ÚvodAktualityTradice: lesní, černé a červené aneb barevné sklo
Kultura

Tradice: lesní, černé a červené aneb barevné sklo

Poslechněte si audio verzi článku
Nad českým tradičním i moderním sklem budete žasnout. Platí to pro současné výrobky českých sklářů i pro sklo z dávné minulosti: třeba tajemně nazelenalé lesní sklo anebo černočerný, mramorovaný nebo červený hyalit. Jejich čas je dávno pryč, přesto nás prastaré skleněné poháry a džbány dodnes fascinují svou hrou barevných skel.

Krása ukrytá ve skle, v něm i za ním

Středověké okno a nefalšovaná ruční práce.
Moderní okno a ničím nerušený čistý pohled ven.
Výrobky českých sklářů hýří barvami a můžete si vybírat sklenky, vázy, šperky, lustry a umělecké doplňky v tisících odstínů. Fascinující zážitek nabízí i pohled do historie: seznamte se s lesním sklem, černým a červeným hyalitem anebo lithyalinem, sklem, které svým vzhledem napodobovalo polodrahokamy.
 

Lesní sklo

Nazelenalá barva, nestejně tenké stěny, bublinky ve skle a jemné nerovnosti: to jsou typické prvky lesního skla. V zemích severně od Alp se v malých středověkých sklárnách vyrábělo už během 13. a 14. století. Charakteristický odstín ovlivňoval kysličník železa ve sklářském písku, a protože tavba skloviny ještě nebyla dotažená k dokonalosti, kromě bublinek se ve sklovině daly najít i drobné nečistoty – ostatně šlo o řemeslnou ruční výrobu.

S replikami lesního skla se setkáte dodnes, nejčastěji na hradních jarmarcích a trzích ve středověkém stylu. Vyrábí ho například Floriánova huť z Častolovic u České Lípy nebo sklárna Pačinek GlassKunratic u Cvikova. Moderní sklářské designéry ale častěji než barva lesního skla inspirovaly skleněné dekory na stěnách staletých pohárů a džbánů: maliny, tažené kapky a štípané nálepy. To, co dnes slouží pro okrasu, byla dřív praktická pomůcka: stolovalo se hlavně rukama, bez příborů, a nerovný povrch sklenic tolik neklouzal v mastných prstech.
 

Černé sklo aneb hyalit

Při prohlídce jihočeského hradu v Nových Hradech si prohlédnete sklo, které se přímo ve městě i blízkém okolí po staletí vyrábělo. Průzračnému sklu dělá ve vitrínách společnost vzácný hyalit.

Za rozvoj sklářství vděčí Novohradsko rodu Buquoyů. Panství získali v roce 1620, obnovili dříve tradiční výrobu skla a pozvali ze své domoviny, Španělského Nizozemí, Louisse le Vasseur d´Ossimonta. Ten v roce 1680 vylepšil technologii tavby a podařilo se mu vytavit průzračné čiré sklo bez bublinek a typických zelenkavých odstínů. Nejslavnějším novohradským sklem se ale stal hyalit, jehož výrobu zahájil v roce 1810 hrabě Jiří František August Buquoy v knížecích sklářských hutích v Jiříkově Údolí a na Stříbrném vrchu. Hyalit nepropouštěl světlo, vyznačoval se vysokým leskem a mimořádnou tvrdostí. Na další vylepšení údajně přišla manželka Jiřího Augusta Marie Gabriela: protože ozdobné broušení na černém a neprůhledném skle zanikalo, navrhla zdobit hyalit napodobováním populárních čínských laků. Zboží z Číny tehdy bylo velmi módní, ale také drahé; hyalitové výrobky, které vypadaly jako přivezené z Číny, díky tomu šly skvěle na odbyt. Protože sklárna v Jiříkově Údolí nestačila plnit zakázky, začal se hyalit vyrábět i ve sklárně ve Stříbrných Hutích v srdci Novohradských hor. Například na jarním lipském veletrhu v roce 1825 vystavil hrabě Buquoy náramky z hyalitového skla a také tabatěrky a dámské hodiny, osazené v legovaném zlatu s květinovými motivy.
 

