Objevte je, dokud je nikdo nezná: 50 důvodů, proč navštívit Brdy co nejdřív

Kolekce muzea v Příbrami je druhou nejucelenější sbírkou lišajů na světě. Svým rozsahem jej předčí pouze Muzeum přírodních věd v Londýně. V současné době muzeum vlastní 1 325 druhů a celkově více jak 200 000 exemplářů.

Expozice v Ekologickém centru Orlov se snaží nejen ukázat veřejnosti nejkrásnější místa Brd na fotografiích, ale také vysvětlit, jakým způsobem je o cenné lokality této chráněné krajiné oblasti pečováno.

Atom Muzeum Javor 51 je unikátní muzeum jaderného zbrojení, které naleznete v podzemním bunkru mezi vesnicemi Míšov a Borovno v Brdech.

Vojenské lesy a statky ČR zrekonstruovali historickou prvorepublikovou budovu lesní správy v podbrdské obci Obecnice a zřídili zde Centrum lesní pedagogiky a informační středisko. Turisté tu mimo praktických informací o CHKO Brdy načerpají vědomosti o zdejší přírodě a architektuře.

Měřící věž se nalézá na vrcholu Studeného vrchu (někdy zvaný Baba), který je součástí Hřebenů v Brdech. Kamenná věž 17,5 m vysoká osmiboká věž byla postavena roku 1940 a sloužila k zemskému měření ve druhé vlně.

Podbrdské muzeum s Památníkem Jakuba Jana Ryby a České mše vánoční, galerií a expozicí historických automobilů v Rožmitálu pod Třemšínem. Díky evropským fondům vznikl v Rožmitále rozsáhlý muzejní komplex, který najdete pod náměstím v areálu bývalého Agrostroje.

Testovací pěchotní srub 'CE' Jordán byl postaven v roce 1936 ve vojenské střelnici Jince – Brdy a sloužil k pokusnému ostřelování a k výcviku posádek TO. Časem by zde mělo vzniknout malé muzeum.

Atraktivním okolím Padrťských rybníků v Chráněné krajinné oblasti Brdy vás provede naučná stezka. Na 13 kilometrech vám ukáže jedno z nejkrásnějších bezlesí v Brdech, popíše zaniklé brdské obce i jedinečnou přírodu.

Naučná stezka Tok měří téměř osm kilometrů a seznamuje zájemce z řad pěších turistů s nehostinnými životními podmínkami na svahu nejvyššího středočeského vrchu Tok (865 m n. m).

Lovecký zámeček poblíž soutoku Třítrubeckého a Padrťského potoka byl vybudován na konci 19. století Jeronýmem Colloredo-Mansfeldem. Stavbu navrhl vídeňský architekt italského původu Camillo Sita v duchu doznívajícího romantismu.

Přesně 28. září 2018 se v CHKO Brdy otevřela nová naučná stezka, která vás zavede z Obecnice na vrch Klobouček.

Vrchol Praha je se svými necelými 863 metrů druhým nejvyšším vrchem v Brdech. Leží necelé 2 km severozápadně od obce Nepomuk u Rožmitálu pod Třemšínem. Na vrcholu hory stojí vysoká věž, na které je umístěn meteorologický radar, televizní vysílač, převaděč a další zařízení.

Vrchol Bílé skály (659 m) se zvedá severozápadně nad Strašicemi a je součástí Přírodního parku Trhoň. Je z něj pěkná vyhlídka na západní část Středních Brd.

Jihozápadně od loveckého zámečku Tři Trubky se svažuje rozsáhlé a strmé kamenné pole. Na jeho vrcholu se nachází polorozpadlá lavice. Místo s opravdu pěkným rozhledem se nazývá Brauchitschova vyhlídka.

Houpák je jeden z vrcholů ve Středních Brdech. Jeho nadmořská výška je 794 metrů. Unikátnost tohoto místa pramení z jeho využití coby odlesněné cílové dopadové plochy Jordán v dobách, kdy Střední Brdy sloužily jako vojenský výcvikový prostor.

