Úvod > Aktuality > Pohádková a filmová putování Krkonošemi
Pohádková a filmová putování Krkonošemi, Kudy z nudy
Příroda

Pohádková a filmová putování Krkonošemi

Poslechněte si audio verzi článku
Romantické a zároveň drsné Krkonoše inspirují filmaře od dob, kdy vznikaly první černobílé filmy, až do současnosti. Odehrávají se tu například komedie Krakonoš a lyžníci, Sněženky a Machři, Homolka a Tobolka nebo S tebou mě baví svět. Naopak tvrdou a nekompromisní tvář zimní přírody filmaři využili v dramatu Synové hor o legendárním lyžařském závodu, při němž zahynuli Bohumil Hanč a Václav Vrbata.

Rokytnice nad Jizerou s Krakonošem, lyžníky i Syny hor

RokytniceKdo by neznal oblíbenou dětskou komedii Krakonoš a lyžníci (1980) o těžkém životě chudých sklářů, novodobém Krakonošovi a zcela novém vynálezu v podobě čerchmantských prkének, řečených ski? Natáčení probíhalo tři měsíce v Rokytnici nad Jizerou, ponejvíce v místní části zvané Rokytno. U chaloupky čp. 11 třeba kluci zjistili, že je předběhli už jiní tříkráloví koledníci, a v Rokytnu se pan učitel, financové, lesník a další obyvatelé seznamovali s převratnou novinkou – lyžemi.

Zahrála si také kaplička a chata Horské služby na Dvoračkách, sklárnu ztvárnila skutečná sklářská huť z roku 1866, dnešní penzion Sklárna na Jizerce. Ve filmu se objeví Sklenařice, kde byste našli třeba Trompetrovu hospodu a Roprachtice, kde se nachází filmový kostel nebo stolařství mistra Vichra, zatímco stará škola stojí v Pasekách nad Jizerou v části obce zvané Makov.

Ambrožova vyhlídkaOsada Rokytno a městečko Horní Rokytnice se objevuje i v dalším filmu, a to v životopisném drama Synové hor (1956), které popisuje tragickou událost, ke které v Krkonoších došlo v roce 1913. Aktéry dramatu byli Bohumil Hanč, jeden z našich prvních lyžařských závodníků, a jeho přítel Václav Vrbata. Žádný z obou přátel však bohužel v drsných klimatických podmínkách, které tehdy na vrcholcích hor panovaly (náhle přišla sněžná bouře), nepřežil. Po stopách Hanče a Vrbaty z filmového plátna se můžete vydat na Ambrožovu vyhlídku, Violík, Labskou boudu, Sněžné jámy, Vysoké kolo, Mísečky, Voseckou boudu nebo k pomníku Hanče a Vrbaty.
 

Pec pod Sněžkou ve filmech S tebou mě baví svět nebo Holka na zabití

s tebou mě baví světK oblíbeným místům k natáčení se řadí i Pec pod Sněžkou. Její okolí posloužilo jako kulisa pro film S tebou mě baví svět (1982). I když jedna z maminek ve filmu tvrdí, že manželé s dětmi jedou do Beskyd, ve skutečnosti se natáčelo v Krkonoších. Slavnou chatu Apaluchu byste našli v těžko přístupných kopcích nad Černým dolem jihozápadně od Pece pod Sněžkou v místě s libozvučným názvem Zlaté návrší (GPS 50.6757106N, 15.6855247E) a je to sem opravdu hodně z ruky, ať už jdete odkudkoliv. Filmaři bydleli v Dolním Dvoře v hotelu Morava, někteří sem dokonce dojížděli až z Jilemnice. Naproti tomu hotel s „dívčím zájezdem“, kam jezdil v noci na běžkách Pepa v podání Pavla Nového, stojí až v Karlově Studánce! Pepa by tedy musel „běhat“ 190 km daleko… Vraťme se ale zpět na sever Čech. Pamatujete si na scénu, kdy Kateřina s Dášou jedou „na kontrolu“ a stoupají autem do příkrých horských zatáček? Tak ty byste našli na silnici III/29053 mezi Haraticemi a Zlatou Olešnicí, nedaleko Tanvaldu.
 
