Objevte tajemství, příběhy a historii hraničních kamenů

Osada Severní je nejseverněji nacházející se osada na území Česka. Patří pod Lobendavu ve Šluknovském výběžku. To je místo, kde se Česká republika nejvíce přibližuje moři.

Slovanské hradiště v Mikulčicích patří bezpochyby mezi nejvýznamnější místa vztahující se k rané historii našeho státu. Patřilo k nejvýstavnějším opevněným sídlům Velké Moravy. Ve své době bylo hradisko Mikulčice vodním hradem, který obtékala členitá ramena řeky Moravy.

Kamenná soška slůněte na nevysokém pylonu se stala symbolem Králického Sněžníku. Byla postavena nedaleko vrcholu hory v roce 1932 na paměť 10. výročí založení skupiny Jescher. Návrh sošky vytvořila Amei Hallegerová.

Cyklostezka v malebném prostředí Novohradských hor a přilehlých regionech na obou stranách česko- rakouského pomezí poukazuje na zapomenutá místa v kraji a dění v nich. Okruh dlouhý 54 km spojuje 19 zastávek s panely informujícími o vážné, i té méně vážné historii jednotlivých míst.

Chystáte se na dovolenou na samý západ Čech, a kromě známých atraktivit hledáte místo, které byste měli jen sami pro sebe? Pak vám poradíme vydat se k Aši, na naše západní hranice. Objevíte tam téměř neznámé pohoří Smrčiny, které si na davy turistů rozhodně nemůže stěžovat. A přitom nabízí klidné procházky hlubokými lesy, nejzápadnější bod České republiky, síť cyklotras a spoustu památek.

Příroda, lesy i hory, louky kousek za vesnicí, maličká náves i neprostupná divočina, kterou se budete toulat sami: takové zážitky vás čekají při hledání středů České republiky, středů Evropy a středů světa. S Kudy z nudy navštívíme nejenom ty známé, ale i ty neobjevené. Připravte si mapy a outdoorové vybavení, bude to totiž pořádná detektivka.

V českých krajích České republiky vede několik tras Svatojakubských cest, které navazují na trasy Svatojakubských cest v Německu a Rakousku. Trasy vedou přes Prahu, Plzeň, Klatovy, Český Krumlov, Brno, Mikulov, Olomouc a Velehrad.

Graselovy stezky vedou po obou stranách česko – rakouské hranice, územím mezi jihočeskou Novou Bystřicí a jihomoravskými Novými Syrovicemi, místy, kde loupil a skrýval se Johann Georg Grasel. Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj.

Hádejte: kolik kilometrů měří cesta lemující hranice České republiky? Není to všetečná otázka z televizní soutěže, jen plán na další cestu karavanem. Tentokrát budeme objevovat všechna trojzemí, trojmezí a vůbec místa, kde se setkávají hranice různých států i historických zemí. Výhoda? Na cestu se můžete vydat kdykoliv, třeba si ji i rozdělit na několik výletů. A jak by byla dlouhá, kdybychom ji urazili najednou? Na závěr to sobě i vám spočítáme!

Český les připomíná starou Šumavu – takovou, jakou už nezažijete. Šumavu, jak vypadala kdysi, po pádu železné opony, a místy takovou, jak ji měl rád Josef Váchal. Je to kraj zaniklých vesnic a sklářských hutí, hlubokých lesů a prosluněných pasek. V nejzápadnějším cípu, kam se vůbec můžete dostat, objevíte v lesích zámek, o kousek dál rozhlednu a také legendární místo zdejších sklářů.

S karavanem, tedy v soukromí, bezpečně a s veškerým komfortem, se můžete vydat i do odlehlejších koutů naší země. Třeba do Šluknovského výběžku, o kterém se mluví jako o konci světa, o Českém Nordkapu anebo o Českém Nizozemí. Proč? A proč byste si s sebou měli vzít běžky a také dalekohledy? Protože zimní Šluknovsko vrchovatě naplní vaše představy o aktivně prožitém zimním víkendu.

Fenoménem Českého lesa jsou zaniklé obce. Putování po takových místech nabízí spousty podnětů k přemýšlení o historii a lidské nesnášenlivosti. Jejich objevování je ale zároveň silně návykové: navštívíte jednu osadu, tam se dozvíte o druhé a třetí, a postupně se obsah vašich cestovatelských plánů rozroste na spoustu víkendů a dovolených. Podobně se rozvíjí i náš výlet – ale neváhejte, jsou to skvělá místa, zejména pro dobrodružnější povahy.

