Do žádné velké sklárny to z
Prahy není blíž než do
sklárny Rückl v
Nižboru, malebném městečku v údolí
Berounky kousek od
Berouna.
Komentované prohlídky vám představí jednotlivé fáze a tradiční techniky výroby skla, umění ručního foukání, řemeslné mistrovství zdejších brusičů i proces kontroly kvality. Přestože se všude uvádí, že sklárna Rückl je synonymem prvotřídního broušeného křišťálu „teprve“ od roku 1846, ve sklárně zjistíte, že historie značky je mnohem delší a plná překvapení.
Synové a dcery skláře Rückla
Sklářský rod Rücklů přišel do českých zemí na přelomu 17. a 18. století.
Sklářskému umění se Rücklové naučili do Benátčanů a jejich cesta vedla z Itálie přes Švýcarsko a dnešní Bavorsko na
Šumavu, kde už
v roce 1704 Sebastian Rückl pracoval jako skelmistr ve sklářské huti Zlatá studna v blízkosti Klášterského Mlýna.
Jména se lišila, protože jednotliví skláři používali různé podoby jména: Rikl, Rykl, Riekl, Rückl i Rükl, ale rod přetrval. Ze
Šumavy se skláři přesunuli do
severních a
východních Čech a na
Vysočinu. Usadili se na
Chrudimsku, kde v roce 1846 Jan Rückl založil
sklářskou huť v Cyranově Wostrově, dnešním Ostrově. Další rodinné sklárny vyrostly zásluhou Antonína Rückla ve
Včelničce u Jindřichova Hradce (1875), ve
Skalici u České Lípy (1893) a jako poslední a nejmodernější v roce 1903 vznikla
sklárna v
Nižboru u
Berouna.
Připomíná vám to
seriál Synové a dcery Jakuba Skláře z roku 1985? Není to náhoda, jeho autor Jaroslav Dietl historii rodu Rücklů dobře znal, seriál se skutečně natáčel v místech, kde působili a ostatně i
jméno rodu Cirklů je přesmyčkou jména Rückl.
Sklárna s logem čápa
Proč si Antonín Rückl vybral právě
Nižbor? Ležel totiž v příhodné blízkosti tehdy nově postavené železnice z
Prahy do
Rakovníka. Nevadilo dokonce ani to, že v malebném údolí
Křivoklátska nebyl ani jeden sklář: jméno a osobnost majitele dokázala přitáhnout stovky brusičů, foukačů a dalších mistrů svého řemesla ze dvou rodinných skláren na severu Čech a na
Vysočině.
V té době vzniklo
logo čápa se zátkou v zobáku. Pták, který předvídá šťastnou budoucnost a nová zrození, se do znaku dostal díky spolupráci s distributory léčiv, pro něž rodinné sklárny Antonína Rückla a jeho synů od 70. let 19. století vyráběly skleněné obaly na léky, masti a tekutiny.
Místo broušeného skla nočníky
Za první republiky firma zažívala dobré časy: z rodinných skláren se stala akciová společnost, která zaměstnávala tisícovku lidí a měla zastoupení po celém světě od Belgie a Anglie až po Indii nebo Damašek. Pak přišly těžké časy komunismu, kdy stejně jako jiné rodinné firmy ani sklárny nesměly dál používat původní název, rodinné jméno ani ochrannou známku. Zaměstnanci sice zůstali stejní, ale nižborské sklárny přišly o brusírny, protože veškerá broušená či jinak zušlechtěná produkce dostala nálepku buržoazního přežitku. Barevné sklo a vyhlášený rubín se vyráběly jen ve
sklárně ve Včelničce, která nebyla tolik na očích,
Skalice byla přebudována na produkci technického skla a v
Nižboru se místo barevného broušeného skla vyráběly skleněné nočníky a kyvety, hranaté nádoby podobné akváriím určené pro zdravotnictví. Nezajímavý sortiment přesně ilustroval totalitní bezmoc, v níž se sklárny ocitly na dlouhých čtyřicet let.
Sklárna Rückl a tradice českého sklářství
Restituční žádost po roce 1989 stát zamítl, a tak si
pokračovatel tradice rodu a pravnuk prvního z majitelů Jiří Rückl musel
nižborskou sklárnu koupit: v roce 1992 ho stála třicet pět milionů. Sklárnu čekal nákup nové pece, obnovení zdevastovaného provozu, reorganizace a nové kontakty. Přímo ve výrobním areálu vznikla
prodejní galerie a spolupráce s cestovními kancelářemi, obchodníky a průvodci přivedla do
Nižboru i turisty.
Prohlídky sklárny patří k hlavním lákadlům dodnes.
Sklárna nicméně dlouhodobě měla ekonomické problémy, chyběly jí produkty, neměla zdroje na nákup nových technologií a navíc český broušený křišťál postupně ztrácel místo na trhu. V roce 2015 se sklárna propadla do insolvence.
K velkým změnám došlo v roce 2017: se vstupem
investora a mecenáše českých značek Martina Wichterleho dostalo po staletí pečlivě budované řemeslo znovu příležitost. Nová kolekce pod vedením
uměleckého ředitele Ronyho Plesla vzdala hold tradici českého sklářství a ikonám české historie. Historické dekory z rodinného archivu ožily v moderních tvarech a pastelových odstínech, a od té doby dál vyprávějí příběh prastarého sklářského rodu Rücklů.
Freedom Candle: světlo jako symbol naděje
Světlo v nejčistším křišťálu jako symbol naděje: to je hlavní poselství
svíček Freedom Candle, které
sklárna Rückl představila při příležitosti 60. výročí založení Amnesty International. Jde o vůbec první projekt v historii spojující země, v nichž pobočky organizace na ochranu lidských práv a svobod sídlí.
Hlavní design celé kolekce vytvořil Rony Plesl. Jeho návrh křišťálové svíčky originálně zachycuje logo Amnesty International, ručně broušené symboly doplňuje expresivní malba pravým zlatem. Svíčka každá země má vlastní originální design či motiv; za Českou republiku se do projektu Freedom Candle zapojila
herečka Aňa Geislerová, která na ručně foukaný křišťál promítla motiv racků letících po obloze.
Sklárna vytvoří vždy pouze jednu originální velkou svíčku, která se následně vydraží; celý výtěžek získá Amnesty International na podporu aktivit a boje za lidská práva. Velké svíčky ovšem doplňují menší „sestřičky“, tedy
ručně broušené křišťálové sklenice se svíčkou a originálním designem; ty si můžete objednat na webu sklárny Rückl.
Víte, že…?
S novým majitelem a novým stylem se změnila i ochranná známka: čáp samozřejmě zůstal, jeho moderní minimalistickou podobu vytvořilo Studio Najbrt. Čápovi zůstaly elegantní tvary i zátka v zobáku, logo ovšem doplnil název a letopočet 1846, označující vznik první rodinné sklárny. Černobílá barva odkazuje na zbarvení čapích perutí.- Sklárna Rückl je známá tím, že vyrábí řadu státních ocenění. Kromě sošek filmových Českých lvů tu vznikly ceny Ferdinanda Peroutky nebo Křišťálové oko pro vítěze soutěže Czech Press Photo. Sklo od nižborských sklářů dostal jako dárek papež Jan Pavel II., anglická královna Alžběta II. nebo bývalý americký prezident Bill Clinton.
- V Nižboru zvolna vzniká sklářské studio s ateliérovou dílnou; kromě Ronyho Plesla se na výrobě podílejí i designéři Lukáš Novák, Kristýna Venturová a Marine Julié.