holka na zabitíPec pod Sněžkou se také objevila v krimikomedii Holka na zabití (1975), kdy mladičká Dagmar Veškrnová přijíždí do horského hotelu hledat svou kamarádku. Filmové městečko je vlastně trochu Pec pod Sněžkou a trochu Velká Úpa, filmový hotel byla ve skutečnosti Žižkova bouda a k vraždě došlo na silnici mezi Jeleními boudami a Špindlerovkou. Mimo to se ve filmu objevuje celnice na Pomezních Boudách v Horní Malé Úpě, horská silnice mezi Jeleními Boudami a Malým Šišákem, Sněžka nebo lanovka na Sněžku.
 

Do Špindlu za Homolkovými, Sněženky a machry i do Vánice

Špindlerův MlýnŠpindlerův Mlýn patří mezi nejvděčnější filmové lokace. Vzpomeňme na komedii Homolka a Tobolka (1972), kdy se celá rodinka vypraví do ozdravovny Radost (ta se nachází na adrese Špindlerův Mlýn 16). Při jejich cestě městečkem poznáte bezpečně i bílý klenutý mostek přes Labe. Místo, odkud babi hlásí krásná panoramata je lanovka na Pláně. Skokanské můstky kde Pepík cvičí na „padesátku“ bývaly součástí Skiareálu Svatý Petr, dnes zde však již nestojí.

Luční boudaPamatujete si na film Vánice (1962)? I ten se točil ve Špindlerově Mlýně. Základem filmu je dvojice mladých milenců – řidič autobusu Tonda a jeho milá Eva, kteří se pohádají a každý se vydá sám na výlet do hor. Během dne se prudce zhorší počasí a nastane pravá krkonošská vánice. Netrénovaný Tonda (navíc spoře oděný) se dostane do potíží stejně jako parta studentů, kteří se i přes zákaz vycházení vydají do vánice na masopustní karneval… Napínavý dobrodružný film z našich hor vás zavede například ke Slezské chatě, na Pláně, k Luční boudě nebo do Údolí Bílého Labe. Na plátně se mihnou i místa, která už neexistují – například Klínová bouda, která vyhořela v roce 1970, anebo Obří bouda, která stávala kousek od dnešního Slezského domu na okraji Úpské jámy a byla zbořená v roce 1982.
 
Sněženky a machřifilmu Sněženky a machři (1982) mluví filmoví fanoušci jako o jedné z nejlepších anebo vůbec nejlepší české teenage komedii. Příběh o lyžařském výcviku studentů gymnázia pod vedením přísného profesora Kardy se v roce 1982 natáčel hlavně ve Špindlerově Mlýně, na plátně se dokonce objevilo i místní informační centrum. Pro scény z interiérů filmaři vybrali Moravskou boudu, jednu z nejhezčích a nejzachovalejších hřebenových horských bud v Krkonoších v nadmořské výšce 1 225 m. Odehrálo se tu i slavné noční lezení z okna, ale jinak pro venkovní záběry posloužila chata Smetánka Peci pod Sněžkou; ta dokonce film připomíná i na svých webových stránkách. Na plátně se objeví i lyžařský vlek na Hnědý vrch, už dávno nahrazený moderní čtyřsedačkou, klikatá silnice z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna a také Martinova bouda.
 