Červený hyalit

Jiří František August Buquoy (1781–1851) patřil mezi největší evropské vzdělance první poloviny 19. století; byl spisovatel, vědec, podnikatel, filozof a také vynálezce. Nejenže ve správný čas přišel s nabídkou barevných skel, ale krátce po černém hyalitu přišel se zapomenutou recepturou na červený hyalit. Technologicky spolu ale moc společného nemají: černý hyalit je sklovina vynalezená přímo hrabětem, kdežto červený hyalit je modifikací tradiční mramorované skloviny barvy pečetního vosku, zvané někdy vlašská červeň. Takové sklo bylo známé už v dobách renesance a vyrábělo se i ve starých rožmberských sklárnách na Novohradsku. Hrabě Buquoy ale využil zavedeného názvu i úspěchu s černým hyalitem a začal „nové sklo“ vyrobené poprvé v roce 1819 uvádět na trh pod obchodním názvem červený hyalit. Patrně se nechal inspirovat i anglickou Wedgwoodskou keramikou a odstínem „rosso antico“.
 

Sklo jako polodrahokam

Na popularitě barevných skel se svezl také lithyalin, který napodoboval svým vzhledem polodrahokamy. Patentovanou technologii výroby vyvinul novoborský sklář Friedrich Egermann (1777–1864), roku 1828, v Nových Hradech se „mramorované“ sklo vyrábělo aplikací barevných lazur na nedůkladně probarvený červený hyalit. Posledním obohacením sklovin, které připomínaly polodrahokamy, přinesl agatin, sklo probarvené do vzhledu polodrahokamu.

Ačkoli vesměs šlo o krátkodobé módní záležitosti, které záhy odezněly, kousky z buquoyského hyalitu, lithyalinu a agatinu jsou mezi sběrateli velmi žádané.
 

Desetkrát o barevném historickém skle

  • Lesní sklo se vyrábělo zejména ve 14. a 15. století, někde se jeho výroba protáhla až do počátku 18. století.
  • Méně známou odnoží lesního skla bylo sklo modré; to se barvilo kobaltem, odpadní surovinou při těžbě stříbra.
  • Z lesního skla se vyráběly také kolečkové výplně starých skleněných oken, zalévané do olova; můžete je vidět na některých hradech. Originály se dochovaly jen výjimečně, repliky se vyrábějí podobně jako kdysi.
  • Do světa moderního sklářství lesní sklo přináší zajímavé historické tvary, dnes už nepoužívané, namátkou obrovské malované humpeny (vysoké poháry) nebo láhve zvané kutrolf s několika kanálky.
  • Hyalit se s oblibou využíval jako užitkové sklo zejména v lékárnách: neprůsvitný materiál byl vhodný pro uchovávání látek citlivých na světlo.
  • Hrabě Buquoy byl také trochu podivín: ve svém pražském paláci na Malé Straně (dnešní francouzské velvyslanectví) si na sklonku života nechal vybudovat velký sud, ve kterém byla jen pohovka a svíce. V úkrytu hodném starořeckého filozofa Diogena hledal klid a úkryt před světem; jen neviditelní sloužící mu zvenčí servírovali víno a obsluhovali jeho dýmku.
  • Po smrti hraběte Buquoye (1851) už sklárnám nikdo nevěnoval větší pozornost. Zájem o hyalit uvadal a sklárny postupně přešly na výrobu jiných druhů skla a tabulového skla.
  • Poslední sklárnou na Novohradsku bylo Jiříkovo Údolí, kde byl provoz ukončen v roce 1910. Do první světové války kdysi tak slavné novohradské sklářství zcela zaniklo.
  • V lesích Novohradských hor nedaleko osady Černé Údolí dodnes můžete najít cestu, zpevněnou místo štěrku hyalitem. Místní si ale tuto kuriozitu střeží a její přesné umístění znají jen zasvěcení.
  • Ačkoli se traduje se, že recept na výrobu hyalitu si buquoyští skláři vzali s sebou do hrobu, není to pravda. Recept se dochoval v literatuře, nicméně je to složitá technologie, kterou by dnes v jednoduchých sklářských hutích nikdo vyrobit nedokázal. Moderní skláři, kteří dokážou vyrobit tisíce odstínů na přání, vyjdou v porovnání s ruční výrobou podle starých receptur vždy levněji.
České značky: vydejte se za příběhy Křišťálového údolí Zážitky

