#světovéČesko a Plzeňský kraj

Šumava byla zlatou pokladnicí českého království. Zlato tu rýžovali už Keltové, největšího rozmachu těžba dosáhla ve 14. století za Jana Lucemburského a Karla IV. a zlatem dodnes zvoní řada šumavských místních názvů. Chcete se podívat do jednoho z hlavních zlatonosných revírů? Vydejte se do Kašperských Hor a nechte se vést cestou zlatokopů – kudy jinudy než po březích Zlatého potoka?

Unikátní památka gotického stavitelství nad řekou Otavou, král mezi hrady jihozápadních Čech, dost možná i král všech českých hradů a také nejrozsáhlejší hradní zřícenina u nás: to všechno je Rabí, rozsáhlý hradní areál zasazený v malebné krajině Pošumaví. Navíc byl posledním místem, které spatřil Jan Žižka z Trocnova: při husitském obléhání v roce 1421 tu totiž přišel o druhé oko.

Na severním Plzeňsku, mezi Horní Břízou a Kaceřovem najdete Hromnické jezírko, kterému se také říká Červené, a to pro jeho tmavé zabarvené dočervena, které způsobují sloučeniny železa. Voda jezírka je slabým roztokem kyseliny sírové, je proto sterilní a bez života. V Evropě se jedná o unikátní přírodní jev, ve světě však najdeme možná ještě bizarnější hříčky přírody – například neonově žluté jezero Wai-O-Tupu na Novém Zélandu, jehož vznik také souvisí se sírou.

Cokoli pojmenované po Americe zní našim uším exoticky a lákavě: platí to jak pro americké průramky, automobily a sladké dobroty, tak pro americké kredence či kamna. A co teprve cestování! Možná znáte slavný český Grand Canyon aneb lom Velká Amerika, ale my vám ukážeme mnohem víc zajímavostí: třeba Americkou zahradu, český Mount Rushmore anebo velmi originální český Pentagon. Ten poslední jen zvenčí, protože dovnitř se určitě nebudete chtít podívat. Proč? Nechte se překvapit!

Provokatér, vizionář a architekt, který výrazně ovlivnil moderní architekturu: to byl Adolf Loos (1870–1933). Poznávacím znamením jeho budov jsou jednoduché a čisté formy, funkčnost a minimalismus – a platí to jak pro stavby u nás, tak pro vily, domy a interiéry ve Vídni.

Jubilejní bránu pivovaru Plzeňský Prazdroj poznají milovníci piva na fotkách spolehlivěji než kdejaký hrad či zámek. Víte, že pivovar si ji postavil k padesátým narozeninám, že se v jejích útrobách skrývají vzkazy pro příští generace a že má svůj vzor v chorvatské Pule?

Tisíce let byl v Evropě doma, až jej v 19. století člověk vyhubil. Řeč je o evropském divokém koni tarpanovi, který obýval lesy a stepi východní a střední Evropy. Mezi přímé potomky tohoto původního evropského koně patří huculové, horské a velmi houževnaté plemeno, kterému se u nás daří. V České republice žije více než polovina světové populace těchto koní.

Místům, kde dochází k zázračným uzdravením, se často říká podle slavného francouzského poutního města Lurdy. Za léčivou silou ale nemusíte cestovat do ciziny, stačí se porozhlédnout doma: kostelů a kapliček, kamenů, skal a kamenů či studánek a pramenů s pozitivní energií a léčivými účinky máme bezpočet. Kde najdete naše nejznámější Lurdy?

Slavná filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka měla premiéru 1. listopadu 1973. Popelku dodnes milují celé generace malých i velkých diváků a právem patří mezi nejoblíbenější vánoční pohádky.

K zázrakům barokní architektury západních Čech patří areál bývalého cisterciáckého proboštství v Mariánské Týnici na Plzeňsku. Je dílem barokního architekta Jana Blažeje Santiniho (1677–1723), který by právě nyní zřejmě nestačil žasnout: teprve teď totiž byla dokončena stavba východního ambitu a kaplí.

Kdo by neměl rád loutky, pestrá loutková divadla, panoptika a hravý svět pimprlat? České loutkářství je zapsané v seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO, každý rok v březnu si připomínáme Mezinárodní den loutkového divadla a navštívit můžete celou řadu divadel nebo muzeí. Vypravte se s portálem Kudy z nudy za loutkami třeba do Chrudimi, Prachatic, Českého Krumlova nebo do Plzně.

Katakomby se stovky let starými mumiemi patří k nejoblíbenějším turistickým atrakcím města Klatov. Kryptu jezuitského kostela každý rok navštíví několik desítek tisíc lidí a seznámí se tak nejenom s těmi, kteří tvořili dějiny města, ale i s dobou baroka a slavnou jezuitskou kolejí.

V Pošumaví jen pár kilometrů od Klatov láká k návštěvě půvabný zámek ve stylu saské renesance. Téměř zapomenuté venkovské šlechtické sídlo stojí tiše za ohradní zdí a pomalu se probouzí do původní krásy. Renesanci tu poznáte v její nejčistší podobě jen s lehkými barokními doplňky, od fasád přes interiéry až po zahradu s pěkným glorietem. Přijeďte, Červené Poříčí vás přivítá s otevřenou náručí!

Máte namířeno do Brd a těšíte se na téměř nedotčenou přírodu a dlouhé cesty pěšky nebo na kole stranou od civilizace? Udělejte si malou zastávku v malebné podbrdské vesničce Dobřív, kde se kromě starobylých roubených chalup a barokního mostu dochoval vodní hamr s funkčním a z velké části původním zařízením.