Krkonošská tragédie znovu ožívá ve filmu Tomáše Hodana

Filmovou rekonstrukci slavného závodu Hanče a Vrbaty s tragickým koncem se rozhodl natočit režisér Tomáš Hodan, který je autorem několika dokumentů a jako scenárista se podílel na pohádce Čertí brko nebo úspěšném seriálu Kancelář Blaník. Slavný lyžařský závod na krkonošských hřebenech z roku 1913 se mu podařilo zrekonstruovat minutu po minutě. Bohumila Hanče si v dramatu Poslední závod (2022) zahrál Kryštof Hádek, důležité místo v příběhu má cimrmanovský sportovec Emerich Rath, který neprávem zmizel z historie. Film se natáčel na autentických místech na hřebenech Krkonoš.
 

Víte, že... aneb tipy na další místa spojená s filmem

  • špindlerův mlýnKrkonoších se natáčela další populární dětská komedie Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977): chatu Sněhurka si zahrál dnešní tříhvězdičkový hotel Olympie ve Svatém Petru ve Špindlerově Mlýně. Ten se od dob natáčení ale dost změnil. Naopak téměř stejná zůstala chata, kde sloužil Vaškův tatínek horolezec Luboš coby náčelník Horské služby. Sice se leckde dočtete, že chata Dias opravdu bývala stanicí Horské služby, ale není to pravda. V domě bydlel její člen a také tu bývala ohlašovna, ovšem skutečná stanice tu nikdy nesídlila.
  • Vánoční pohádka Krakonošovo tajemství (2022)v režii Petra Bebjaka představuje Krakonoše i řadu míst Krkonoš. Rozporuplná a tajemná postava Krakonoše patří rozhodně k nejzajímavějším hrdinům našich pověstí a pohádek.
  • modrý důlZávěr filmu Iluzionista (2006) patří úžasnému místu v KrkonošíchModrému dolu, kde titulní hrdina ukryl svou životní lásku. Z Pec pod Sněžkou se Modrého dolu dostanete po červené turistické trase. Dál můžete vyrazit po žluté, směrem na Obří důl, případně ještě výš po modré na nejvyšší vrchol KrkonošSněžku.
  • Ambice převálcovat Sněženky a machry si dělali o více než dvacet let později Snowboarďáci (2004). Točilo se ve Svatém Petru a opět ve Špindlerově Mlýně, jen na místě chaty Inka od té doby vyrostl luxusní apartmánový dům.
  • Ve filmu Vrchní, prchni (1980) vezme nezbedný Dalibor všechny své děti na hory. S ním se samozřejmě objeví i falešný vrchní, který si zařádí ve Špindlerově Mlýně.
  • jestřebí v krkonošíchSněhové radovánky, koně, šarvátky i kamarádství. Takový je film Lišáci, Myšáci a Šibeničák (1970), zasazený do malebné krkonošské krajiny. Natáčel se v Jestřabí v Krkonoších – krkonošská chalupa, ve které bydlí Jožan stojí na svém místě dodnes. Stejně tak i krkonošská vesnice Kříželice s evangelickým kostelem a kostelem sv. Jana Křtitele. Oba dva si ve filmu zahrály. Zatímco evangelický kostel posloužil exteriérem a ve své kráse se ukáže zejména při úvodních zimních dětských radovánkách, při kterých je možné zahlédnout i Benecko a Žalý, kostel sv. Jana Křtitele vystupuje v scéně s vránami ve věži.
  • Za podívání stojí i film režisérky Věry Chytilové Vlčí bouda (1986). K natáčení si štáb rovněž vybral Krkonoše. Ve filmu se natáčelo na nádraží v Poniklé a na Sagasserových boudách, v horské roubené chalupě s vlastní sjezdovkou a lyžařskými vleky. Stojí v nadmořské výšce 1 100 metrů vysoko nad Velkou Úpou, osamocená na romantickém tichém místě přímo v srdci Krkonošského národního parku. Mezi záběry se mihne i Sněžka.
Vrbatova bouda na Zlatém návrší v Krkonoších

Vrbatova bouda na Zlatém návrší v Krkonoších

Vrbatovu boudu najdete na hřebenech Krkonoš na Zlatém návrší v nadmořské výšce 1 400 m.n.m. V její těsné blízkosti se nachází Pramen Labe a Pančavský vodopád s překrásným výhledem do Labského dolu.

