Církevní řády: noční vigilie, práce a latinské mše s cisterciáky

Závišův kříž je unikátní zlatnické dílo, které už zhruba 800 let opatrují cisterciáci v klášteře ve Vyšším Brodě. Hodnota kříže, který byl zhotoven ve 13. století, je podle historiků srovnatelná s českými korunovačními klenoty. Klášteru je podle pověsti daroval Záviš z Falkenštejna, který byl po popravě pohřben v kapitulní síni kláštera.

Klášter Osek po rekonstrukci opět vítá návštěvníky. Klášter patří do Kongregace Nejčistšího srdce Panny Marie, v jejímž čele stojí cisterciácký klášter Sostrup v Dánsku. O chod kláštera se stará Kruh přátel kláštera Osek.

Klášter cisterciáků je nejstarším klášterem řádu v ČR z roku 1142. V posledních letech prodělala katedrála celkovou rekonstrukci a je opět otevřena pro veřejnost. Ve zdech katedrály objevili restaurátoři během svých prací ostatky pohřbených mnichů.

Husitské hordy odtáhly a z rozvalin sedleckého chrámu stoupal dým. Obraz zkázy a beznaděje. Nejstarší katedrála ve střední Evropě byla vypleněna, vypálena, zneuctěna. Celých 279 let neměl nikdo odvahu pustit se do její opravy, a přece bylo tohle „zbořeniště“ v roce 1681 oficiálně označeno za nejskvostnější basiliku, tedy Splendissima basilica. Úžasný monument budil respekt i ve zmrzačeném stavu.

V Čechách a na Moravě najdete v současnosti 10 areálů se Santiniho stavbami, které jsou přístupné veřejnosti jako kulturní památky. V západních Čechách se jedná o kláštery v Plasích a Kladrubech a dále poutní kostel v Mariánské Týnici a kapli v Mladoticích. Vydejte se s námi za poznáním Santiniho.

Cisterciácký klášter v Plasích založil před rokem 1146 kníže Vladislav II., současnou podobu areál získal během velkolepé barokní přestavby dle plánů J. B. Matheye a J. B. Santiniho. Hlavní prohlídkový okruh vás zavede do budovy samotného konventu, obytné budovy mnichů, která pochází z dob vrcholného baroka. Historie kláštera je doprovázena informacemi o nezvyklém "vodním" řešení základů budovy a vodním a vzdušném systému samotném. Stavba byla v době svého vzniku unikátní, protože její základy v podmáčeném terénu spočívají na 5 100 dřevěných pilotech a roštu, tvořeném dubovými trámy.

Obec Klášter Hradiště nad Jizerou je vzdáleno jen necelé 3 km od Mnichova Hradiště, na druhém břehu Jizery. První písemné zmínky o obci pocházejí až z poloviny 12. století. Do historie se obec zapsala zejména založením cisterciáckého kláštera.

Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Chloubou farnosti je barokní bazilika s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. V roce 1927 byl udělen zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor).

Pivovar při klášteře Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova vznikl již ve středověku a zanikl v roce 1942. V současné době se pracuje na obnovení tradice.

Na kraji lesů vojenského prostoru Hradiště (Doupov) východně od Karlových Varů leží kdysi významná obec Svatobor. Dnes připomínají obec především monumentální ruiny kostela, které leží na terase nad údolím.

Knížecí pivovar Plasy se nachází v části prostorů bývalého pivovaru v areálu kláštera v Plasích. Navázal tak na několika set let starou pivovarnickou a sladovnickou tradici na severním Plzeňsku.

Základní kámen raně gotické stavby byl položen roku 1265, původně byl kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. Kostel se nachází v sousedství zámku a také Poutního areálu sv. Anny.

Novogotický farní kostel svatého Filipa a Jakuba stojí v Přední Výtoni na místě původní kaple.

Na zdejším místě existovala počátkem 9. století rybářská osada, která brzy zanikla a kolem poloviny téhož století tu byla vystavěna rozměrná kamenná stavba palácového typu, nejreprezentativnější objekt v celé tehdejší uherskohradišťské aglomerace.

Kostel svatých Cyrila a Metoděje v Loučná nad Desnou vznikl původně jako zámecká kaple v době, kdy panství patřilo velehradským cisterciákům.

Novou kapli nechal opat Evžen Tyttl vybudovat dle projektu J. B. Santiniho-Aichela. Pokládání základního kamene 2. května 1708 se zúčastnil opat se všemi obyvateli konventu. O dva roky později byla kaple dokončena a 14. září 1710 opat kapli slavnostně požehnal.

Zdejší rozlehlý komplex byl a je klášterem, zámkem a památkou, která po staletí tvořila dominantu krajiny severně od Plzně. Ačkoliv klášter patřil historicky do Rakovnického kraje, ovlivňoval a určoval dění především v severní části dnešního kraje Plzeňského.

Velehradský dům vznikl rekonstrukcí historických hospodářských objektů někdejšího velehradského předklášteří. V přebudované konírně se stájí ze 16. století, vzniklo Velehradské muzeum, v prvním podlaží nad ním pak Muzeum bible.

Mariánská Týnice u Kralovic patří ke skvostům barokní architektury západních Čech. Někdejší poutní místo bývalého cisterciáckého kláštera je sídlem Muzea a galerie severního Plzeňska. Areál, který je od roku 2018 na seznamu národních kulturních památek, je v majetku Plzeňského kraje.