České značky: vydejte se za příběhy Křišťálového údolí

Křišťálové údolí je místo, kde se zrodil český křišťál. Z něj pak mistři skláři vytvořili první broušený kámen na světě, první majestátní lustr i první křišťálový šperk, odtud se také vypravili do světa první obchodníci s hotovou bižuterií. Kde Křišťálové údolí leží a kde se seznámíte s jeho neobyčejným příběhem?

České značky: Pačinek Glass Kultura

České značky: Pačinek Glass

Obří skleněný lustr s tvarem Ježíšovy trnové koruny, andělé anebo křišťálový relikviář svaté Zdislavy pro papeže Františka: to je jen výběr z krásných děl, která se rodí v rukou uměleckého skláře Jiřího Pačinka. Jedinečný sklářský areál, složený ze sklárny, magické Skleněné zahrady a neobyčejné galerie nazvané Křišťálový chrám můžete navštívit v Kunraticích u Cvikova.

České značky: sklárna Rückl Kultura

České značky: sklárna Rückl

Sklárna Rückl v Nižboru je proslulá výrobou broušeného křišťálu. Navazuje na 300 let dlouhou tradici a specializuje se na exkluzivní ruční produkci. V rukou zdejších návrhářů sklářů a brusičů se zrodily křišťálové trofeje Český lev i oceňované designové kolekce Ronyho Plesla, mimořádně oblíbené jsou komentované prohlídky. Dokonce tu narazíte i na stopy seriálu Synové a dcery Jakuba Skláře!

České značky: sklárny Kavalierglass Zážitky

České značky: sklárny Kavalierglass

Podobný zvuk jako Moser pro Karlovy Vary má pro Sázavu jméno Kavalier. Zdejší sklárny vyrábějí jak designové kolekce, tak průmyslové a laboratorní sklo, ale i pekáče, zapékací misky, konvice a další nádoby z varného skla značky Simax; něco z jejich sortimentu se dá objevit v téměř každé české domácnosti.

České značky: Crystal Bohemia Zážitky

České značky: Crystal Bohemia

Poděbradské sklárny Crystal Bohemia mají na kontě dvě zajímavá nej: jsou to nejstarší sklárny ve středních Čechách a současně jsou největším výrobcem olovnatého křišťálu v České republice. Své výrobky vyvážejí do celého světa a znáte je také díky skleněným medailím, které sklárny přichystaly pro účastníky závodu Jizerská 50.

České značky: příběh skla značky Moser Kultura

České značky: příběh skla značky Moser

Sklo značky Moser mělo štěstí: na rozdíl od jiných slavných českých značek se téměř po celou dobu své existence hřálo na výsluní zájmu a reprezentovalo skutečný luxus. Již od roku 1863 používá Moser výhradně bezolovnatý křišťál. Žádný jiný materiál přitom nevyžaduje od sklářů tolik zručnosti a znalostí, jako právě on.

České značky: Sklárna v Harrachově zve na prohlídky, pivo i foukání skla Kultura

České značky: Sklárna v Harrachově zve na prohlídky, pivo i foukání skla

Sklářská huť, která vznikla na panství hraběcího rodu Harrachů, proslavila české sklo po celém světě. Co by asi její zakladatelé říkali dnes, kdyby sem přišli na exkurzi, vykoupali se v pivních lázních a v pivovarské restauraci si nechali načepovat ležák přímo z pivovarských tanků?