Vosecká bouda – nejzápadnější horská bouda na hraničním hřebenu Krkonoš

Vosecká bouda – nejzápadnější horská bouda na hraničním hřebenu Krkonoš

Vosecká bouda leží v západní části Krkonoš v první zóně Krkonošského národního parku ve výšce 1260 m n.m. Turistům nabízí své služby již od roku 1896 a je dostupná jak pěšky, tak i na kole. Bouda není napojena na elektrickou síť, veškerou potřebnou energii si vytváří sama.

Luční bouda – nejvýše položená horská chata v Česku

Luční bouda – nejvýše položená horská chata v Česku

Luční bouda leží v první zóně Krkonošského národního parku pouhé 4 km od vrcholu Sněžky. Chata je jednou z nejvýše položených v Česku. Už 300 let poskytuje přístřeší, bezpečí a pohodu v Krkonoších. Od srpna 2012 se zde vaří pivo se jménem Paroháč.

Labský důl – divoké ledovcové údolí

Labský důl – divoké ledovcové údolí

Divoká a skalnatá rokle patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším místům v Krkonoších. Tohle místo kdysi vyhloubil rozsáhlý ledovec a vtiskl mu charakteristický tvar podkovy.

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Údolí Bílého Labe v Krkonoších

Údolí Bílého Labe v Krkonoších

Turistická cesta Údolím Bílého Labe byla zprovozněna již v roce 1891. Ze Špindlerova Mlýna se jedná o příjemnou a nenáročnou trasu, která je vhodná i pro rodiny s dětmi a vozíčkáře, kteří zde ocení hladký asfaltový povrch. Okolí je navíc plné přírodních krás a cestou vás čeká řada pěkných výhledů.

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Lanová dráha Pec pod Sněžkou – Sněžka

Lanová dráha Pec pod Sněžkou – Sněžka

Lanovka na Sněžku prošla nedávno rekonstrukcí. Na vrchol nejvyšší české hory vás vyveze moderní čtyřmístná kabinková lanovka, která je v provozu denně mimo dubna a listopadu a má dva úseky. Provoz druhého úseku z Růžové hory na Sněžku závisí na přízni počasí.

Chata Smetánka nad Pecí pod Sněžkou

Chata Smetánka nad Pecí pod Sněžkou

Jen 150 metrů nad dolní stanicí lyžařského vleku Bramberg – Hnědý Vrch přímo na nejdelší sjezdovce v Peci se nachází horská bouda Smetánku. Známe je především z filmu Sněženky a machři.

Vrchol Violík v Krkonoších

Vrchol Violík v Krkonoších

Violík neboli Labský štít (1472 m.n.m) je hora nacházející se ve Slezském hřebeni v Krkonoších, na hranicích Česka a Polska.

Sněžné jámy v Krkonoších

Sněžné jámy v Krkonoších

Sněžné jámy jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na polské straně Krkonoš. Je od nich krásný výhled do Čech na Krkonoše.

Moravská bouda ve Špindlerově Mlýně

Moravská bouda ve Špindlerově Mlýně

Moravská bouda je menší hote pod hřebeny Krkonoš. Nachází se v lokalitě Sedmidolí nad Špindlerovým Mlýnem zhruba ve výšce 1225 m n. m. na luční enklávě. Je ideálním nástupním místem pro letní i zimní horskou turistiku.

Labská bouda v Krkonoších

Labská bouda v Krkonoších

Horský hotel Labská bouda u Špindlerova Mlýna v Krkonoších je po rekonstrukci znovu v provozu. Můžete se zde ubytovat nebo navštívit bufet či restauraci.