Jihočeská trasa navazuje na trasu Východočeskou. Vychází ze středních Čech (případně má i alternativní začátek z Prahy), prochází krajem jihočeským vždy směrem jihozápadním v celkové délce 213 km. Končí na Šumavě na hranicích s Rakouskem odkud pokračuje směrem do Santiaga přes Pasov.

Na jihu Čech, v šumavském podhůří, severně od města Český Krumlov, se nachází přírodně velmi zachovalé území, nazývané Blanský les.

Hora Kotel se dříve jmenovala Kokrháč. Je vysoká 1435 metrů a je považována za jednu z nejkrásnějších hor v celých Krkonoších. Jihovýchodní srázy Kotle spadají do ledovcového dvoukaru Kotelních jam.

Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, Krkonošská magistrála. Na ni pak navazuje více než 560 km místních lyžařských cest a okruhů.

Mezi vrcholy Stráň a Kobyla v Bílých Karpatech najdete místo, kde je hraničními kameny vyznačeno rozhraní panství Lichtenštejnů (Kuželov), Magnisů (Hrubá Vrbka) a Uher (Slovensko). Nese název U Tří kamenů.

V nejjižnější části jižních Čech leží romantická zřícenina nejvýše položeného hradu v Čechách, strážního hradu Vítkova Hrádku (1035 m n. m.).

Naučná stezka má sedm zastavení a seznámí vás s dějinami, pověstmi, historickými mapami a vznikem stabilního katastru na jižní Moravě. Zavede vás na úsek historické hranice milotického a buchlovského panství, kde se dochovalo na 20 hraničních kamenů z 18. st. Vhodná pro rodiny s dětmi i seniory.

Heraldickou atrakci Krušných hor – krásný kámen tří pánů se nachází mezi Fichtelbergem a Klínovcem. Vytyčoval hranici uzemí pánů z Tetova, Horního hradu a Jáchymova.

Dominantou památníku je busta prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka a připomíná historický boj za svobodu a demokracii. Památník se nachází na náměstí T.G.Masaryka.

Vysoký kámen (738 metrů) je nejvyšším vrcholem České Kanady. Na vrcholu je mohutné skalisko s řadou balvanů. V 1. polovině 19. století byl na nejvyšší skále vztyčen sloup označující triangulační bod, který je dnes technickou památkou.

Monument od výtvarníka Radomíra Dvořáka z Havlíčkova Brodu se nachází u silnice z Dolního Města na Lipnici a nese podtitul Pocta lipnické žule a kamenické tradici. Skládá se z žulových písmen tvořících nápis Granit Lipnice, strojně řezaných, dokončených ručním sochařským tvarováním.

Na jaře roku 2016 byl do lesů Lužických hor navrácen na základě podnětu spolku Drobné památky severních Čech tak zvaný Třípanský sloup.

Vyrazte prozkoumat téměř zapomenutou historickou hranici, která oddělovala Slezsko od Moravy a rozdělila město na dvě části. Stáhněte si plánek s abecedou Kurent, vytiskněte si jej a můžete vyrazit.

Přírodní park se rozkládá podél Říčanského potoka mezi Uhříněvsí, Dubčí a Běchovicemi. Park si dosud uchoval ráz venkovské krajiny, kde se střídají pole, louky a rybníky s většími i menšími lesními porosty.

Na severním svahu hřbetu Klučky (642 m) je pozoruhodný opuštěný čedičový lom, jehož stěny jsou tvořeny pěknými, pravidelně vyvinutými svisle stojícími kamennými sloupy. Najdete jej mezi Polevskem a Práchní v CHKO Lužické hory.

Několikakilometrový úsek řeky Odry od hraničního přechodu ve Starém Bohumíně až po bohumínskou část Kopytov, k soutoku Odry s Olší, vyhlásil Moravskoslezský kraj za chráněné území. Oblast má rozlohu přes 126 hektarů a představuje ojedinělý přírodní fenomén, který už na evropských tocích téměř není.

Věděli byste, kde hledat Smrčiny, téměř neznámý kout naší vlasti? Napovíme, že je třeba zaměřit svou po pozornost do nejzápadnějšího cípu republiky, do Ašského výběžku.

Hora Hvozd o výšce 750 m je neodmyslitelnou součástí panoramatu Lužických hor. Výrazný dvouvrcholový znělcový hřbet leží na státní hranici s Německem, nedaleko Krompachu.

Výrazná znělcová hora Luž (793 m) je nejvyšší horou Lužických hor. Horským hřebenem Luže vedla zemská hranice mezi Čechami a Lužicí, což dosvědčují hraniční kameny s nápisy. V současnosti přes vrchol prochází státní hranice s Německem. Z hory se nabízí krásný výhled do širokého okolí.