Ruční výroba skla je zapsána na Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO Kultura

Ruční výroba skla je zapsána na Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO

Sklo je fascinující a krásný materiál ve všech svých podobách. Jeho ruční výroba byla 6. prosince zapsána na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. České sklo tak potvrdilo svou světovou úroveň a pověst!

Sklárny Květná Zážitky

Sklárny Květná

Sklárna Květná je jednou z nejdéle fungujících skláren na našem území. Postavena byla v roce 1794, založil ji kníže Alois I. z Lichtenštejna. Od ledna 2024 má sklárna nového majitele a ruční výroba skla v Květné tak nadále pokračuje!

České sklo – synonymum kvality a tradice s puncem UNESCO

České sklo – synonymum kvality a tradice s puncem UNESCO

Sklo je fascinující a krásný materiál ve všech svých podobách. Jeho ruční výroba od roku 2023 zapsána na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. České sklo tak potvrdilo svou světovou úroveň a pověst! Jeho zvláštní postavení v Evropě od středověku vytvářel rozsah výroby i široká škála výrobků od průzračně čistého stolního skla, často broušeného, rytého a malovaného, přes bižuterii až po obří křišťálové lustry či autorský design současných uměleckých objektů.

Zámek Světlá nad Sázavou Kultura

Zámek Světlá nad Sázavou

V zámku ve Světlé nad Sázavou můžete navštívit expozici historického evropského skla, expozici historických hodin, okruh První republiky a v podzámčí expozici věnovanou obchodu, službám a řemeslu.

Výlet na kole krajinou Buquoyů

Výlet na kole krajinou Buquoyů

Poznejte tak trochu jinak francouzské a francouzsko-belgické šlechtické rody, které se v minulosti usadily v českých zemích. Patřili k nim i Buquoyové, kteří do českých zemí přišli v 17. století. Občas se můžete setkat i se jménem "Buquoy de Longueval" – to podle rodového sídla v severofrancouzské Picardii.

Ruční výroba replik historického skla ve Svojkově Kultura

Ruční výroba replik historického skla ve Svojkově

Máte možnost navštívit malou sklářskou huť a vidět unikátní ruční výrobu skla. Ke sklářské pícce na Svojkov jsou zváni všichni zájemci o shlédnutí tradičního sklářského díla. Je zde možnost spatřit jak nově ožívají historické číše a poháry králů a velmožů tradiční sklářské postupy.

Severočeské muzeum v Liberci Kultura

Severočeské muzeum v Liberci

Severočeské muzeum v Liberci prošlo mezi lety 2018 až 2020 nákladnou rekonstrukcí. Návštěvníkům se jeho zrekonstruované prostory, a nové moderní expozice otevřely začátkem roku 2021. Naleznete zde expozice uměleckých řemesel a průmyslu, kterým je vyhrazeno celé jedno patro muzea.

Kamenický Šenov

Kamenický Šenov

Pro sklářské město na rozhraní Lužických hor a Českého středohoří jsou typické klasicistní domy z konce 18. století s mansardovými střechami. Zdejším fenoménem je sklo. Roku 1856 tu vznikla odborná sklářská škola, první svého druhu v Evropě, která zajišťovala odbornou přípravu malířů a rytců skla.

Sklárna Klimchi v Kamenickém Šenově Kultura

Sklárna Klimchi v Kamenickém Šenově

Značku Klimchi založil roku 2019 v rodinné sklárně v Kamenickém Šenově mladý podnikatel Lukáš Klimčák. V historické sklárně vyrábí stolní sklo se specifickými dekory, typickými pro oblast na rozhraní Českého středohoří a Lužických hor.