Brdský vrch Klobouček (704 m) tvoří východní výspu nejvyšší brdské hory Toku (865 m). Od západu tvoří kopec nepříliš výrazné návrší, k východu však spadá prudkým srázem do údolí. Na svazích Kloboučku se nachází slepencové skalní stěny vysoké až 15 metrů.

Severně od nejvyšší hory Jižních Brd Třemšína (827 m) se táhne zdaleka viditelný hřeben. Ten je po 2,5 kilometrech zakončen vrcholem Hengst – též Kobylí hlav,) se zbytky stejnojmenného hrádku.

Vyhlídka zvaná Fabiánova zahrada nabízí pěkný rozhled do údolí řeky Litávky a na vrcholky středních Brd.

Černolické "Čertovy" skály je skalní masív tvořený pevnými ordovickými křemeny, který se tyčí se nad obcí Černolice.

Nedaleko vrcholu Hvíždinec u Dobřichovic se nachází vyhlídka, z které je krásný pohled na okolní krajinu.

Přírodní rezervace Kuchyňka se rozkládá na jižním suťovém svahu stejnojmenného vrcholu nedaleko Dobříše. Oblast slouží k ochraně přirozeného suťového lesního ekosystému, zejména prastarých dubů, buků a javorů či lip. Z hřebene je možnost dálkového rozhledu.

Nad pravým břehem Berounky se zdvihá až 40 metrů vysoká skála od 19.století zvaná Kazín.

Jedná se o obrovské parkoviště z betonových panelů uprostřed brdských lesů. V dobách, kdy prostor patřil armádě, zde přistávaly helikoptéry včetně amerických strojů Apache. Dnes slouží prostor k výcviku vojáků a policistů.

Tak se na dobových pohlednicích popisovalo oblíbené romantické skalisko, tvořící nápadný závěr severovýchodního výběžku, vyrůstajícího z brdského vrcholu Převážení (607 m).

Carvánka (cca 850 m) patří v Brdech k nejznámějším místům, která nejspíš navštívíme, když zamíříme na nejvyšší horu Brd – Tok (865 m).

Železnorudný důl Skalka se nachází v Mníšku pod Brdy, asi 20 kilometrů jihozápadně od Prahy. V poměrně rozsáhlých prostorách bývalého dolu objevíte Muzeum hornické historie a těžby železné rudy. Komentované prohlídky dolu jsou možné po předchozím objednání.

Vrch Třemšín (827 m n.m.) je nejvyšším vrcholem jižní části Brd a nachází se tedy v té části Brd, která je veřejnosti přístupná. Název vrchu Třemšína pochází údajně od tří zlatých prutů neboli "šínů", potopených v hradní studni.

Skalnatý vrch Babka (506 m) se nachází v brdských Hřebenech, v řevnickém polesí. Z místa je krásný rozhled do zdejších lesů, proto je Babka od 19. století oblíbeným výletním místem.

Smaragdové jezírko se nachází v brdských lesích na severovýchodní straně vrchu Plešivec. Jezírko je pozůstatkem bývalého lomu. Své jméno získalo od nazelenalé barvy vody. Podle legendy se na dně ukrývá hadí žena se smaragdovýma očima, která po vynoření naříká.

Nad silnicí, spojující Strašice a Dobřív, se jihovýchodně ostře zvedá zdaleka viditelný brdský vrchol Vlč (602 m). Náhorní partie za dobrého počasí umožňuje pohled jak na Přírodní park Trhoň s Bílou skálou (659 m), tak zejména na pásmo brdských vrcholů.

Plešivec (654 m) je díky svému výraznému tvaru a poloze jednou z nejvýraznějších brdských hor. Leží zhruba 2 km severně od městyse Jince a své okolí výrazně převyšuje. Nedaleko vrcholu se nachází hojně navštěvovaná Čertova kazatelna, která nabízí jeden z nejkrásnějších rozhledů v Brdech.

