První den: Trojmezí u Hrádku nad Nisou
Začínáme na severu: na
česko-německo-polském Trojmezí u
Hrádku nad Nisou. Ze všech našich míst, kde se setkávají hranice tří států, žije právě Trojmezí na severu nejčilejším společenským životem. Vlají tu státní vlajky všech tří zemí a modrá vlajka Evropské unie, města Hrádek nad Nisou, Žitava a Bogatynia se každoročně střídají v pořádání Slavnosti Trojmezí. V minulosti tu proběhly velké oslavy rozšíření Evropské unie, naopak v budoucnosti se chystá stavba
kruhového mostu. Ten nejenom symbolicky propojí všechny tři země, ale umožní navštívit území našich sousedů; zatím totiž všechna místa s kříži, památníky a odpočinkovými místy oddělují
řeka Lužická Nisa a
Oldřichovský potok.
K trojbokému žulovému obelisku a dřevěné zvoničce na české straně Trojmezí se dostanete z
Hrádku nad Nisou pěšky nebo na kole po
naučné Stezce stromů, případně krátkou procházkou alejí z dubů, topolů a borovic od
parkoviště u
jezera Kristýna.
V létě nabízí Kristýna skvělé koupání, a protože v okolí objevíte řadu zajímavých míst,
Trojmezí zvané též
Trojzemí se postará o
program třeba na prodloužený víkend: kromě
Hrádku nad Nisou a
Lužických hor se můžete vypravit třeba na
hrad Grabštejn, na
skalní vyhlídku Popova skála, do německé
Žitavy / Zittau anebo do
Oybinu, městečka kousek za hranicemi se
zříceninou gotického královského hradu s klášterem. Je to cestovatelská lahůdka, kterou
seriál #světovéČesko nemůže nechat bez povšimnutí!
Druhý den: Trojmezí a Smrčiny na západě
Protikladem rušného trojmezí na severu je
Trojmezí na západě. Jmenuje se tak místní část města Hranice s pár desítkami obyvatel a také místo, kde se setkávají
historické hranice Čech, Bavorska a Saska. Až na hranice, do nitra téměř neznámého
pohoří Smrčiny se autem nedostanete, je třeba zaparkovat v Trojmezí a dál pokračovat pěšky nebo na kole po červeně značené cestě. Souběžně po ní vede
naučná stezka Na cestě k trojstátí; s odlehlou, ale krásnou krajinou, seznamují jednotlivá zastavení. Na konci až na hranicích, v mělkém údolí potoka Rokytnice / Regnitz čeká příjemné místo s historickými hraničními kameny; nejstarší z nich má označení 1/1 a pochází z roku 1844. Na rozdíl od severního Trojmezí tady nechybí můstky přes potok, a tak se na skok můžete podívat i k sousedům.
Třetí den: Trojmezí na Šumavě
Nejvýše položené ze všech našich trojmezí je to na
Šumavě: jmenuje se tak horské sedlo v nadmořské výšce 1324 metrů.
Trojmezí, kde se setkávají
státní hranice Česka, Německa a Rakouska, leží mezi
vrcholy Plechý (1378 m) a
Trojmezná (1361 m). Kdo chce trojboký žulový hraniční sloup se státními znaky a názvy států v jednotlivých mateřských jazycích vidět na vlastní oči, musí si k němu dojít pěšky. Nejkratší cesta z české strany vede z
Nového Údolí anebo z
Jeleních vrchů podél
Schwarzenberského kanálu. Na hlavní hřeben vystoupáte od
Nového Údolí kolem
Rosenauerovy nádrže a přes
Třístoličník, z Jeleních vrchů vede nejkratší cesta kolem
Plešného jezera.
Dávná legenda vykládá název Třístoličník tak, že prý na místě, kde se setkávaly hranice tří zemí – Čech, Německa a Rakouska – stávaly
tři kamenné trůny, na nichž sedávala česká, německá a rakouská knížata, každý ve své vlastní zemi. Tomu odpovídá také německý název Dreisesselberg. Skutečnost je samozřejmě méně barvitá: vrcholek dostal název podle skalních věží s miskovitými prohlubněmi, které připomínají trůny.