Design: české skleněné vázy, lustry a instalace, které září ve světě Zážitky

Design: české skleněné vázy, lustry a instalace, které září ve světě

Říjen klepe na dveře a za nimi už čeká Designblok, největší výběrová přehlídka designu a módy ve střední Evropě. Pojďte si s portálem Kudy z nudy připomenout zajímavé projekty, úspěchy a nápady českých sklářů: s jejich díly se setkáte nejenom na designových přehlídkách, ale také leckde ve světě.

Sklárna Jakub – za sklářskými mistry do Vrbna pod Pradědem Zážitky

Sklárna Jakub – za sklářskými mistry do Vrbna pod Pradědem

V místní části Vrbna pod Pradědem nazývané Mnichov se daří sklářskému řemeslu. V rodinných hutích můžete obdivovat ručně zhotovené repliky historického lesního skla protkaného drobnými bublinkami.

#světovéČesko a cesta za tradičním sklářským řemeslem do Křišťálového údolí Kultura

#světovéČesko a cesta za tradičním sklářským řemeslem do Křišťálového údolí

Vydejte se v létě do skláren a šperkařských provozů Libereckého kraje! Oblast Jizerských a Lužických hor, která sahá od Kamenického Šenova, přes Jablonné v Podještědí až po Desnou a Turnov je po staletí známá výrobou kvalitního a nádherného skla, skleněných korálků a bižuterie. Najdete zde sklárny, z nichž některé vznikly již v 16. století, ale také sklářské školy či sklářské a bižuterní dílny s vysokým podílem ruční práce. Sklářské a bižuterní podniky i místní muzea můžete letos navštívit v rámci projektu Křišťálové údolí. Bude vám k tomu navíc stačit jediná vstupenka.

Sklárna Františka Nováka v Dobroníně Kultura

Sklárna Františka Nováka v Dobroníně

Sklárna se zabývá výrobou uměleckého skla. Vyrábí repliky historického skla z období 2. – 18. století, např. sklenice na víno, poháry, karafy, lesní sklo, křišťálové i římské sklo. Naleznete ji v Dobroníně v okrese Jihlava, sklo však dodává zákazníkům z tuzemska i zahraničí.

Hyalitová cesta u osady Černé Údolí v Novohradských horách Kultura

Hyalitová cesta u osady Černé Údolí v Novohradských horách

Dnes téměř liduprázdné Novohradské hory byly v minulosti poměrně hustě osídlené a tamní obyvatelé se živili především sklářskou výrobou. Na její pozůstatky můžete v současnosti narazit na lesních cestách, například v okolí osady Černé Údolí.

Osada Ostrůvek uprostřed Českého lesa Památky

Osada Ostrůvek uprostřed Českého lesa

Uprostřed hlubokých lesů daleko od moderní civilizace leží malá osada Ostrůvek s loveckým zámečkem, dřevěnou kaplí, hájovnou a několika dalšími stavbami, které si tu v 19. století nechali postavit Windischgrätzové.

Novotný Glass Centrum v Novém Boru – sklářská huť a restaurace Kultura

Novotný Glass Centrum v Novém Boru – sklářská huť a restaurace

Sklářský komplex v Novém Boru. Unikátní prostor navržený architektem Bořkem Šípkem je plný děl od světoznámých výtvarníků. Zároveň zde můžete ochutnat kulinářské speciality a zhlédnout sklářskou výrobu v přímém přenosu, součástí muzea je totiž Sklářská restaurace a huť.

Další aktuality

Cesty za uměním: světoznámý malíř Salvador Dalí a jeho stopy v Česku

Salvador Dalí byl španělský malíř, ikona surrealismu a také majitel jednoho z nejfotografovanějších knírků 20. století. V roce 2024 si celý svět připomněl 120 let od jeho narození – třeba filmem Daaaaaalí! Na Kudy z nudy vám představíme jeho nejslavnější obrazy, muzea a také naše malíře, kteří se vydali v Dalího surrealistických stopách.
Kultura

Festival muzejních nocí 2024: Jaké zážitky nabídne?