Cisterciácký klášter byl založen Rožmberky v roce 1259 a dávno už není určen jen pro mnichy žijící podle řehole sv. Benedikta. Návštěvníkům je přístupný klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, mnišský chór, hlavní oltář, kaple, filosofický či teologický sál.

Unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury, založené roku 1388, je spolu s historickým jádrem města zapsané na seznamu památek UNESCO. Podle historických pramenů měla velkolepá stavba dosahovat dvojnásobku dnešní délky.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je národní kulturní památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla.

Několik kilometrů od Českého Krumlova stojí na ostrohu, obtékaném ze tří stran řekou Vltavou, půvabný cisterciácký klášter, jeden z nejcennějších komplexů gotické architektury ve střední Evropě. Místo vyzařuje zvláštní poklidnou atmosféru, tolik odlišnou od hektického tempa dnešního světa.

Starobrněnský klášter založila jako klášter cisterciaček roku 1323 česká a polská královna vdova Eliška Rejčka, jež je zde pochována se svým přítelem moravským zemským hejtmanem Jindřichem z Lipé. Ke klášteru přiléhá také u bazilika Nanebevzetí Panny Marie.

V Předklášteří u Tišnova leží klášter Porta coeli, kde i dnes zde žije komunita sester cisterciaček. V areálu kláštera se nachází Podhorácké muzeum, ve kterém mohou návštěvníci zhlédnout několik stálých expozic.

Rezidence sedleckého kláštera cisterciáků v Horušicích v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji je zámeček osmibokého půdorysu z doby kolem roku 1720. Stavba je připsaná Janu Blažejovi Santinimu. Dům slouží k bydlení a je nepřístupný veřejnosti.

Kostel sv. Jakuba Většího vítá v Nepomuku každého, kdo přijíždí od Plzně. Nachází se na kraji města za Špitálským rybníkem na ostrohu uzavírajícím ze západu Přesanické náměstí. Na první pohled určitě zaujme gotická válcová bašta se střílnami s malovanou rustikou – pozůstatek chrámového opevnění.

Gotický kostel svatého Prokopa ve Všehrdech vznikl ve 14. století. V letech 1730–1732 byla na objednávku opata Evžena Tyttla realizována barokní novostavba dle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela.

V prostorách bývalého dormitáře cisterciaček v klášteře na Mendelově náměstí vzniklo Muzeum starobrněnského opatství s expozicí Poklady kláštera. Tvoří jej galerie středověkého, raně novověkého, barokního i novějšího umění.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je původně románská stavba, nejstarší v areálu bývalého kláštera. Navíc se jedná o první kamennou klášterní stavbou. Za sakristií vzniká nová expozice, která bude o historii cisterciáckého řádu v Plasích.

První písemná zmínka o kostelu pochází ze dne 17. září 1354, kdy toužimský probošt nahradil faráře Nicolause farářem Henricusem. Vznik kostela je v odborné literatuře uváděl do 2. poloviny 13. století, což kostel řadí na přední příčky v pomyslném žebříčku stáří kostelů na Karlovarsku.

V klášteře Nový Dvůr na Toužimsku žijí mniši, kteří se věnují nejen modlitbám, ale chovají i ovce, hospodaří v lese a vyrábí výbornou horčici a další výrobky, které pocházejí z mateřského kláštera Sept-Fons ve Francii, kde mniši sídlí již od 12. století.

Klášter Naší Paní nad Vltavou v Poličanech u Křečovic postavily trapistky (řád cisterciáků přísné observance). Poutníci se zde mohou zastavit na nákup originálních produktů z kláštera či využít služeb zdejšího domu pro hosty a prožít několik dní v tichu a klidu.

Asi 8 kilometrů jižně od Zelené Hory ve Žďáře nad Sázavou se nachází Obyčtov, starobylé mariánské poutní místo. Chrám ve tvaru želvy vznikl posmrtně podle návrhu Jana Blažeje Santiniho, řečeného Aichla, za ideové spolupráce opata Václava Vejmluvy.

Do Adamova míří turisté za návštěvou kostela Sv. Barbory se známou dřevořezbou světelského oltáře, který zobrazuje výjev nanebevzetí Panny Marie. Oltář je darem zakladatele kostela knížete Liechtensteina z roku 1525 a pochází z dolnorakouského Zwettlu.

Kostel svatého Jakuba Staršího v Praze na Zbraslavi umožňuje prohlídky kostela s hrobkami Václava II., Elišky Přemyslovny a dalších Přemyslovců.

V pořadí druhá opatská stezka vedoucí od Vyšebrodského kláštera, sleduje nově vyznačenou modrou turistickou značku až nad sousední obec Loučovice.

Kostel sv. Petra a Pavla byl postaven na konci 13. století a renesančně přestavěn v 16. století Floriánem Griesbeckem. Součástí kostela je hřbitovní kaple s hrobkou, kde se nacházejí mumie této rodiny. V kapli Nejsvětějšího srdce Páně vznikla expozice tohoto rodu, která je od června 2014 přístupná.

Původně venkovský románsko-raně gotický kostel sv. Michaela byl postaven cisterciáckým klášterem někdy v letech 1240-1255. První zmínka o kostelu, filiálního ke kostelu sv. Anny v Sedleci, pochází z roku 1293.