7 věcí, které nevíte o… láskách a vášních Přemyslovců

Zažijte nejkrásnější město světa a jeho tradice všemi smysly! Vidět, slyšet, ochutnat i projít krok za krokem můžete historické památky, hudební festivaly, skvělé pivo, tradiční gastronomii i nakupování. Ta nejlepší místa poznáte právě na Kudy z nudy.

Tentokrát na Kudy z nudy uděláme radost všem fanouškům legend a tajemství. Pozveme vás do míst, kde dodnes ožívají staré báje a pověsti, opředené oparem tajemna. Projdeme všechny kraje Česka a budeme objevovat tajuplná zákoutí staré Prahy, skalních měst i hlubokých lesů. Vypravte se s námi za draky, kamennými pannami, čerty, zázračnými studánkami a dokonce i za Franzem Kafkou!

Majestátní budovy kolem tří nádvoří, Starý královský palác se stálou expozicí Příběh Pražského hradu, bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička, věže Mihulka a Daliborka, jízdárna, míčovna, zahrady… tohle všechno a ještě mnohem víc nabízí Pražský hrad.

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Západně od Lužné, v lese, který dnes známý jako Hlavačov , byl zřejmě na počátku 12. století založen lovecký hrádek. V historických pramenech je nazýván Starým hrádkem a je jisté, že patří k nejstarším a svého času k nejvýznamnějším královským hradům.

Odlehlá zahrada na albertovských svazích, která byla po mnoho let označována jako ztracená, je nádherným klidným místem v centrum Prahy. Během relaxace se před vámi rozprostře výhled na Albertov, Podskalí a nedaleký Vyšehrad.

Nad levým břehem řeky Vltavy se v Praze nachází vrch Děvín. Výrazný vrch s nadmořskou výškou 310 metrů se rozkládá na pomyslných hranicích Hlubočep a Radlic.

Naučná stezka vás provede krajinou našich předků, která se rozkládá na cestě mezi dávnými sídly Přemyslovců na Levém Hradci a Pražském hradě. Tato oblast není proslulá jen historií lidského rodu, ale je bohatá krásnou přírodou.

V obci Stadice kousek od Ústí nad Labem najdete netradiční památník zpodobňující pluh – právě zde byl prý od onoho pluhu na trůn povolán zakladatel dynastie Přemyslovců, bájný Přemysl Oráč.

Připomeňte si poutavý příběh ženy z počátku našich dějin. Sv. Ludmila byla manželkou prvního Přemyslovce, knížete Bořivoje I., matka Vratislava I. a babička sv. Václava. Je patronkou rodin, první českou i slovanskou světicí, jejíž jméno nesou kostely či instituce skoro po celém světě. Roku 921, v noci z 15. na 16. září došlo kvůli vzájemným neshodám s její snachou Drahomírou k Ludmilinu zavraždění, k čemuž vrahové použili její vlastní šátek. Zavzpomínejte na dobrou slovanskou kněžnu výletem do míst, která pamatují mnohé historické události.

Malebná historická centra, opravené hradby i městské brány a interiéry památek, parky a náměstí s mobiliářem v moderním designu, cyklostezky i zajímavé expozice: to všechno zve k návštěvě měst, která získala prestižní titul Historické město roku. Soutěž, která se koná od roku 1995, má už hodně dlouhou řadu vítězů.

V autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., je zpřístupněna expozice středověkého a raně renesančního umění Národní galerie Praha.

Ta otázka vypadá jednoduše: kde měli své pražské rezidence naši králové a císaři? Jasně, na Pražském hradě, to přece ví kdekdo. Jenže to není docela pravda, naši panovníci užívali k bydlení a vládnutí celou řadu hradů, hrádků a paláců. Kde jsou? A kde stály ty, které už neexistují? Pojďte je vypátrat s Kudy z nudy.

Vedle 30. narozenin samostatné České republiky si v roce 2023 připomínáme řadu dalších zajímavých výročí. Tentokrát na Kudy z nudy zmíníme ta, která slaví anebo se chystá slavit Praha. Jen náhodou například trojky na koncích letopočtů spojují vznik pražského biskupství a několika klášterů, ale podíváme se i na Nuselský a Barrandovský most, první televizní vysílání, do muzea MHD nebo do Národního divadla.

Čeští králové rozšiřovali svou moc nejen na území Čech, ale také v dalších zemích koruny české, na území Moravy a Slezska (tj. v Markrabství moravském a na území Vévodství slezského). Zde se středobody panovníkovy vlády stávala právě královská města. Někdy jsou označována také jako markrabská, což má jednoduché vysvětlení – jestliže byl panovníkem Moravy člověk, který neměl žádný jiný titul než markrabě, byla jemu podřízená města označována jako markrabská, pokud však měl zároveň i titul českého krále, byla pak města označována jako královská. Poznejte s námi opěrné body mocných panovníků českého středověku.

Letopočet 1212 si jako rok vydání Zlaté buly sicilské z hodin dějepisu pamatuje kdekdo. Mnohem méně lidí ale ví, že Zlatá bula sicilská byla jedna z nejdůležitějších listin naší historie. Poprvé v historii českých zemí zaručila tehdejšímu králi Přemyslu Otakarovi I. dědičný královský titul a potvrdila rovněž nedělitelnost, celistvost a suverenitu Českého království.