Největší u nás, třetí největší v Evropě a pátá největší na světě: to všechno platí pro Velkou synagogu v Plzni. Originální stavba v maursko-románském slohu zdobená orientálními prvky byla dokončena v roce 1893. Její rekonstrukce se chýlí ke konci a už nyní se můžete začít těšit na příští rok, kdy by se měla otevřít v celé kráse včetně novinek, například nového návštěvnického centra a rituální mikve v Rabínském domě.

Výstavy květin a zahradnické trhy se odehrávají leckde, ale některá města si zakládají na pěstování jediného druhu květin a staví na nich své barevné a voňavé tradice. Víte například, kde jsou doma růže, kde se každé léto pořádá výstava karafiátů, kde je zahrada plná rododendronů a kam se jezdí na jiřinkové bály? Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat do světa květinových měst.

Hledáte lázně, které skutečně nabízejí klid a ticho? Vyberte si Konstantinovy Lázně, ukryté v lesích v dosud neobjeveném koutku Plzeňska. O vaše zdraví se postarají prameny s největším obsahem volného oxidu uhličitého v Česku, o volný čas spousty zajímavostí v okolí – například stolová hora Hradišťský kopec nebo zřícenina hradu Gutštejn.

Sušice je jednou z bran Šumavy a o vyhlídky a kopce v okolí rozhodně není nouze. K těm nejlepším a nejznámějším patří vrch Svatobor (845 m), ráj houbařů i turistů, cyklistů i paraglidistů. Dobře ho znali už staří Slované: pod vrcholkem vyvěral zázračný pramen a jak jméno kopce prozrazuje, býval tu posvátný háj.

Kdo se někdy toulal Arménií a poznal kouzelnou nedotčenou krajinu národního parku Dilijan, možná navštívil i jezero Gosh. Podobné přírodní poklady najdete i u nás, například ledovcová jezera Šumavy. S jezerem Gosh má leccos společné to nejznámější, Černé.

Do české přírody se postupně navrací jedna z našich původních velkých šelem, vlk evropský a zdá se, že se jí daří. Podle aktuálního terénního monitoringu se na celém území České republiky nachází osmnáct vlčích teritorií. Šestnáct z nich je v pohraničních oblastech a jen dvě se usadily ve vnitrozemí. Jednou z oblastí, kam se vlci spontánně vrací je Národní park Šumava. Je velmi zajímavé, že se jejich příběh nápadně podobá situaci, jaká nastala v americkém národním parku Yellowstone.

Na Šlovickém vrchu u Dobřan vznikla nová přírodní rezervace, kde se spokojeně zabydlelo další stádo divokých koní. Podívat se na ně můžete z nové vyhlídky, která vyrostla nedaleko. Ani nepotřebujete nijak bujnou fantazii, aby vám připomněla stavby dávných Inků či Mayů.

Originální, vzdušné a dokonale pracující se světlem, symbolikou a geometrickými tvary: takové jsou stavby mistra Santiniho. Jeho svébytný styl dnes nazýváme barokní gotikou. V evropském měřítku je jedinečný: jinde než v Česku jeho stavby nenajdete.

Pojďte s portálem Kudy z nudy objevovat tajemství anglických parků, kouzelné růže z venkovských zahrad britského venkova a také zámky, jejichž stavitelé nebo majitelé se inspirovali šlechtickými sídly staré dobré Anglie. „Velkou“ Hlubokou určitě znáte, ale co byste řekli malé Hluboké nebo letohrádku, který jako by se do Polabí přenesl ze zahrad kolem Stowe House v Buckinghamshire?

Že středověké hrady vypadají jeden jako druhý a snadno si je spletete? Kdepak, šumavský hrad Kašperk je skutečný originál a najít jemu podobný dá docela práci. Než se ale vypravíme na romantický hrad Gallenstein ve Štýrských Alpách, trochu se po Kašperku porozhlédneme. Ostatně i když jste tu už třeba byli stokrát, jste si jistí, že znáte všechna jeho tajemství?

Horšovskému Týnu se občas říká Český Krumlov západních Čech, a to hlavně díky velkolepému renesančnímu zámku. Prohlídkové okruhy nenabízejí jen stylové interiéry, čeká tu celá řada překvapení. K těm nejzajímavějším patří příběh japonské hraběnky Mitsuko Coudenhove-Kalergi.

Železniční mosty často znají jen opravdoví fandové. Z oken vlaku je obvykle nevidíte, spousta z nich navíc je schovaná v nepřístupném terénu. Kdyby stály jinde, byly by z nich výletní hvězdy: platí to i pro Pňovanský most, který se klene přes vodní nádrž Hracholusky. Právě z něj se totiž výletní cíl stal v roce 2019.

Architekti i historici v tom mají jasno: jízdárna ve Světcích u Tachova byla už v době svého vzniku doslova zjevením. Po 150 letech se na tom nic nezměnilo, navíc pohádková stavba za sebou má úžasný příběh a také jedno nečekané nej-. Po jízdárně ve Vídni totiž jde o druhou největší jízdárnu ve střední Evropě.

Veveří, Lipnice, Svojanov nebo Sovinec: to všechno jsou hrady, kde se zazdívalo zaživa. A zdaleka ne všechny příběhy dívek, dam a rytířů, přivázaných nebo přikovaných ve výklencích, před nimiž se zvolna zvedá zeď a nakonec zmizí i poslední paprsek denního světla, patří mezi pověsti a povídačky. Tou nejslavnější a skutečně zazděnou dámou byla čachtická paní Alžběta Báthoryová (1560–1614).

Máte rádi pohádkovou atmosféru hradů, které obklopuje voda a jejich věže se zrcadlí na hladině? Nekorunovaným králem českých vodních hradů je Švihov, kdysi budovaný jako umělý ostrov, chráněný dvěma vodními příkopy a několika rybníky.