Nová výstavní síň Adolf Loos Apartment and Gallery otevřela v ikonickém pavilonu EXPO 58 na podzim 2021. Galerie se nachází v Letenských sadech s dechberoucím výhledem na starou a novou Prahu a řeku Vltavu.
Součástí této exkluzivní budovy je vyhlídková terasa, pod kterou jsou umístěny unikátní renesanční Viniční sklepy z poloviny 16. století.
Adolf Loos Apartment and Gallery zde představí moderní galerijní prostředí, kde bude prezentovat vysoce kvalitní české i mezinárodní umění. Budova
Expo 58 je považováno za jednu z nejkrásnějších staveb světové architektury druhé poloviny 20. století, která se stala symbolem mezinárodního úspěchu československého umění a architektury.
Adolf Loos Apartment and Gallery působila do 30. dubna 2021 ve výstavní síni
Mánes, kde mezi lety 2015 – 2021 proběhlo mnoho úspěšných výstav českých i zahraničních umělců. Uskutečnila se zde také řada exkluzivních aukcí, při kterých naše společnost dosáhla fantastických aukčních rekordů včetně mnoha světových.
Historie EXPO 58
Světová výstava v Bruselu 1958
Budova byla postavena v roce 1958 jako součást československého pavilonu na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu. "
Všeobecná mezinárodní výstava v Bruselu 1958", tak zněl oficiální název první velké světové výstavy po druhé světové válce, která probíhala od 17. dubna do 19. října 1958. Výstavu Expo 58 navštívilo neuvěřitelných 42 miliónů diváků, vystavěno bylo na 106 pavilónů a účastnilo se jí 42 národů. Pro československou architekturu měla bruselská výstava klíčový význam. Stavba se stala jedinečnou syntézou československého výtvarného umění a designu. Československo svou účastí představilo světu stav kulturní a technické vyspělosti.
Soutěž na projekt československého pavilonu byla vypsána již o dva roky dříve v létě 1956. Do užšího výběru soutěže se dostali architekti
Ing. arch. František Cubr,
Ing. arch. Josef Hrubý,
Ing. arch. Zdeněk Pokorný, kteří i zvítězili. Jejich projekt vynikal dokonalou čistotou formy a výrazně novým technologickým a konstrukčním řešením. Díky dělení stavby na plné a prosklené části se pavilón přirozeně propojil s exteriérem. Nádvoří, v němž byla posazena půdorysně půlkruhová budova, byla organickou součástí celé kompozice a ztrácel se tak rozdíl mezi tím, co je vně a co je uvnitř.
Scénář expozice vypracoval Jindřich Santar, který spolupracoval s umělci Jiřím Trnkou, Antonínem Kybalem, Stanislavem Libenským a Janem Kotíkem. Hlavní myšlenkou a ústředním tématem výstavy byl člověk. Ideu přehlídky pak usměrňovalo stěžejní heslo Adolfa Hoffmeistera: „
Jeden den v Československu“. Z toho vyplývalo členění expozic na jednotlivé tematické okruhy Práce – Kultura – Odpočinek, které se prezentovaly ve dvanácti dílčích expozicích. Přímými nositeli vedoucích myšlenek programu se stala výtvarná díla, která byla často monumentální povahy a která byla provedena v materiálech – v bronzu, mozaice, mramoru, skle nebo keramice. Pozornost vzbudila mimo jiné moderně architektonicky řešená restaurace, dále Laterna magika, film Karla Zemana – Vynález zkázy a celková koncepce exhibice.
Československý pavilon se na výstavě EXPO 58 stal doslova senzací. Svět oceňoval nápaditou architekturu, progresivní konstrukce (ocelové kostry) i bohatou expozici.
Pavilon získal hlavní cenu Zlatou hvězdu a dalších třináct ocenění. Za půl roku trvání výstavy prošlo jen československým pavilonem na šest milionů diváků. Pavilon navštívil belgický král Baudouin I., holandská královna Juliana, monacký princ Rainier III. Jedním z těch, kteří zanechali i nadšené zápisy v návštěvní knize, byl filmař Walt Disney.