Vinohrady a kostel sv. Ludmily na Náměstí Míru, Nové Město s Karlovým náměstím, Vyšehrad opředený legendami z šerého dávnověku, starobylá rybářská čtvrť Podskalí i vinice Grébovka na svazích Nuselského údolí, to všechno zahrnuje území druhého pražského obvodu.

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Eliška Rejčka (1. září 1288, Poznaň, Polsko – 18. října 1335, Brno) usedla na český královský trůn hned dvakrát. Poprvé ji coby dvanáctiletou dívku provdali za krále Václava II., po jeho smrti si ji jako čerstvou vdovu vzal Rudolf Habsburský. Ještě jí nebylo ani dvacet let a ovdověla podruhé.

Benediktinští mniši působili jako věrozvěstové v českých zemích dříve, než tu vznikly první kláštery. Právě řádu svatého Benedikta, nejstaršímu mnišskému řádu západního křesťanství, také náležel náš nejstarší klášter: ženský klášter svatého Jiří na Pražském hradě.

Architektka, světice, královna i královská dcera, zpěvačka, modelka, tenistka, oštěpařka, lyžařka a rychlobruslařka, automobilová závodnice, vědkyně, knihovnice, světoběžnice, politička, kuchařka i světoznámá pravěká kráska, uplácaná z hlíny: to je naše přehlídka dívek, paní a dam pro březnový Mezinárodní den žen. Pojďte se s portálem Kudy z nudy seznámit s osudovými ženami, které kralují svým oborům a na místa, která by bez nich neexistovala anebo nebyla tak krásná a přitažlivá.

Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292, Praha – 28. září 1330, Praha) byla dcerou českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželkou Jana Lucemburského (1296–1436) a také poslední z královské linie Přemyslovců.

Kolik dětí měl Krok, moudrý soudce a vládce kmene Čechů, nevíme. V Kosmově kronice z počátku 12. století se objevují jen jeh tři dcery, Kazi, Teta a Libuše. Jejich existence není historicky doložena, všechny ale mají pevné místo v českých národních pověstech. Hlavní roli hraje Libuše, která s Přemyslem Oráčem založila dynastii Přemyslovců.

Praha, stověžaté město českých králů, patří k nejhezčím v Evropě. V roce 1992 to ocenil i svět a historické jádro našeho hlavního města bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Která místa patří do památkové zóny a která ne, co se vyplatí vědět a kde udělalo UNESCO výjimku?

Přemysl Otakar I. (asi 1155/1167 – 15. prosince 1230, Praha) byl nejstarší syn Vladislava II., druhého českého krále z rodu Přemyslovců, a jeho druhé manželky Judity Durynské. Obratný politik a válečník pro české království a své potomky získal Zlatou bulu sicilskou, která potvrdila dědičnost královského titulu.

Počátky českého státu byly krvavé, plné úkladů a vražd. Mečem, dýkou nebo klackem si nevyřizovali účty jen prostí lidé, po krku si šly i ty nejvýznamnější rody v čele se slavnými Přemyslovci. Násilí provází i 28. říjen, státní svátek a Den vzniku samostatného československého státu.

Poutě, Královský průvod, pochod, několik stezek i nová vyhlídka se sochou letos připomenou památku svaté Ludmily. Její osudy jsou inspirující i po staletích, oslavy a vzpomínkové akce vyvrcholí v roce 2021, kdy uplyne 1 100 let od jejího zavraždění na hradišti Tetín. Pojďte se tam podívat s portálem Kudy z nudy.

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Na území dnešního města Roztoky, v části zvané Žalov, stávalo raně středověké hradiště Levý Hradec. Toto hradiště bylo pravděpodobně původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Svatou Ludmilu známe jako patronku českého národa. Stála u počátků našeho státu, položila základy křesťanství v Čechách a jako manželka knížete Bořivoje I. a matka knížat Spytihněva a Vratislava se stala zakladatelkou vládnoucí dynastie Přemyslovců. V roce 2021 uplyne 1 100 let od jejího zavraždění na hradišti Tetín. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na místa spojená s jejím životem.

Benediktinští mniši působili jako věrozvěstové v českých zemích dříve, než tu vznikly první kláštery. Právě řádu svatého Benedikta, nejstaršímu mnišskému řádu západního křesťanství, také náležel náš nejstarší klášter: ženský klášter svatého Jiří na Pražském hradě.

Praha 5 je tepající moderní městská část, ale je tady také spousta zelených ploch, které zchvácenému Pražanovi umožní zažít město bez stresu, hluku a smogu. Jedním z nich jsou Dívčí hrady, známé z pověstí A. Jiráska, které vás okouzlí nádherným výhledem na Prahu.

Dodnes funkční rotunda Petra a Pavla, která na kopci u Zákolan stojí již 1100 let, pamatuje mladá knížata Václava a jeho bratra Boleslava, kteří se zde učili psát. Jedná se o vůbec nejstarší dochovanou stavbu v celých Čechách.

Přijďte si celá rodina zahrát hru inspirovanou vyšehradskými legendami. Prohlídka Honba za pokladem Vyšehradu je vhodná pro rodiny s dětmi od 5 do 12 let. Je postavena jako hra – "bojovka" s několika úkoly.