Vzdálenost vnímáme každý jinak: dvě stě kilometrů je pro někoho nepředstavitelná dálka, pro jiné jen maličkost. Vypravte se s portálem Kudy z nudy tam, kam je to z Prahy zmíněných 200 kilometrů anebo ještě o kousek dál. Našli jsme pro vás spousty zajímavých míst, rekordních vzdáleností i polohou.

Most přátelství je hraniční most spojující polský a český břeh řeky Olše v historickém městě Těšíně. Stal se symbolem bouřlivé historie Těšínského Slezska. Státní hranice prochází přesně středem mostu a je vyznačena výraznou čárou.

Výlet ke státní hranici může připomínat cestu na konec světa, přesto tu objevíte skutečné cestovatelské klenoty. Ostatně byl by div, kdybyste na bezmála 800 kilometrů dlouhé česko-polské hraniční „čáře“ na taková místa nenarazili. Pojďte si ji projít od východu na západ z Trojmezí až do Trojzemí.

Zatímco bludné kořeny patří do pohádek, pro bludné balvany to rozhodně neplatí. Přicestovaly k nám ze severu společně s tajícím ledovcem v pleistocénu, tedy starších čtvrtohorách, často urazily vzdálenost větší než tisíc kilometrů a zastavily se teprve tehdy, když led roztál. Dál už to zkrátka nešlo.

Českou Kanadou je nazývána příhraniční oblast mezi městy Slavonice, Nová Bystřice a Kunžak. Její rozloha činí cca 250 km². Přírodní park Česká Kanada zde byl vyhlášen roku 1994.

Husova kazatelna, Čertův kámen nebo Tvarožník, tak se jmenují známé české viklany. A pak je tu celá řada dalších, často větších a mnohem známějších, které nemají jméno a prostě se jen tak viklají kdesi v lesích, případně se už doviklaly. Vypravte se s portálem Kudy z nudy k těm nejhezčím!

Lučina, německy nazývaná Grafenried, bývala sudetskou obcí v okrese Domažlice. Ležela při současných česko-bavorských hranicích západně od Nemanic, avšak zanikla v padesátých letech 20. století, kdy zde vznikala neprodyšná železná opona. Dnes z bývalé vesnice zbylo jen několik zřícenin.

Kamenná rozhledna leží na mystické hoře Svatobor asi hodinu pěší chůze od Sušice. Ten, kdo vyšplhá nahoru bude odměněn krásným kruhovým výhledem na zříceninu hradu Rabí, Javorník, Boubín, Sušici a Velký Javor. Chata Svatobor s poctivou českou kuchyní je otevřena celoročně.

Krajinu po obou stranách česko-rakouské hranice kolem Slavonic a Nové Bystřice a sousedního rakouského Waldviertelu křižují Graselovy stezky. Nesou jméno loupežníka Johana Grasela, který v tomto kraji řádil před dvěma sty lety. Víte, že prý spáchal více než dvě stovky zločinů a mordů?

Když se řekne „Šumava“ vybaví se všem příznivcům turistiky krásná krajina a mnohým hned potom legendární film Král Šumavy z roku 1959, v němž se prolíná syrovost horské přírody s bojem „obránců“ státní hranice a odvážných převaděčů. Pokud jste si někdy říkali, že by nebylo špatné si trasu, kudy chodil slavný Kilián projít také, přijde vám vhod náš dnešní tip na výlet. Zavede vás totiž zhruba do míst, kudy mohl kanál 54 vést a kde i dnes potkáte jen málokoho.

Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.

U hraničního přechodu Aš – Selb stojí od 28. října 2022 orientační hraniční sloup, který zde stával za první republiky. Jeho replika byla odhalena při příležitosti státního svátku vzniku Československa.

Sousoší sochaře M. Olšiaka symbolizuje hranici Čech a Moravy, i když se přímo na historické zemské hranici nenachází. Socha orlice hlídá moravské a socha lva české území, mezi nimi je umístěn hraniční kámen.

Kamenná rozhledna na Biskupské kupě (891 m) je nejstarší rozhlednou v Jeseníkách. Nachází se zde poštovna a ke 110. výročí zahájení činnosti poštovny vzniklo i příležitostné razítko.

Zaniklá hraniční obec Zadní Doubice se nachází na konci Křinického údolí v národním parku České Švýcarsko.

Králickému Sněžníku, přes nějž přechází hlavní evropské rozvodí, se právem říká střecha Evropy. Pod vrcholem v nadmořské výšce 1 380 m vyvěrá pramen řeky Moravy, upravený jako studánka.

