7 věcí, které nevíte… o zatmění Slunce

Petr Horálek (* 21. července 1986, Pardubice) cestuje po světě za vzácnými nebeskými úkazy a noční oblohou. Jeho snímky opakovaně vybírá NASA jako prestižní Astronomické snímky dne, další znáte jako české astrofotografie měsíce.

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir vztyčený v pravěku, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2024 naskytnou. Bude mezi nimi setkání planet s Měsícem, polární záře viditelná z našeho území a v neposlední řadě také částečné zatmění „velkého“ Měsíce. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Česká republika sice nemá moře ani flotilu zaoceánských lodí, ale zato otevírá pro celý svět bránu do vesmíru. České firmy se v Evropské kosmické agentuře (ESA) aktivně podílejí na stovkách projektů a chystají se další. Jaké to byly a budou, a jak pomáhají Češi objevovat vesmír jsme pátrali na Kudy z nudy.

Hlavním úkolem hvězdárny a planetária v Teplicích je popularizovat poznatky z astronomie a příbuzných vědních oborů mezi nejširší veřejnost. Důležitou složkou činnosti je spolupráce se školami a pořádání přednášek pro školy. Hvězdárna prošla v roce 2018 rozsáhlou modernizací.

Mladoboleslavská observatoř je typickou lidovou hvězdárnou a byla poprvé otevřena společně s 9. základní školou Pastelka v roce 1995. Kopule s průměrem 6 metrů se nachází na proskleném tubusu ve výšce 25 metrů nad zemí a tvoří tak stavební dominantu v širokém okolí.

Prosincové Geminidy patří k nejaktivnějším meteorickým rojům v roce. Adiant Geminid se nachází východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, hvězd Castor a Pollux.

Čím byly významné roky zakončené číslicí 24 a jaká výročí vám na portálu Kudy z nudy připomeneme v roce 2024? Kulatiny budou slavit města, čekají nás spousty hudebních výročí a také rovných 100 let od rozsvícení prvního velkého vánočního stromu na náměstí našich měst. Pojďte společně s námi prozkoumat, co budeme slavit!

Už jste zažili zatmění Slunce? Je to fascinující představení, při němž se svět ponoří do zvláštního šera a Slunce na chvíli zmizí z oblohy. Není divu, že naše předky taková podívaná děsila a zatmění Slunce považovali za předzvěst válek, hladomorů a dalších hrůz. Letos úplné zatmění Slunce nastane 8. dubna 2024, ovšem vidět bude pouze v Severní Americe. Na evropské zatmění si budeme muset nějakou dobu počkat...

Ve středu 18. září se ve večerních hodinách můžeme těšit na další z řady překrásných nebeských divadel, kdy Měsíc vstoupí do zemského stínu – nastane částečné zatmění Měsíce. Ten se bude jevit jako „obří“ a „mimořádně jasný“.

Hvězdárna a planetárium kromě tradičních projekcí hvězdné oblohy nabízí ukázky objektů večerní oblohy. Pro děti je připraven program s astronomickou pohádkou. Projít se můžete i po naučné Planetární stezce.

Přímo v centru Brna, v malebném parku Kraví hory, leží Hvězdárna a stereoskopické planetárium. Po celý rok nabízí řadu poutavých pořadů pro veřejnost a romantikou dýchají i večerní pozorování skutečné hvězdné oblohy dalekohledy. Zdejší digitárium je jedno z nejmodernějších v Evropě.

Nedaleko obce Bezvěrov na Plzeňsku stojí nepřehlédnutelná dominanta vysílač Krašov, který je se svou výškou 342 metrů nejvyšší stavbou Plzeňského kraje a zároveň druhou nejvyšší stavbou v ČR. Samotný areál vysílače je sice uzavřený, ale i tak se tato dominanta stává vyhledávaným místem turistů.

Když padne zmínka o dánském astronomovi, který žil a pracoval na dvoře císaře Rudolfa II., víte, že tím mužem byl slavný Tycho Brahe. Jinak ovšem většina z toho, co jste o něm kdy slyšeli, jsou jen lži a drby. Portál Kudy z nudy vám jej připomene právě teď, kdy uplynulo 420 let od jeho smrti.

Ve sbírkách Národního technického muzea se nachází vzácný exponát – renesanční armilární sféra, jediná ze své doby u nás dochovaná. Jedná se o zjednodušený model nebe, pozorovací a měřicí přístroj geocentrického typu z let 1560–1580.

Nad obcí Ondřejov na vrcholku Žalov nedaleko Mnichovic u Prahy stojí hvězdárna založená roku 1905 J. Fričem. Místní observatoř patří Astronomickému ústavu Akademie věd České republiky (AVČR).