Věda a historie není nuda: kdy a kde zažijeme nejbližší zatmění Měsíce a Slunce?

Štefánikova hvězdárna na vrcholu Petřína v Praze nabízí po celý rok veřejná pozorování denní a noční oblohy. Pozorování vesmírných objektů jsou doprovázena odborným výkladem zaměstnanců a demonstrátorů hvězdárny. Nachází se zde také nová expozice – Muzeum meteoritů.

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2024 naskytnou. Bude mezi nimi setkání planet s Měsícem, polární záře viditelná z našeho území a v neposlední řadě také částečné zatmění „velkého“ Měsíce. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Hlavním úkolem hvězdárny a planetária v Teplicích je popularizovat poznatky z astronomie a příbuzných vědních oborů mezi nejširší veřejnost. Důležitou složkou činnosti je spolupráce se školami a pořádání přednášek pro školy. Hvězdárna prošla v roce 2018 rozsáhlou modernizací.

Mladoboleslavská observatoř je typickou lidovou hvězdárnou a byla poprvé otevřena společně s 9. základní školou Pastelka v roce 1995. Kopule s průměrem 6 metrů se nachází na proskleném tubusu ve výšce 25 metrů nad zemí a tvoří tak stavební dominantu v širokém okolí.

Jeden z nejvýraznějších každoročních rojů jsou Perseidy. Původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle objevené roku 1862. Prachové částice padají k Zemi a v atmosféře zazáří jako meteory. Letošní pozorování v době maxima bude rušit úplněk Měsíce.

Na noční srpnové obloze bude možné dne 19. 8. 2024 pozorovat tzv. superúplněk. Měsíc se na své oběžné dráze dostane do přízemí, tedy do bodu nejblíže k planetě Zemi. Bude tak oproti běžným úplňkům zhruba o 13 procent větší, především ale bude zářit jasněji.

Ve středu 18. září se ve večerních hodinách můžeme těšit na další z řady překrásných nebeských divadel, kdy Měsíc vstoupí do zemského stínu – nastane částečné zatmění Měsíce. Ten se bude jevit jako „obří“ a „mimořádně jasný“.

V březnu a září, když nastává jarní a podzimní rovnodennost, se naskýtá možnost pozorovat na noční obloze zvláštní astronomický úkaz, tzv. zvířetníkové světlo. Nejlépe je vidět tam, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení.

Pokud se chcete vydat na procházku do přírody a ještě se něco užitečného dozvědět, rozhodně nevynechejte putování po Galaktické nebo Planetární stezce, které vás vedle krásné přírody Nového Hradce Králové a městských lesů povedou i po naší sluneční soustavě a mléčné dráze.

Rádi pozorujete noční oblohu a máte zájem se podívat na hvězdy, planety či mlhoviny zblízka a něco nového se dozvědět? Na hvězdárně je k dispozici různá astronomická technika, od přenosných, malých dalekohledů až po velký dalekohled v kopuli s průměrem hlavního zrcadla 508 mm.

Město Opava se pyšní názornou pomůckou – modelem sluneční soustavy v měřítku 1 : 626 576 000. Prvky modelu jsou "rozsety" po městě a jeho blízkém okolí, a to přesně tak, jako v reálu na obloze.

V areálu hvězdárny stojí za vidění také dřevěná hvězdárna postavená roku 1929 Antonínem Ballnerem a jeho přáteli z astronomického kroužku, jež se řadí k nejstarším na severní Moravě a Slezsku. Ballnerova hvězdárna je přístupná veřejnosti po celý rok.

Druhým nejstarším meteoritem na území České republiky, o kterém je něco známo, je meteorit, který spadl roku 1619 u moravské vsi Odranec. Zatímco u nejstaršího, loketského Zakletého purkrabího, víme jen přibližně, že spadl někdy ve 14. století, okolnosti pádu meteoritu u Odrance jsou dobře známé.