Hrabalova stezka v Kersku u Sadské začíná u restaurace Hájenka, kde si i dnes můžete dát kance se šípkovou nebo se zelím. Mezi místy spojenými se životem a dílem spisovatele Bohumila Hrabala naleznete mimo zákoutí z filmu Slavnosti sněženek také minerální pramen nebo malý menhir.

Jako zkušení výletníci a návštěvníci portálu Kudy z nudy toho o Česku určitě víte spoustu, ale co když se vás zeptáme na nejrůznější česká nej? Otázky na nejvyšší českou horu, nejjižnější nebo nejsevernější obec samozřejmě vynecháme, to by bylo moc jednoduché. Víte ale, ve kterém městě mají nejužší uličku, kde stojí největší dřevěný kůň anebo která radnice má nejvyšší věž? Pojďte otestovat své znalosti!

Vrcholem Ještědu vedla hranice mezi panstvími rodů Clam-Gallasů a Rohanů, která byla značena hraničními kameny. Tento žulový hraniční kámen sem byl umístěn v roce 1838 a má připomínat návštěvu Adély Rohanové z panské rodiny.

Přírodní památka Vysoký kámen se rozprostírá na skalnatém hřbetě nad obcí Kámen v Přírodním parku Leopoldovy Hamry. Jedná se o impozantní křemencové skály, tyčící se nad okolními lesy při státní hranicí s Německem v nadmořské výšce 773 m. n. m.

Nad Lázněmi Kyselka, v údolí Ohře pod vrcholem Bučiny v Doupovských horách se vypíná desetimetrová kamenná věž, kterou nechal postavit slavný podnikatel rodák Heinrich Mattoni roku 1880.

Naučná stezka Na cestě k Trojstátí vede z Hranic na Trojstátí Čech, Bavorska a Saska a má přírodovědně-historický ráz. Celková délka stezky měří přibližně 18 km a obsahuje celkem 9 hlavních zastavení. Stezku k Trojstátí doplňuje Stezka kamenů. Na kole zde můžete putovat po cyklotrase Eurovelo č. 13.

Hřebenovka na území Královéhradeckého kraje prochází centrální částí Krkonoš, několikrát se dostane i přes polskou část, aby se přes Adršpašské a Bromouvské stěny dostala až do Orlických hor.

Evropská dálková trasa E10 Česko málem půlí. Rodí se na Kap Arkona na Rujáně, německým územím se dostává k Varnsdorfu, překračuje České středohoří, míří do Prahy a dále přes Brdy, do jižních Čech k Českým Budějovicím a na hraniční přechod Radvánov.

Kdo by si nepamatoval na legendární pohádku Pyšná princezna! A přímo do tohotu příběhu vás vtáhne replika hraničního kamene mezi královstvím Půlnočním a zemí krále Miroslava, kterou naleznete v Doubici u Staré hospody.

Cesta Marie Kudeříkové vychází z Vnorov přes Strážnici do Tvarožné Lhoty a na rozhlednu Šumárník. Pokračuje na vrch Výzkum a Kobylu na slovenské hranici. Hraničním hřebenem pak dojde do obce Šance a na hraniční přechod Velká nad Veličkou/Vrbovce.

Cesta T.G.M. křižuje jižní Moravu od Hustopečí přes Čejč a Čejkovice až do Hodonína. Za městem pokračuje dále k hraničnímu přechodu Hodonín/Holíč na řece Moravě. Celkem trasa měří 60,5 km a lze ji doporučit pěším turistům i cyklistům na trekových kolech.

Při bývalé státní hranici s Rakouskem se nachází hotel, který sloužíval jako sídlo finanční stráže a celnice.

Projděte se po obnovené historické cestě mezi Spáleným Poříčím a Blovicemi.

Hora Dyleň se nachází v Českém lese, západně od Mariánských Lázní. Její vrchol je v nadmořské výšce 940 metrů a tím je druhým nejvyšším vrcholem Českého lesa. Na vrcholu stojí věž ze 70. let, která sloužila jako vojenská radarová stanice, veřejnosti je však nepřístupná.

Tvarožník je jedním z nejznámějších krkonošských kamenů. Nachází se severovýchodně od Vosecké boudy, v nadmořské výšce 1320 m. Jedná se o seskupení žulových balvanů "tvarůžkovitého" tvaru ležících na hraničním hřbetu.

Zbytky Arnoštovy leštírny na ploché sklo, která se jako jediná dochovala na našem území, se nachází v hlubinách Českého lesa, nedaleko Huťského rybníka. Pohon leštírny zajišťovalo původně vodní kolo a po roce 1910 jej poháněla elektrická energie z vodní turbíny.