Lanová dráha ze Svatého Petra na Pláně

Lanová dráha ze Svatého Petra na Pláně

Lanovka ze Špindlerova Mlýna (Svatého Petra) na Pláně je v provozu denně, v zimní i letní sezóně. V létě přepravuje pěší turisty i cyklisty a jejich kola, v zimě je pak součástí Ski areálu Špindlerův Mlýn – Sv. Petr. Moderní šestisedačková lanovka zde slouží od roku 2015.

Horská Bouda Dvoračky

Horská Bouda Dvoračky

Horská Bouda Dvoračky musela být roku 2023 stržena kvůli statice poškozené dřevomorkou. Majitel nyní staví její repliku, která by měla být hotova v roce 2025. Stejně jako její předchůdkyně poskytne turistům ubytování.

Klínové boudy v Krkonoších

Klínové boudy v Krkonoších

Horské chaty roztroušené na západním svahu Zadní Planiny na Klínové louce. Jmenovitě například Petráška, Spisovatel, Kantorská, Skočka. Nejvýše položená bývala Klínová bouda, která v roce 1970 vyhořela. Dnes sousední objekt nese jméno této legendární boudy.

Krkonoše na běžkách – ve stopách Hanče a Vrbaty

Krkonoše na běžkách – ve stopách Hanče a Vrbaty

Zkuste se projet po místech, kde se roku 1913 odehrál těžký závod na běžkách, při kterém vinou špatného počasí zahynuli dva čeští běžci – Bohumil Hanč a Václav Vrbata. Trasa vede náročným terénem s vysokým převýšením.

Mohyla Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší

Mohyla Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší

Mohyla nad Vrbatovou boudou na Zlatém návrší, připomíná tragickou událost z 24.3. 1913, kdy zde při lyžařském závodě na 50 km ve sněhové bouři zahynul český závodník Bohumil Hanč a jeho přítel Václav Vrbata, který se mu snažil dojít pro pomoc.

Martinova bouda v Krkonoších

Martinova bouda v Krkonoších

Horská chata Martinovka se nachází na hraničním hřebeni Krkonoš v nadmořské výšce 1288 metrů a řadí se tak mezi horské chaty položené v nejdrsnějších a nejvyšších lokalitách našeho nejvyššího pohoří.

Ambrožova vyhlídka nad Labským dolem

Ambrožova vyhlídka nad Labským dolem

Ambrožova vyhlídka v Krkonoších se nachází se na červeně značené turistické stezce mezi Labskou boudou a Vrbatovou boudou pod Pančavskou loukou. Svůj název dostala po Jindřichu Ambrožovi, ochránci přírody.

Pomezní Boudy v Krkonoších

Pomezní Boudy v Krkonoších

Pomezní Boudy, založené pravděpodobně kolem roku 1634, jsou nejsevernější částí rekreačního střediska Malá Úpa. Leží na česko-polské hranici ve výšce 1050 m nad mořem.

Další aktuality

Česko mezi řádky: Divá Bára, Vestec a Božena Němcová

Výlety s Boženou Němcovou (1820–1862), nejslavnější spisovatelkou národního obrození, většinou míří do Babiččina údolí, dějiště jejího nejznámějšího díla Babička. K nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří také povídka Divá Bára. Ta se ale odehrává jinde: pojďte odhalit její tajemství s Kudy z nudy!
Královéhradecký kraj | Kultura

Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet do Orlických hor a do Kladska

Pojďte s Kudy z nudy objevovat krásy Orlických hor! V dosud neobjeveném přírodním ráji se bude líbit všem: milovníkům rozhleden, dalekých výhledů i nejrůznějších historických i technických památek. A protože se budeme pohybovat v horách a údolích, kudy prochází česko-polská hranice, podíváme se i k sousedům.
Královéhradecký kraj | Letní sporty