Čtvrtý den: Trojmezí u Slavonic
Kdo chce být důsledný, může se zastavit na
trojmezí historických zemí Čech, Moravy a Dolních Rakous – okružní trasa po všech našich trojmezích stejně vede téměř okolo. Kousek před
Slavonicemi odbočíte do
Maříže, malé pohraniční vesnice s
vyhlášenou keramickou dílnou, zaparkujete a dál budete pokračovat pěšky do lesů směrem na západ. K nevelkému hraničnímu kameni, který stojí pod kopcem Čihadlo přímo na česko-rakouské státní hranici, to jsou necelé tři kilometry.
Pátý den: Trojmezí na soutoku řek Moravy a Dyje
Připadá vám, že trojmezí v našem výčtu se víc a víc posouvají do míst, kde lišky dávají dobrou noc? Ještě zdaleka nekončíme, i další trojmezí je dost odlehlé. Hranice Česka, Slovenska a Rakouska totiž leží na
soutoku největších moravských řek Moravy a Dyje, v krajině nivních luk a lužních lesů s rozsáhlou a nepřehlednou sítí říčních ramen a tůní zvané
Moravská Amazonie. Nejbližší místo, kam se dostanete autem, je
parkoviště u železničního podjezdu na jihu Břeclavi (GPS 48.7428022N, 16.8968669E); za ním už začíná
obora Soutok a dá se pokračovat jedině pěšky nebo na kole. Nejkratší cesta k Trojmezí na soutoku obou řek, kde mimo jiné stojí
historický hraniční kámen z roku 1775, vede kolem
zámečku Pohansko a měří téměř 16 kilometrů. Hodit se vám bude navigace nebo dobrá mapa: Soutok je největší obora u nás, turistické značky tudy nevedou a navíc území je pravidelně zaplavováno, takže ne vždy se dá dostat k cíli. Výlet si rozhodně naplánujte jindy než na jaře a za vyššího stavu vody.
Šestý den: Trojmezí u Hrčavy
O
Trojmezí u
Hrčavy se občas píše jako o
nejvýchodnějším bodě republiky, ale kdepak, je to „jen“ další z řady míst, kde se setkávají hranice tří zemí, zde konkrétně
hranice Česka, Polska a Slovenska. Zaparkovat musíte v obci a na místo dojít pěšky. Přesný hraniční kámen se nachází na nepřístupném místě v korytě potoka, a tak v okolí najdete tři žulové monolity a také přístřešek s posezením a krbem. Pokud vyšplháte na kopec nad údolíčkem, otevřou se před vámi hezké výhledy do všech tří zemí.
Pokud chcete vidět skutečný
nejvýchodnější bod České republiky, neváhejte, leží jen kousek odtud. Vraťte se do
Jablunkova a vydejte se do
Bukovce, kde zaparkujete kousek za hraničním přechodem Bukovec / Jasnowice. K nejvýchodnějšímu cípu republiky na břehu potoka Olešky odtud vede
naučná stezka: měří půl kilometru a seznámí vás s
přírodní rezervací Bukovec, obcí a její historií i místní faunou a flórou.
Víte, že…?
Odpovědi na všetečné otázky: z
Hrádku nad Nisou až na parkoviště do
Bukovce jsme ujeli 1 175 kilometrů. Kdybychom ale okruh dotáhli až tam, kde naše cesta začínala, na tachometru by přibylo
1 588 kilometrů.
Jaký je rozdíl mezi trojzemím a trojmezím? Vlastně žádný, jde o místa, kde se setkávají hranice různých geografických celků, tedy krajů, historických zemí nebo okresů. Většinou mluvíme o trojmezí, trojzemí vzniká jen tam, kde se jde o hranice tří států či tří spolkových zemí.