Na západ za kelty okolo Berounky
První větev stezky vede z nádraží rovně na Husovo náměstí, do historického centra Berouna. Pak stezka pokračuje z náměstí vpravo, kde se podjetím Pražské brány ocitnete u řeky Berounky a vydáte se proti jejímu proudu. O pár set metrů dál od Hýskova se nachází významná archeologická oblast – Stradonice nad nimiž se na kopci nacházelo největší a také nejbohatší keltské oppidum. O jeho významu, historii i objevech archeologů seznamuje na běžných okolností expozice na zámku Nižbor, která je nyní bohužel zavřena. Stejný oskud postihl sklárnu Rückl, která se proslavila výrobou sošky křišťálového Českého lva. Do výroby se zase podíváte po skončení přísných opatření. Naproti sklárně se nachází železniční zastávka Nižbor, odkud se můžete vrátit zpět do Berouna. Právě jste ujeli zhruba 8 km nenáročným terénem, který můžete absolvovat i pěšky, neboť stezka vede mimo silnice (kromě úseku Stradonice–Nižbor).
Ti zdatnější si mohou rovinatou cestu do Nižboru prodloužit až ke královskému hradu Křivoklát, který je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších českých hradů. Máte na výběr hned ze dvou cest. Cyklostezka KO 8 stoupá kolem nižborského zámku a dovede vás až k majestátnímu hradu, který se tyčí nad Rakovnickým potokem. Cesta však vede po místní silnici. Druhá trasa se na tu předchozí napojuje v lesích nad Roztoky u Křivoklátu. Cyklostezka 0050 vede přes Žloukovice lesními cestami. Po cestě minete novogotický zámeček Leontýn, kde dnes sídlí ústav sociální péče, nebo Muzeum motocyklů v křivoklátské sokolovně.
A co si v Křivoklátě prohlédnout, když je zámek i muzeum zavřené? Tak například pomník knížete Karla Egona II. Fürstenberka v novogotickém slohu anebo se pokochejte krásnou vyhlídkou na Berounku z vyhlídky Paraplíčko.
Za bohatými továrníky a hradními medvědy na jih
Druhá větev stezky Po stopách českých králů vede od berounského nádraží vlevo a má délku 19 km. Projedete oblastí továren, které vznikaly ještě za Rakouska-Uherska nebo v období 1. republiky. Většina z nich se nachází na území Králova Dvora v části zvané Karlova Huť, která byla založena jako hutnická vesnice. Výroba železa se zde datuje od poloviny 14. století. Nejčastěji se zpracovávala ruda z nedaleké Krušné hory u Nového Jáchymova, na jejímž vrcholu najdete rozhlednu Máminka. Její návštěvu můžeme jen doporučit, neboť nabízí jedinečnou příležitost prohlédnout si Křivoklátsko z ptačí perspektivy.
Zdejší manufaktura stála za rozvojem měst i vsí v okolí. Železárny, cementárny, textilka – industriální kolosy, v jejichž nejbližším okolí byly stavěny správní budovy i vily bohatých továrníků. Několik z nich se dochovalo dodnes a staly se tak němými svědky rozkvětu i úpadku zdejšího průmyslu. Milovníci architektury ocení jejich dodnes dochovanou prvorepublikovou podobu. Za Královým Dvorem minete Zdice, kde za normálních okolností bývá otevřeno muzeum Výtopna. V prostorách bývalého železničního depa se nachází nejen staré lokomotivy a vagóny, ale i nákladní a hasičské Tatry a Škodovky.
Za Zdicemi již na vás čekají dva královské hrady, dva nerozdělitelní bratři – mladší Točník a starší Žebrák. I když jsou oba nyní zavření, přeci jen se dostanete k předhradí Točníku. Tam, pod hradním mostem, objevíte zrekonstruovaný medvědinec, v němž žijí medvědi Agáta a Martin. Okolo hradu také vede vyšlapaná stezka s vyhlídkovým místem.
Podél proudu do Dobřichovic i do Prahy
Poslední větev stezky vede od Pražské brány v centru Berouna vpravo po směru toku Berounky. Jelikož v úseku V Kozle (u Barrandovy jeskyně) – Srbsko je uzavírka z důvodů padajících kamenů, doporučujeme vydat se od nádraží po cyklostezce 8245, zvané stezka sv. Ludmily přes Tetín do Srbska, kde se opět napojíte na stezku Po stopách českých králů. (Z Berouna jsou to zhruba 3 km do Tetína, což pěším turistům můžeme doporučit jako krásnou podzimní procházku, ze Srbska se lze vrátit vlakem – 4,5 km).
Tetín byl v minulosti významným místem. Dle pověstí se stal sídlem sestry Libuše, po které nese obec své jméno, také je místem posledního odpočinku sv. Ludmily a dnes zde nalezneme řadu významných kostelů, i pozůstatky hradu vybudovaného Václavem II.
Ze Srbska pokračuje stezka opět podél řeky až do spodní části obce Karlštejn. Hrad je nyní zavřený a tak se můžete vydat dál přes Hlásnou Třebáň, Zadní Třebáň, Řevnice, Lety až do Dobřichovic. U dobřichovického nádraží se můžete rozhodnout, zda přesedláte na vlak a pojede do Berouna, či do Prahy, nebo jestli se po cyklostezce 3 vydáte do Prahy na svém věrném kole. Při cestě z Berouna do Dobřichovic jste totiž urazili krásných 20 km.