Bílou Skálu rozhodně neobjevíte na mapě Brd na první pohled. Je to vcelku nenápadný, menší (jen 721 m vysoký) vrch v okrajové části středních Brd, zvedající se pár kilometrů západním směrem od obce Láz.

Nedaleko obce Malá víska 4,5 km od Komárova u Hořovic se nalézá romantický masiv Jindřichovy skály s krásnou vyhlídkou. Jedná se o jednou z nejpěknějších vyhlídkových míst v Brdech při severním okraji CHKO.

Údolí Reservy svírají vlevo hlavní vrcholy Koruna (832 m), vpravo vrcholy Jordán (826 m) a Hlava (788 m). Jedná se o velmi pěkné a poměrně odlehlé místo centrálních Brd.

Nejvyšší vrchol Brdské vrchoviny a Středočeského kraje leží vzdušnou čarou 8,4 km severozápadně od Příbrami v Třemošenské vrchovině. Ačkoli je Tok (865 m) nejvyšším středočeským vrcholem, nejedná se o příliš výraznou horu.

Pilská nádrž, původně byla pojmenována po arcivévodkyni Sofii, manželce arcivévody Františka Karla Sofiin rybník, byla postavena v roce 1853 pro napájení důlních a hutních provozů v okolí Příbrami. Leží v bývalém vojenském prostoru Brdy, nedaleko obce Bohutín a dnes zásobuje Příbram pitnou vodou.

Padrťské rybníky v jižní části Brd založil v polovině 16. století Florián Gryspek z Gryspachu, majitel mirošovského a rožmitálského panství.Původně byly určeny jako zásobárna vody pro plavení dřeva. Název dostaly podle vesnice Padrť, která byla spolu s řadou dalších, v padesátých letech zničena.

Severně od Mníšku pod Brdy na návrší Skalka se nachází poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny. K vrchu Skalka vede z městečka Mníšek pod Brdy naučná stezka s obnovenou křížovou cestou s kapličkami z roku 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i jeho okolí.

Třemošná (779 m.n.m.) je jeden z nejvíc nápadných vrcholů středních Brd. Leží asi 5 km západně od centra Příbrami a představuje výraznou krajinnou dominantu Příbramska. Nad okolní terén vystupuje jako protáhlý hřbet se strmými bočními svahy, který se od severovýchodu jeví jako špičatá homole.

Nad padrťskými pláněmi, asi 3 km jihovýchodně od známých Padrťských rybníků, vystupuje vrchol, odedávna zvaný Kočka (789 m). Jedná se o výrazný vrch v Brdech mezi Milešovem a Rožmitálem pod Třemšínem.

Televizní vysílač Cukrák stojí na kopci Kopanina (411 m.n.m.) jen několik kilometrů jihozápadním směrem od Prahy. Vrch Cukrák se dřív jmenoval Kopanina, nové jméno vzniklo pravděpodobně od Zbraslavského cukrovaru.

Přírodní park Trhoň byl zřízen roku 1979 v rozloze cca 45 km². Nachází se v Plzeňském kraji, v okrese Rokycany, mezi obcemi Holoubkov a Strašice. Na severu sousedí s PřP Radeč (hranici mezi oběma přírodními parky tvoří silnice II/605), na jihu se Středními Brdy.

Ve Vojenském výcvikovém prostoru Jince na turistické trase z Podluh do Neřeží se nachází zřícenina hradu Valdek. Do hradu a blízkého okolí je vstup zakázán. Hrad je v havarijním stavu.

Středobrdská magistrála, kterou udržuje během zimy několik místních nadšenců, začíná v Zaječově a končí u Příbrami. Základní varianta je dlouhá 23 kilometrů a vede přes Orlov, Obecnické sedlo, vrchol Velkého Toku, bývalou hájovnu Carvánka či vodní nádrž Palmovka.