Již 20. ročník Festivalu muzejních nocí bude probíhat ve dnech 17. května až 15. června 2024! Fenomén muzejních nocí, konající se již po řadu let ve velkých evropských metropolích, patří ke stálým prezentacím kulturního dědictví, který si návštěvníci velmi oblíbili. Muzea a galerie nabízejí ve večerních a nočních hodinách kromě prohlídek svých stálých expozic a výstav také řadu doprovodných i kulturních programů a stávají se místy mimořádných a nečekaných zážitků a setkávání. Festival navazuje na Mezinárodní den muzeí, který od roku 1977 každoročně připadá na 18. května.
Kultura

Svatý Vojtěch – český světec, jehož hlavu uvařili Prusové

Na 23. dubna připadá svátek svatého Vojtěcha, českého světce z rodu Slavníkovců, druhého pražského biskupa a v neposlední řadě mučedníka, který přišel o život ve východním Pobaltí. K tomuto dni, který připomíná Vojtěchovu mučednickou smrt, se váže řada jarních pranostik o předpokládaném vývoji počasí a úrodě.
Kultura

Kam v Česku za knihami?

Kam vyrazit, když milujete knihy? Nejen do knihovny a knihkupectví... Můžete se vydat do muzeí, expozic a klášterních knihoven se spousty starých zajímavých svazků. Víte, že 23. duben je Světovým dnem knihy a autorských práv? Objevujte s námi radost a požitek z četby i poznávání. Vyberte si ze zajímavých výletů: například do benediktinského kláštera v Rajhradě, kde najdete Památník písemnictví na Moravě nebo do Památníku národního písemnictví v bubenečské Petschkově vile. Víte, že jeden z nejosobitějších českých spisovatelů, Bohumil Hrabal, má expozici v Nymburce a ve vile ve Strži na Příbramsku naleznete muzeum Karla Čapka?
Kultura

Jazz, česká jazzová scéna a tipy, kam se vypravit za jazzovou hudbou

Co mají společného Jaroslav Ježek, Louis Armstrong, Frank Zappa, Rudy Linka, Ondřej Pivec, Jamie Cullum, Suchý & Šlitr nebo Jiří Stivín? Je to jazzová hudba, hudební žánr, jehož počátky sahají až do Spojených států konce 19. století. Máte nápad, jak oslavit 30. dubna Mezinárodní den jazzu? Zkuste to s Kudy z nudy: ukážeme vám, kde najdete nejlepší jazzové kluby, festivaly a akce!
Kultura

Kalendář 2024: Jízdy králů, slavnosti a otevírání studánek aneb kde oslavíte letnice

Letnice či svatodušní svátky jsou zahalené tajemstvím; možná jste o nich už někdy slyšeli, ale v běžných kalendářích vyznačené nebývají. Přesto v řadě evropských zemí, namátkou v Německu, Rakousku, Maďarsku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Švýcarsku, Norsku, Dánsku, na Islandu a v Řecku bývá Svatodušní pondělí volný den. Co se tedy skrývá za slovem letnice?
Kultura

Korálky, čípky nebo tabulka čokolády: tipy na muzea a expozice, kde si něco sami vyrobíte

Patříte k těm lidem, kteří mají radost z tvoření? Anebo hledáte interaktivní expozice, kde se nebudete nudit vy, ani vaše děti? Pro oba případy má Kudy z nudy řešení: vyzkoušejte muzea a návštěvnická centra, kde si během vaší návštěvy můžete vyzkoušet, jak se co dělá. Hotový výrobek si pak můžete odnést s sebou domů na památku.
Kultura

Od kolébky ke kočárku: nahlédněte do expozic dobových kočárků

Patříte k milovníkům nostalgie, kteří si rádi prohlížejí krásné dobové věci, které sloužily našim prababičkám? Pak pro vás máme skvělý tip na výlet: podívejte se do některé z expozic věnující se dětským kočárkům! Nevěřili byste, kolik rozmanitých exemplářů svého druhu objevíte. Kam se za nimi podíváte vám prozradí Kudy z nudy.
Kultura