhá staletí nic sice nevyrábělo, ale zato se velmi pilně obchodovalo. V průběhu staletí zažilo Židovské Město vzestupy i pády, čelilo pogromům i drancování, málem ho vyhubil mor, pustošily jej ničivé požáry i pravidelné povodně, a nakonec přišla asanace. Žít zde nebylo jednoduché.

Křivolaké uličky s dlažbou z říčních valounů, miniaturní dvory, nízké vchody, průchody, náměstíčko jako dlaň.... židovská čtvrť je jako zmenšený svět. Je jedinou kompletně dochovanou židovskou čtvrtí v Evropě a jedinou židovskou památkou UNESCO mimo území Izraele.

Pivo, hokej, šperky z českých granátů, víno a historické zahrady: tak zní doporučení „must see“ cestovatelského magazínu National Geographic pro návštěvníky Prahy. Jedním dechem upozorňuje i na Židovské město, a Starý židovský hřbitov dokonce řadí mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa. Skutečně máme v Praze takový poklad?

Löw-Beerové patřili v 19. století k nejvýznamnějším a nejbohatším jihomoravským podnikatelům. Byli svědky doby, kdy se pro Brno začalo používat označení moravský či rakouský Manchester: tehdy zdejší vlnařský průmysl dosáhl své největší slávy a zběsilé tempo průmyslového města připomínalo originální anglické průmyslové město Manchester.

Ještě ani nestálo a už bylo prohlášeno svobodným královským městem: řeč je o Terezíně, pevnostním městě na řece Ohři. Armáda ho už dávno opustila, ale dodnes je obehnané třicetimetrovým valem s rozsáhlou sítí podzemních chodeb. Jednotlivé objekty jsou zpřístupněné v rozsahu, který u nás nemá obdoby.

Jestli existuje skutečně jedinečné místo, jmenuje se Třebíč. Půvabné město na Vysočině se může pochlubit celou řadou kuriozit a také památkami UNESCO. Do seznamu světového přírodního a kulturního dědictví byla v roce 2003 zapsaná jako unikátní příklad blízkého soužití křesťanské a židovské komunity v jednom městě židovská čtvrť Zámostí společně s židovským hřbitovem a románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa.

Největší u nás, třetí největší v Evropě a pátá největší na světě: to všechno platí pro Velkou synagogu v Plzni. Originální stavba v maursko-románském slohu zdobená orientálními prvky byla dokončena v roce 1893. Její rekonstrukce se chýlí ke konci a už nyní se můžete začít těšit na příští rok, kdy by se měla otevřít v celé kráse včetně novinek, například nového návštěvnického centra a rituální mikve v Rabínském domě.

Antonín Kalina byl třebíčský rodák, obuvnický dělník a prvorepublikový komunista, ale hlavně byl zachránce nejméně 900 chlapců, kteří byli za druhé světové války vězněni v koncentračním táboře Buchenwald.