Slušný běžkařský výlet můžete zažít v části Brd, která náleží k Plzeňskému kraji na trase Míšov – U Dívčí studánky – Nad Maráskem – Na Bůrku – Chynín – Getsemanka – Míšov.

Skvělý výlet pohořím Brdy kolem Chynínských buků v Plzeňském kraji si užijete na trase Chynín – U Trojice – Fajmanovy skály a Klenky – Na Jezárkách – Na Bůrku – Nad Maráskem – Na Bůrku – Moricka (u posedu) – Chynín.

Zbytky hradu Dršťka se nachází v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Brdy. Místo, kde stával, naleznete asi kilometr od obce Skořice, na úpatí vrchu Palcíře v CHKO Brdy. Hrad Dršťka pocházel pravděpodobně z druhé poloviny 13. nebo ze 14. století. První zmínka se datuje až k roku 1390.

Asi kilometr dlouhá na sucho vyskládaná mohutná kamenná zeď, v okolí vrcholu Provazce (639 m), se táhne po hřebenu až k sousednímu Holému vrchu, jinde pravoúhle sbíhá dolů příkrým jihovýchodním svahem. Profil této podivuhodné stavby je patrný i na leteckých snímcích.

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří u nás, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Od roku 1926 do ledna 2016 byla tato oblast vojenským újezdem, čímž si uchovala ráz divoké neosídlené krajiny. Nyní je tento přírodní areál o rozloze 380 km² chráněnou krajinnou oblastí.

Telekomunikační věž Na Skále se tyčí u obce Železný Újezd do výšky přes 40 metrů. Vyhlídková plošina je usazená v 25 metrech a nabízí návštěvníkům překrásný pohled do dalekého okolí.

Spálené Poříčí je přirozeným východiskem do jižní části Brd a ve svém okolí nabízí množství tras pro sváteční i zdatnější cykloturisty. Jedna z nejkrásnějších projížděk vás zavede do nově vzniklé CHKO Brdy.

Patříte-li k milovníkům tajemných míst, zkuste v Brdech najít zaniklý klášter benediktinů, který se nachází nad Hořejším Padrťským rybníkem pod bezejmennou kótou 719. Ve středověku zde stával klášter Teslíny s kostelem Svatého Jana Křitele.

Brdské Hřebeny jsou severovýchodní částí Brdské vrchoviny. Když se povede zimní sezona a na Brdech je dost sněhu, je brdská magistrála tím nejlepším běžkovým terénem v sousedství Prahy. A začít se dá už třeba na Zbraslavi.

Fabiánovo lože, skalní útvar nedaleko vrchu Velká Baba v severovýchodní části Brd, představuje asi 3 metry vysoké rozeklané skalisko, kde dva skalní bloky, opřené o sebe, vytvářejí v dolní části průchozí rozsedlinu. Místo je spojeno s pověstí o Fabiánovi, pánu Brd.

Vrch Velká Baba (615 m) naleznete v severovýchodních Brdech. Lesnatý kopec v Brdské vrchovině je vysoký 614,5 m n. m. Nachází se zhruba 3 km jižně od města Hostomice pod Brdy.

Bohutínský vrch (843 m), čtvrtá nejvyšší hora Brd, leží v srdci centrální části pohoří. Nachází se v odlehlé a málo navštěvované lokalitě, asi 1,5 km jižně od Toku. Jeho hustě zalesněná plochá vrcholová část na jihu náhle spadá několika kamennými sutěmi a úbočími pak dále klesá k Borskému sedlu.

Litinová socha Panny Marie, zvané Železná panna, se nachází ukryta v lese u Rožmitálu pod Třemšínem v jihovýchodních Brdech. Váže se k ní příběh mladého hraběte, který zde byl nešťastnou náhodou při lovu postřelen.