Do Babiččina údolí se vypravte na Ratibořické ovčácké slavnosti

V sobotu 27. dubna 2024 se v Babiččině údolí budou konat Ratibořické ovčácké slavnosti, které připomenou letošní Den Země. Můžete se těšit na ukázku pastvy ovcí a práce pasteveckého psa, ochutnávku ovčích a kozích sýrů, folklórní vystoupení a tradiční řemeslníky. Součástí slavností je prodejní jarmark a dílničky pro děti. Akce se koná za každého počasí.
Královéhradecký kraj | Životní styl

Skvosty našich národních parků: 50 nejkrásnějších míst, která navštívit v Krkonoších

Kouzelné hory, kterým vládne bájný Krakonoš, jsou ostrovem tundry uprostřed Evropy. Oproti evropským velikánům je naše skromné pohoří unikátní mozaikou horských ekosystémů. Svahy hor osídlují horské lesy a louky, horní partie plochých hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Díky své výjimečnosti a krajinnou hodnotu bylo toto horské území o rozloze 385 km² vyhlášeno v roce 1963 národním parkem.
Královéhradecký kraj | Příroda

Ochutnejte tradiční krkonošské pokrmy

Kyselo, kucmoch, sejkory, houbový kuba nebo zelníky… to jsou tradiční pokrmy Krkonoš. Hospodyňky si ve zdejším kraji musely vystačit se skromnými potravinami, jako je zelí, brambory, houby, čerstvé bylinky a luštěniny. Jestliže se chystáte do našich nejvyšších hor na výlet nebo dovolenou, určitě nějaký ten tradiční pokrm vyzkoušejte. Budete překvapeni, jak nápaditě uměli naši předci zpracovat to málo, co v Krkonoších vyrostlo na poli nebo v lese. Kam se za krajovými specialitami vypravit vám poradí Kudy z nudy.
Královéhradecký kraj | Gurmánská turistika

Krkonoše, Broumovsko nebo Orlické hory: poznejte 7 oblastí Královéhradeckého kraje

Královéhradecký kraj je rozdělen na celkem 7 turistických oblastí. Některé jsou notoricky známé, jiné je třeba objevit. Patří sem Krkonoše, Podkrkonoší, Český ráj, Hradecko, Kladské pomezí, Broumovsko a Orlické hory a Podorlicko. Každá z těchto oblastí nabízí mnoho zážitků, památek a přírodních krás, kam se jet podívat a odpočinout si. Kudy z nudy vám představí 7 atraktivních míst – za každou oblast jednu, která rozhodně stojí za návštěvu!
Královéhradecký kraj | Příroda

Neobjevené skvosty: 10 tipů z regionu Královéhradecký kraj

Málo navštěvovaná a přesto úchvatná místa nabízí i Královéhradecký kraj. Objevte historii lyžování v muzeu v Dolní Branné, unikátní kostely v okolí Broumova, postavené podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce, třeba dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie, Museum bednářství Jaroslava Tománka a krásu nerostů z celého světa v Galerii minerálů ve Dvoře Králové nad Labem. Vydejte se na výlet zpět do dob císaře Josefa II. při prohlídce podzemních chodeb pevnosti Josefov, navštivte rozhlednu na Feistově kopci anebo Rychnov nad Kněžnou, kam Karel Poláček umístil děj své knížky Bylo nás pět. Prohlédněte si Poláčkův památník i sochu pěti malých dobrodruhů!
Královéhradecký kraj | Kultura

Výlety za duchovním odkazem – poutní cesty a trasy v Čechách a na Moravě

Stejně rozmanité jako Česko, země plná klášterů, kostelů, kapliček a dalších církevních památek, jsou i poutní cesty. Nejsou jen duchovním odkazem na život našich předků, ale připomínají i křesťanskou historii naší země. Při cestování s Kudy z nudy po poutních stezkách můžete poznávat jak významná poutní místa, tak malebná města, další historické památky i kouzelná místa naší přírody. Putování po místech ticha a důstojnosti vám pomůže najít klid, vnitřní mír i prostor, kam uniknout od všedních dnů, naplněných stresem a hektickým životním stylem.
Královéhradecký kraj | Památky